LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Zklamání. Naprosto předvídatelný děj i zakončení (IMHO i na dobu vzniku), postavy jednají jako loutky nebo spíš tupci a revolver v kosmickém věku, to je opravdu nemístný anachronismus. Snad jediné plus jsou zajímavě popsané smysly města. I mistr tesař se prostě někdy utne.

Město je první z povídek antologie Labyrint. Hádám, že mělo být mementem za Hirošimu, kterou zmiňuje A. Hoffmeister v předmluvě. Nemoc nebo bomba, na tom nesejde. V doznívající druhé vlně koronaprůšvihu je to ještě pikantnější.

Povídka je sice svým námětem poměrně tuctová, zato vypravěčský styl je skvělý. Popis města je až magický, zatímco zasácházení s posádkou naopak surové a naturalistické.

Krátky text, ktorého fabuláciu som mal trochu problém akceptovať, proste jedna zo strán by mohla dosiahnuť svoj cieľ omnoho jednoduchšie, keby chcela. Ani povestná Bradburyovská poetika tu nie je na svojom vrchole, aj keď nejaké dramatické odkazy sa nájdu a dej premosťuje dlhočizné časové obdobie 20 000 rokov. Toto premostenie je však prevedené trochu plytko. Výsledné nadpriemerné hodnotenie je čiastočne zásluhou zaujímavých pred-clockpunkových prvkov a viacerých prepracovaných obrazov.

Slabší povídka o planetární invazi. Popisně slušné, ale poznamenané zubem času.

Nedalo sa mi do tejto poviedky až tak dobre začítať ako u iných z jeho tvorby. A ani záver nebol taký úderný a celkovo ma text nudil.

Krapet zastaralá povídka o pomstě až za hrob, ovšem má své kouzlo a rozhodně stojí za přečtení.

Okna jeho očí, jazyky jeho ulic, nos analyzující lidský pot… Město mě vždycky znovu dostane svou morbidní, antropomorfní fyziologií. Přízračnou atmosférou. Probouzející se zlověstností. Nedávno jsem tu chválil Ples Loutek od Václava Kajdoše. Tak tohle je podobný námět, ale jaksi v makro měřítku. Jistě, text je zastaralý („software“ města tiskne informace na pásky, které posouvají ozubená kolečka atd.). Zastaralý asi jako Bible. Ale pro tradicionalistickou část mého čtenářského JÁ je toto evangelium. Osobně bych na něm nezměnil ani písmenko.

Technické detaily poviedky sú už riadne za zenitom, ale v tomto prípade to je skôr na prospech vecí. Krátky, jednoduchý a pritom úderný text kde nie je nič navyše a vyniká aj malebnosť autorových metafor.