LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jsem dost na rozpacích, jak tuto povídku zhodnotit. Příběhů o předmětech z budoucnosti, které se omylem dostanou do minulosti je spousta a přísně objektivně vzato není tenhle nijak převratný. Zde ovšem jde o něco jiného než o časovku zakončenou elegantním paradoxem. Ačkoliv Kornbluth vychází z chybných a morálně pochybných premis, jev na který poukazuje je čím dál skutečnější i v naší době: Pokrok techniky nám dává do rukou předměty, jejichž funkci v podstatě nechápeme. Sice je používáme podle návodu, ale jak SKUTEČNĚ fungují netušíme, a ani se o to nestaráme, aspoň dokud dělají, co mají. Je to chyba? Nevyhnutelnost? Těžko říct. Nakonec stejně záleží hlavně na tom, v čích rukách se tyto předměty ocitnou, stejně jako malý černý kufřík v povídce…

Stroj času, lékařský kufřík z budoucnosti a touha po osobním prospěchu jsou velmi třeskavá kombinace o čemž se přesvědčí i věčně opilý dr Full.

Plný souhlas s Borgem, akorát já dám plný počet za ten úsměv od ucha k uchu :D

mnohavrstevná povídka, která krom fantastického námětu obsahuje i sociální drama. jedna z linií vyprávění o budoucnosti mi připomněla skvělý film idiocracy / absurdistán, druhá linie využívá této první k docela nepěknému obrázku společnosti (patrně výrazně inspirovanému tehdejší situací ve státech) životních ztroskotanců. ti doslova číhají na šanci a bezohledně se jí chápou, ač jim to nic dobrého nepřinese. totiž ani relativní úspěch je nezbavil dravčích instinktů a oni je nedokáží ovládat, až se postaví sami proti sobě. hustý.