LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Zlatý hřeb sbírky a vrchol SF povídky vůbec. Stejně jako povídka Gildy Museové, i tato se zabývá motivem zásahu člověka do mimozemské společnosti, ovšem mnohokrát krutějšího, kde se ucho nakonec utrhne, zdánlivě primitivní, agrese neschopná a pozemšťany opovrhovaná rasa „huňáčů“ se postaví na odpor – a následky jsou strašné.

Le Guinová exceluje nejen v popisu prostředí, ale i rasy huňáčů, jejich zvyků a osoby nešťastného Selvera, „tlumočníka,“ kterému bylo dáno, aby ze světa snů do světa skutečnosti přinesl nové slovo: Zabít. Na straně lidí si pak autorka nebere servítek jak co se týče postavy dobráka, přesto zbabělce Ljubova, tak hlavně kapitána Davidsona, pravého „průkopníka a dobyvatele nových světů,“ amerického hrdiny s kulometem a kanystrem napalmu. Velice povedená je naopak dvojice sympatických mimozemských vyslanců, kdy zejména Cetiánův komentář během porady štábu nemá chybu.

Le Guinová je známá tím, že do svých povídek ráda vkládá feministické a ekologické motivy. Oboje najdeme i zde, ale kupodivu v míře, která nijak nevadí, na rozdíl třeba od některých děl Alice Sheldonové, která už se svým feminismem překračuje meze. Tohle je povídka, na kterou se opravdu těžko zapomíná. Přinutí k zamyšlení a po jejím dočtení budete jen doufat, že čas a sny zahojí Selverovy rány stejně jako vypálený les, a že se lidé poučí.