povídka » Něco víc
v Top10 10
hodnotilo: 128
93%
přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku Povídka je uvedena ve více knihách = více obálek - po kliku na aktuální obrázek se obálka vymění.

Andrzej Sapkowski

Něco víc

Povídka patří do světa: Zaklínačův svět

Kategorie: fantasy

originální název: Coś więcej
originál vyšel: 1992

Komentáře:
firen  | ***** 07.01.2009 12:06

Geralt to zkrátka nemá lehké. To co ho v celém jeho životě oslabuje, je to že si nemůže vybrat. A de facto za vším vidí něco víc.Setkává se se svojí matkou a konečně je odhaleno, že Geralt z Rivie, není Riv :-D Nakonec znovu nalezne malou Ciri.

Gaarq  | ***** 02.08.2009 17:40

další předpolí pro ságu. tentokrát především o osudu a o tom, co víc je potřeba pro jeho naplnění než slova. díky bohatému větvení příběhů dosahuje autor značné hloubky sdělení, na relativně malém prostoru dokáže především díky skvělým dialogům rozehrát velké představení.

Lucc  | ***** 03.05.2010 19:50

Moje nejoblíbenější Sapkowskeho povídka. Ač jsem sám emočně chladný, velmi mne oslovují silné emoce v literárních dílech a těch jsem se tady dočkal vrchovatě. Proto je tohle moje TOP.

Edit 2021 po sedmém čtení:
Autor už nepíše povídku, ale snová příběh pevně zasazený do světa jeho ságy, která je přece jen oproti povídkám dospělejší, temnější, drsnější. V dokonalých dialozích a obrazech sladkobolně uzavírá jednu etapu Geraltova života, aby mohl konečně, po tolika promarněných letech a zmrhaných příležitostech, otevřít kapitolu novou.
O Pahorku Čtrnácti a dotyku smrti, která kráčí vždy těsně za zaklínačem a síle osudu se ani nechci rozepisovat. Jde mi mráz po těle jen pomyslím na tu moc. Na ten strach. Zlomený muž dostává lekci i novou naději. Konečně se odváží přijmout výzvu, které musí Yurga a jemu podobní hrdinové všedního života čelit denně. Výzvu odpovědnosti. Yurga… to je tak silná postava, že mi vyhrknou slzy jen na něj pomyslím. To je rovný chlap s gulama.
Sapkowski si mistrně pohrál s delirantními retrospektivami. Yennefer, Visenna, Cintra, Marigold u Jarugy, to jsou postupně gradující nálože emocí, obav, tušení, osudovosti. A to vše vytryskne v dechberoucím finále. Protože osud sám nestačí. Je potřeba něco víc. Něco víc vložil i mistr do této povídky. Vždy u ní brečím jako želva a tuto moc neztratila ani po 30 letech. Jako jedna z mála povídek o Geraltovi mi nepřijde s věkem slabší. Možná naopak. Protože každý z nás v průběhu života musí přijmout odpovědnost. Každý bude muset čelit osudu či jak tomu chcete říkat. Čím jsme starší, tím na nás více dopadá, tím více nás ohýbá. Tím více si umíme představit, že neštěstí, které mine hrdiny v literatuře, možná nebude mít s námi a našimi blízkými slitování. Umění se nedělá proto, aby bylo pravdivé, ale aby dojímalo. Nejsilnější je takové, které má oba atributy. Stejně jako tato povídka, která od prvního přečtení patřila a stále patří na naprostý vrchol mého žebříčku.

Izmalius  | ***** 22.08.2011 15:45

Tahle povídka ve mě zanechala dost silný dojem. Ze začátku jsem si říkal, mhmh nic moc. Mlácení nestvůr a hotovo. Časem se prolíná minulost i budoucnost. Některé části jsou prostě úžasné. Setkání s matkou, setkání se smrtí a shledání s Ciri bych bral jako tři perly této povídky. Do toho spousta emocí a osud. Taky je tam jedna moudrost: Války se vedou ze dvou důvodů, buď z touhy po moci, nebo z touhy po penězích. Paráda. 100%

Methat  | ***** 18.04.2016 17:07

Emočne veľmi silná poviedka (hlavne na konci). V tejto poviedke je množstvo malých mikropoviedok, ktoré do seba a celého univerza Zaklínača neskutočne dobre zapadajú. Najviac ma potešilo stretnutie Geralta s matkou alebo Ciri. Jedna z najlepších poviedok od Sapkowského.



WebArchiv - archiv českého webu