Andrzej Sapkowski
Věčný oheň
Povídka patří do světa: Zaklínačův svět
Kategorie: fantasy - humorná
originální název: Wieczny ogień
originál vyšel: 1992
- Komentáře:
-
firen | ***** 07.01.2009 12:10
ano moje oblíbená, proč z části v ní figurují fanatici a s těmi je vždy zábava. Nejvíce se mi líbí začáteční scéna, kdy Vespula vyhazuje Marigolda z domu. A ten konec. Nádhera.
Gaarq | ***** 30.07.2009 19:43asi nejhumornější povídka, byť nejednou moc do smíchu není. geralt opět ukazuje, že zaklínač není jen pitomý řezník a ač nemá city, zdravý rozum mu nechybí. sice už poprvé s trpaslíky, ale tady nejsilněji zaznívá rasová nota. smícháno s hodně veselou ukázkou fungování tržní ekonomiky, nejsilnější poselství tkví v tom, že nečlověk může být lepší člověka.
Izmalius | ***** 14.08.2011 14:37Tak tohle je skvělá povídka, pro mě zatím nejlepší z pera Sapkowského. Úvod s Vespulou je vynikající. Celý text je plný humoru, který opravdu pobaví. Zaklínač odhalí svoji lepší tvář a zjistíme, že ne každý odporný tvor je horší člověka. Závěr je naprosto geniální. Nějak tak si představuju humornou povídku. Smekám a dávám 100%.
Methat | **** 26.03.2016 20:43Zaklínačova cesta pokračuje do Novigradu, kde jeden doppler urobí v meste poriadny chaos. Boj nečakajte, je to skôr kecacia poviedka, takže ma bavila o čosi menej.
Lucc | ****1/2 27.12.2021 11:16Jedna ze slabších povídek. Mně prostě slovní humor do světa Zaklínače nesedí. Bývá obhroublý a lascivní. Na druhou stranu situační humor je skvělý (balkonová scéna s Vespulou). A tak je to v této povídce se vším. Dialogy super, děj vlastně také, ale vnitřní logika dostává na frak. Pokud vexling umí (musí!) přejmout celou osobnost, tak konec nedává smysl a je jen úlitbou vtipu s Passiflorou a vstupem nelidí. Ve skutečnosti by Věčný oheň nepěkně připálil těla všech výtečníků okolo Biberveldtovy patálie. Sapkowski se snaží to jaksi okecat nedostatkem zla vexlingů, ale prostě tomu nějak nevěřím. S vlky to Dudu zvládl, proč by měl jeho pobratimovi dělat Chapelle problémy? Když přimhouřím oči, je to fajn. Ale já nechci. Takže body dolů a mírné rozčarování. Možná ani ne z povídky, jako spíš ze mě samotného, kam jsem se za asi 8 let od posledního čtení posunul.