LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Myslím, že Ondřej Neff už definitivně nebude mým šálkem čaje. Prakticky nic, co jsem od něho četl, mě příliš neoslovilo natož aby mě to „srazilo ze židle“ a tato rozsáhlá povídka není výjimkou. Což o to, napsané je to výborně. Také rozpoznat, do čeho se autor výstižně trefuje není problém, problém je v samotném dění, v jeho (ne)logice, příliš přestřelených nápadech a prvcích, které z toho dělají parodii – třeba to bombardování exkrementy je už prostě moc. Kdyby se autor jenom TROCHU krotil… ale takhle jen za 80%

tahle novelka je jednou z dalších prací, které formovali můj úzký vztah k žánru. raný neff by lopravdu výborný – lehký tón, svižné pero, žertování na hraně pubertálnosti, ale pořád vtipné, zajímavá témata (zde blízká setkání, média, přírodní zákony vs. lidské předsudky, generační konflikt a dnes tak populární fejkňús). zvlášť si pamatuju moje první dežaví stran toho, že i vědu vlastně dělají lidé a že se zhusta mýlíme, a jen ti nejlepší dokáží využít omylů k novému poznání, protože i oni se do jisté míry stále mýlí a jen to poznání posunuje. dílko bylo později vydáno jako titulní jedné z prvních neffích polistopadových sbírek povídek. za mě jasných pět.