LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Tak se nám ta Pevnost zase zvlčila, když se to stalo poprvé tak jsem to ještě překousl, ale děje se to znova a znova a redakce už se ani nenamáhá čtenáři oznámit, že jde pouze o ukázku z knihy. Není co naplat jako povídka nemůže Jdi a zeptej se tygra získat lepší hodnocení než brak. Není se ani čemu divit – Jakub D. Kočí, Františka Vrbenská a dvě stránky???!!! Takže zde máme na dvou stranách 12 (!!!) hlavních hrdinů, chybí zde jakýkoliv prvek dramatického oblouku a celek je živý asi jako student v šest hodin ráno. Takhle tak prostě vyhodili dvě stránky (tu třetí stránku s ilustrací jím odpouštím) na které mohli dát třeba skutečné, proplacené reklamy, který bych přeskočit a mohli slevit třeba o pět korun. (To už tak trochu přeháním 100 stránek za 55 korun je už sám o sobě úctyhodný kousek, ale stejně je to na zabití!!!!) Uff takže na závěr: jako reklama na novou knihu Vítr v pinniích mě Tygr zaujal, ale chabý pokus redakce to maskovat jako povídku u mě i přes nesporné kvality autorské dvojice vyvolal hořkou chuť na patře (a pálivé svrbění konečníku, což ale patří jinam).

To je ukázka z románu?! V tom případě je velmi neprofesionální to neuvést. Ale ať mají, co si navařili, okomentuju a ohodnotím to jako povídku.

Jsme vrženi do jakési bitvy, nevíme kdo a proti komu neřkuli proč bojuje. Objevují se jacísi bátyrové, mimořádně obdaření bojovníci. To vše ale musíme vyčíst mezi řádky, autoři nic neobjasňují. Rozložení sil na bojišti i jeho popis jsou chaotické. Jsme svědky odvážné záchranné akce jakési mladé žabky, která si díky jejímu úspěchu vydobude příslib přízně a snad i něčeho víc od jakéhosi drsného nadválečníka, jednoho z bátyrů. Nevíme, kdo je císař, nevíme, kdo je vévoda. Shrnu to: víme kulové.

K dovršení všech hrůz, větná stavba občas postrádá nějaké slovo, smysl vět zůstává zastřen. Je vinna redakce nebo autoři? Nejen, že tedy nevíme nic, ale ještě to víme špatně. To už není ani Cimrmanova filosofie externismu, tam bychom to nic alespoň věděli správně!

Co tedy pochválit? Děj moc ne, i na tak malém prostoru se objevilo až příliš klišé. Co tedy sakra pochválit?! Od totálního braku to tedy zachraňují jen orientální citáty a lokalizace, pár zajímavých detailů z popisu a ucházející dialogy.