LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Paolovo oblíbené prostředí postkatastrofického světa opět ožívá. V umírající technické civilizaci se pořád ještě najdou lidé, kteří chtějí vědět, mít pod kontrolou, umět. I když ostatní se jen baví, často proto, že na nic vic už jejich mentální kapacita nestačí. Je to dobré, ale na takové pecky jako Popkomando nebo Flétnová dívka to nemá.

PS: Všiml jsem si rozporu. Proč je voda znečištěná a v ovzduší smog, když už vlastně nefunguje téměř žádný průmysl a doprava? Jde o reziduum nebo je to prostě chyba?

paolo je můj oblíbenec a pořád si myslím, že píše takřka božsky. jen mi na jeho příbězích trošku začíná vadit zbytné autorské násilí, které příběh znatelně někam tlačí. samotný námět tohoto příběhu se musel mihnout myslí každému, kdo nemá mezi ušima vítr a kouká kolem sebe: otupující dokonalost jako výsledek střetu specialistů tváří v tvář s uživateli. popsáno je vše takřka nedostižně přirozeně, ale často jsem cítil, že to autor, snad v dobré víře, přehání (třeba některé pasáže popisu univerzity) a často si nedělá těžkou hlavu s diachronií jeho světa (jak se svět do takové situace mohl dostat). bohové ale vědí, že mu to odpouštím, protože zážitek je to skvostný.

Tentokrát mě Pan spisovatel nevtáhnul do bezútěšné budoucnosti postupně, ale zasekl háček hned úvodními větami. Snad za to může čtivá „ich forma“, snad je mi vize znečištěného světa a degenerujícího lidstva blízká (ve smyslu povědomá), tahle povídka mě prostě od začátku do konce hodně bavila. Škoda pár nezodpovězených otázek (nedomyšlenos­tí?). 93%

Výnimočný príspevok, už aj tak nadštandardnej zbierky Čerpadlo 6. Vyčnieva hlavne svojským humorom. Väčšina poviedok sú vážne, priam tragické kúsky. Ale napríklad takí Trogovia, či niektoré scény – univerzita, alebo z baru u Wicky, priniesli v tejto titulnej poviedke nejeden úsmevný moment. Inak, samozrejme aj tento príbeh zapadá do postapokalyptického rámca zbierky – aj keď apokalypsou nie je nejaká nárazová pohroma, ale samotný vývoj ľudstva. Ešte jedným plusom u mňa je ľahký dieselpunkový nádych vďaka samotnému čerpadlu, naopak malé mínus je absencia údernejšieho záveru.

Tak ako pri predošlej poviedke „Na žlutou kartu“ sa Bacigalupi zameral na stav sveta nám známeho ako Krajiny tretieho sveta v tejto sa zameriava na stav tzv. Atlantskej kultúry. Ok tentokrát sa nejedná o opis toho čo tu už je, ale pridáva prvky Sci fi. Aj keď tieto prvky sa pri danom postupe vecí môžu v priebehu pár rokov začať uberať čoraz výraznejšie smerom k tomu čo poviedka opisuje. Spoločnosť degraduje a nachádza sa v stave tzv. Idiokracie kedy nikto nič nevie, nerieši a na ničom ani nezáleží. Budúcnosťou sveta sa stávajú troglovia a tý čo nimi pohŕdajú si sami neuvedomujú ako blízko k nim sami majú. A opäť je tu hrdina osamotene stojaci ten krát nie proti byrokracii, ale ľahostajnosti a úpadku

Dalsia skvela poviedka. Opat skvela atmosfera, ktora mi trochu pripomenula Chvalospev na Leibowitze a trochu svet Warhammeru 40k. Ta prva informaciami, ktorym uz takmer nikto nerozumie, ta druha upadkom ludstva po veku technologii. Dockame sa aj odlahcenych scen a urcite sa tu najde aj zopar nametov k zamysleniu sa – ostatne ako vzdy pri Bacigalupim.

Nejděsivější vize z celé sbírky. Žít ve světě škváropísečníků nebo pod vládou někoho jako majitelky Flétnové dívky by se mi sice nechtělo, ale to vše působí jako idyla ve srovnání se světem Čerpadla šest. Bacigalupiho SF ve mně zanechala hlubší děs a stísněnost než jakýkoli horor (které mi většinou přijdou spíše k zasmání, ale možná si jen v žánru špatně vybírám). Při takovém zážitku čtenář odpustí i pár jen lehce skřípajících věcí – a bude si přát, aby se svět jako popsaný nikdy nestal realitou.

Úvodné riadky poviedky ma milo prekvapili a zároveň pobavili, uškŕňal som sa ešte niekoľko minút potom. Tempo poviedky sa ešte zvýši, keď autor zobrazí dôležitosť čerpadiel a následne už sa už vezieme v drogovom rauši sme sfetovaní máme to na háku sexujeme všetko sa točí… bum. V tomto momente sa nálada poviedky opäť zmení a Bacigalupi opíše svet, jeho retardovaných obyvateľov (trogovia a aj ľudia), zdvihne varovný ukazovák a zahákne len drobný háčik nádeje. Popravde, táto poviedka je vynikajúca, má zaujímavé prostredie a atmosféru. Jeden z vrcholov zbierky.

Na začiatku poviedky si myslíte, že sa pokazilo len jedno čerpadlo, no na konci už si budete hovoriť, že je všetko riadne v prdeli. Šuk#júci trogovia, betónový dážď?! A na začiatku manželka hlavného hrdinu. Celý čas som len krútil hlavou a hovoril si: Ako sa do takého stavu mohli tí ľudia ku#va dostať?! :-D

A lidstvo budoucnosti bude stále moudřejší a moudřejší… Anebo snad ne????

Errorové hlášení o stavu světa. Bojím se, že už toho současného. Po­vídka, která mě úplně převálcovala. Znepokojivá. Pomalu ale hrozivě gradující. Reálná! Vrchol sbírky.