LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Zajímavá věc. Neokázale depresivní povídka, kde by se fantastický prvek dal označit za méně podstatný – ale přesto zůstane v paměti. Nejspíš je to právě atmosférou temnoty, únavy a rozčarování z vlastního života, které leckomu přijde velmi povědomé. Genetické odskoky působí poněkud nezáživně, ale mají svůj účel a konec je překvapivě silný. I když si nejsem jistý, zda je právě hmyz opravdu tím zdrojem, ze kterého čerpat životní inspiraci.

Každopádně, Ted Kosmatka mě začíná zajímat.

Luxusná poviedka, ktorú som dal na jedno nadýchnutie (OK, prakticky som sa nadýchol viackrát ;)). Extrémne čítavá vec so skvelou psychológiou hlavnej postavy a výborným nápadom. Bell, štandardný ošetrovateľ v ZOO s nadštandardným vzdelaním a podštandardným príjmom, sa trochu extrémnym spôsobom borí s problémami, ktoré postretli nejedného čitateľa. A sú to jednak konfrontácie, ktoré robia text zaujímavým (najmä s manželkou Lin ale aj s personálom ZOO, hlavne Coleom), ale aj zmienený, výborne spracovaný nápad z oblasti biológie, ktorým je akási evolúcia evolúcie (reprezentovaná v entomologickom prostredí). V prvých dvoch tretinách textu jasná asociácia s Martinovými „Piesočníkmi“ (zodpovedná za značnú časť napätia u mňa), našťastie rozuzlenie je veľmi svojbytné a pôsobivé. Skutočná lahôdka. Malá výhrada ide mimo poviedku – napísala ju síce dvojica autorov, ale medailónik na záver má len Ted Kosmatka ;)

Kontrast bezútěšné životní situace se zajímavým (vzrušující by bylo asi příliš silné slovo pro činnost, kde se pokroky dělají v řádu měsíců) zkoumáním neznámého hmyzího druhu. Z nějakého důvodu mi přišlo, že se to celé odehrává na hrozně malé ploše – pár postav, pár kilometrů čtverečních, divadelní pódium bez většího kontaktu se zbytkem světa, ten by tam vlastně skoro nemusel být.

Těžko komentovat tam, kde už všechno řekli ti předemnou… Za sebe jen dodám, že pokud se vám, tak jako mně, nelíbil Egan, je tohleto nejlepší povídka z daného čísla. Je to až nonfantastické, ale přesto skvělé.

Kosmatka evidentně neví co je to povídka, protože jinak by čtenáře nezatěžoval (stejně jako ve Zrádném světlu) s osobním životem hlavního hrdiny nijak nesouvisejícím s hlavní linií vyprávění. Ta samotná je však velice životaschopná a úvaha o vysoce adaptivním hmyzu velmi originální. Kosmatka ja velmi nadějný autor, který by v tandemu se zkušeným redaktorem dokázal zcela jistě vytřít čtenářům zrak.

Zoologická zahrada je nebezpečné místo. A v téhle se najdou i nebezpeční zaměstnanci. Autor nás provází bestiářem živočichů i lidí, dává nám nahlédnout do jejich psychologie a zvyků, k tomu se postupně pootvírá poklička protagonistovy lůzrovské existence. Tato vícevrstevnatá povídka nabízí jako fantastický motiv alternativní mechanismy evoluce (jež je spíš revolucí), které jsou nejen podnětem k zamyšlení, ale i mrazivým impulsem pro čtenářovu amygdalu. Darwin by asi koukal. Celkové ladění a bizarnost mi trochu evokují vynikající báseň Miroslava Holuba „Láska, jak se říká“, kde se podivuhodné kolo dějin otáčí na pozadí páření kudlanek.