LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Ani tak ne povídka, spíše se podobá krátké přednášce o historii jedné technologie, která změnila svět. Je inspirativní v tom, že si můžeme domýšlet další souvislosti a důsledky, ale trošku mi scházelo ukotvení vypravěče: když nevím, kdo mi informace předkládá, jako by mi chyběla část obrazu.

No, pěkná vize jedné etapy lidstva. Nedějový popis záležitosti, o které snil již Clarke v Rajských fontánách. Závěry, ke kterým dospívá Miéville, jsou podle mě pravděpodobné, vždyť technologie se bude neustále vyvíjet a zastarávat. Tak to je. I na takto malé ploše se mi stačili vybavit Sirotci oblohy nebo Nonstop (ne, neblouzním, ta evokace tam je), stejně jako úžasná představa stavby tohoto typu na jednom z ostrovů na Galapágách (a s tím nevyhnutelně spojená válka proti Greenpeace). Zkrátka text, který mě i na tak malé ploše donutil k uvažování nad jedním technickým problémem a jeho následky. A to mám rád a to mi stačí.

Tento text mi pripadá ako kostra poviedky, poznámky k dôkladnejšiemu dopracovaniu. Ktovie, možno sa ho raz aj dočkáme. Bol by som veľmi rád, nakoľko China už v tejto podobe, na minimálnom priestore, poriadne pošteklil moju predstavivosť. Nápad to síce nie je nový – iný klasik s ním už prišiel dávno, no spracovanie je podnentné. Aké to je, žiť na milióntom poschodí? V spojení so Zemou, no zároveň tak ďaleko: vzdialenosťou aj charakterom prostredia. Veľmi príjemné krátke spestrenie tohto čísla XB-1.

Ne tohle nebyla povídka, ale s tím, že do časopisu patří se nedá než souhlasit. Je to jakýsi kronikářský výcuc z knížky o historii geostacionárních výtahů, příjemné a příjemných 60%

miévillovská anarchistická verze clarkových rajských zahrad. nic víc o tom opravdu neumím říct.

Zajímavá vize zeměkoule s funkčními orbitálními výtahy. Samo o sobě to nikam nesměřuje, ale autor pokládá na stůl hromadu zajímavých detailů z nichž už si zkušenejší čtenář sestaví v hlavě nějakou tu sci-fi trilogii sám.

Technický nápad je tu jen prostředkem jak předestřít neradostnou budoucnost lidstva. Dalo by se to považovat za hard SF. Ale asi takovou, jakou by napsal sociální antropolog (což je ostatně autorovo původní vzdělání :-) ). Výsledek připomíná líčení dopravní nehody, kde je pozornost soustředěna na vznik a zánik jednotlivých součástek vozu a za tím si domýšlíte dramata pasažérů. Mě tento způsob bavil.