LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Trochu nešťastně napsaná povídka z cyklu z města Cedar Hill (i když tady nehraje prakticky žádnou roli) o spisovateli dětských knih, který se vyrovnává se vztahem ke své matce. Evidentně to pro Braunbecka bylo velké téma, tak sedl a vypsal se (a věnovat své matce), jenže potíž je v tom, že jeho osobní vyrovnání z textu trčí a mám dojem, že veškeré fantastické motivy jsou mu podřízeny, až působí jako alegorie, což moc nemusím. Navíc je to vyrovnávání trpké, plné sociální dramatiky, úrazů, nemocí, umírání, ale zároveň spásy v podobě bajek o slonech (i v růžových sukýnkách), postižených dětí, andělů a nedovysvětlených duchů, takže z toho mám takový divný pocit. Nechci jeho úsilí zlehčovat, ale tohle podle mě moc nefunguje (jako horor už vůbec ne); je to jakási angažovaná fantastika.

Nad touto povídkou se s noirem neshodnu. Pro mne jde o jeden z vrcholů antologie. Jistá angažovanost, autobiografické rysy podobné terapeutickému psaní a nucená kladnost, podobná hollywoodské snaze o happyend za každou cenu, z povídky cítit je, ale to vše zahlazuje zřídlo úžasné imaginace a sugestivnost zpracování. Ne nadarmo v textu autor vzpomenul Raye Bradburyho jako ukázkového příkladu neutuchajícího zřídla dětského pohledu na svět. Pokud máte rádi neotřelé pohádky a příběhy ze života s dobrým koncem, neváhejte. Je jen málo povídek, které žijí vlastním životem a vtáhnou vás do něj. Tato je jednou z nich.