LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Resnick je skvělý vypravěč, kterému SF slouží spíše jako prostředek, aby mohl psát o něčem co je nám důvěrně známé v kontextu naprosto cizím. Nejinak je tomu i v této celkem slušné povídce. Přesto mám pocit, že je její nominace na cenu Hugo 2011 přehnaná.

Podobně jako předchozí komentující mám dojem, že povídka je dobře odvyprávěná a zaměřená hlavně na postavy, které ji obývají, ale na druhou stranu nepřichází s ničím úplně novým. Podobný průběh by mohla mít i podobná setkání s menší, nefantastickou mírou odcizení.

Môj výsledný dojem (ohľadom motívov) je niekde medzi Pohlovým „Man plus“ a Cameronovým „Avatar“. Veľmi komorný príbeh, čo sa týka atmosféry, prináša výdatnú porciu ľudskej emocionality vzťahu rodičov a ich detí. Samozrejme trochu netradičnom vzťahu. Príjemná poviedka s citlivo stavaným textom.

Po stránce literární velmi jemná až melancholická povídka, řekl bych ano, dost „resnickovská“. Fantastická složka mi připadá nepodstatná, vzhledem k tomu, co se autor snaží říci. V podstatě se jedná o vylíčení rodinných vztahů, kdy by ta fantastická složka mohla absentovat, resp. být hladce nahrazena jiným, zcela reálným motivem, a nic by se nestalo. Co se týče SF dávám 2, za emoce 4,5, příběh (?) 4. Takže celkově je to za 3,5.

Chlapík podstúpi náročnú morfologickú premenu aby mohol skúmať cudzí svet. U otca nenachádza pochopenie… Poviedka sa číta veľmi dobre, čo jej u mňa zachraňuje body, lebo podobné námety sa v literatúre už opakujú snáď 2000 rokov.

Intimní noční dialog rodičů a syna. Jenže syn je monstrum à la Řehoř Samsa a matka je ztracená v alzheimerovském bludišti. Její perseverace upomínají na absurdní drama. Z dojmů převládá bolestná nostalgie a osten konfliktního vztahu syna a frustrovaného otce. Nepřekvapí, že „ti odlišní“ najdou společnou řeč snáze. Myšlenkou nic převratného, ale konverzačně a emočně z toho Resnick vydestiloval poměrně dost. Začátek mě nadchnul. Při nepřekvapivém happyendu jsem si zívnul.