povídka » Velký přední dvorek
v Top10 1
hodnotilo: 40
87%
přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku Povídka je uvedena ve více knihách = více obálek - po kliku na aktuální obrázek se obálka vymění.

Clifford D. Simak

Velký přední dvorek

Povídka vyšla i pod názvem:
Velký dvorek
(viz informace o umístění v knihách - záložka 'základní informace')

Kategorie: sci-fi

originální název: The Big Front Yard
originál vyšel: 10/1958

Komentáře:
stimílek  | ***** 22.01.2009 22:01

Naprosto parádní věc, dýchá z ní typická simakovská nálada. Najdete tu všeuměla a starožitníka, psa se kterým se dá domluvit (jste-li telepat) a 3 druhy mimozemšťanů. Vřele doporučuji.

Dilvermoon  | ***** 21.08.2012 20:57

Klasické Simakovy reálie. Ospalé malé městečko kdesi uprostřed USA, svérázní starousedlíci a do toho se děje cosi podivného. Jako obvykle nic strhujícího, nicméně čte se to skvěle. Možná i proto, že se čtenář dokáže s postavami ztotožnit a třeba si připadat jako doma.

gan112  | 1/2 07.01.2017 17:21

NU-DÁ, nuda, núúúdá. Nechápem ako toto mohlo vyhrať huga. Asi dvakrát som skoro zaspal. Ten štýl je pre mňa klasické obstarožne sf rozprávanie udalosti bez akéhokoľvek citového či psychologického hľadiska, nudná dobrodružná literatúra, ktorá nevie zápletku rozvinúť a z každého potenciálu nového sľubne sa rozvíjajúceho sa sveta spraví (samozrejme za absencie fantázie) niečo absolútne pozemské, nenové, zastarale, klasické, nudne, tuctové…

jasonix  | ***** 25.04.2021 18:14

V poslední době ulítávám na retro vlně, zejména té povídkové, takže návrat k Velkému dvorku byl logický. A bylo to, jako vracet se po 30 letech domů. Opět si mě podmanila charakteristická Simakova vlídnost, útulnost, pochopení pro pocity a slabosti podivínských yankeeů, stejně jako zvířat, nebo tvorů z dalekých světů. Příběh je jednoduchý, lineární, takový mix Ferdy Mravence, Plíhalovy Černé díry a svěrákovsko-menzelovské Vesničky střediskové. Přitom ve mně dokáže vzbudit úžas, okouzlení a ten vzácný „dětský“ pocit, že v každém okamžiku se může stát cokoli. Jak o tom příznačně uvažuje Hiram: když se uskuteční jedna nemožnost, proč by se logicky nemohly stát i další? (pozor spoiler) Když se vám dvorek prolne do jiného vesmíru, proč by si člověk a tvor z cizího světa nemohli posedět vedle sebe jako přátelé nebo obchodní partneři? Vždycky mě dostává Simakův cit pro prostý detail. Například, když Hiram uvažuje o obsahu kapes emzáků a že by tam mohli mít ekvivalent tabáku a kapesníků. Nechybí ani jemná ironie, laskavá karikatura lidských povah a způsobů chování. Dobře demonstrovaná např. na jednání Henryho s Lancasterem. Četl jsem víc podobně laděných povídek a říkal jsem si, že tahle mezi nimi vlastně moc nevyčnívá. Pak jsem si ale uvědomil, že všechny byly od Simaka. A že to byly mé nejoblíbenější.



WebArchiv - archiv českého webu