LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Ohrané téma, skoro jako bych sledovala Willa Smithe v ženském podání, ale docela hezky napsáno.

Detektivka* s robotkou v centrální, titulní roli. Na rozdíl od Asimovských příběhů ovšem nemá vštípené žádné zákony, kterých bychom se mohli při louskání záhady držet.

* Zde detektivka = detektivní příběh; slovo „detektivka“ ve smyslu žena-detektiv mě trochu bilo do očí.

Taková klasická robotická detektivka. Dokonce je tam i zmínka o robotických zákonech a absenci pozitronických mozků. Zda autorka do tématu vnesla něco nového, to se neodvažuji soudit, ale předpokládám, že ano.

„V místnosti to páchlo masem a vnitřnostmi. Mračnům much se přes utěsněná okna nedařilo dostat dovnitř. Byla to však jen otázka času. Mouchy si vždy najdou cestu, stejně jako láska.“

(tak ta nadbytečná poslední věta – zcela bez souvislosti s povídkou – mě dost překvapila)

Pseudodetektívka, ktorá má slušne svetlé momenty v budovaní atmosféry cez originálne popisy. Inak žáner ničím neobohatila, navyše riešenie je jasné od začiatku a autorka je s tým zdanlivo spokojná. Zrejme aj pre ňu ide len o nejakú rýchlu poctu Asimovovi. Nanešťastie na jeho hrátky s logikou zďaleka nemá. Vyriešenie prípadu je také nijaké a záver už zbytočne nafúknutý.

Práce prý polidštila opici. A co polidští roboty? Povídka demonstruje, jak relativní je pojem viny v závislosti na kontextu. Pohrává si se vztahem lidskosti a morálky jako kočka s myší ( …umělou myší :-) ). Je psaná svěžím jazykem, který i nechutnosti pojímá ornamentálně. Všímavá k detailům, jakoby viděným lupou detektiva. Nesnaží se být asimovštější než Asimov, nešokuje pointou, ale daří se jí otvírat znepokojivé otázky. U mě např. tuhle: jestli nám má nějaká inteligence sloužit, byť umělá, nebude to nový level otrokářství?