LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Život na vícegenerační kosmické lodi je pečlivě přizpůsobený omezeným zdrojům. Takže když se rozbije jedna drobnost, může se tím rozběhnout kaskáda dalších událostí až k nečekaně rozsáhlým následkům. (Tady stačilo na chvíli odpojit od sítě užitečného pomocníka.)

Samotný název povídky (zmiňovaný i v textu) v originále tu situaci poměrně trefně vystihuje, ovšem v češtině asi vhodný ekvivalent nemáme. Překladatelka se s tím vyrovnala dosazením jiného pořekadla, které se sice hodí do kontextu, ale říká něco úplně jiného. Ne že bych věděla, co s tím líp, ale je to trošku škoda.

Moc se mi nelíbilo. Taková variace na Asimovovy povídky o robotech, ale bez jeho lehkosti a logické preciznosti.

Částečně humorný, ale velmi současný začátek. Spousta z nás má také vše někde v elektronické podobě, čísla pouze v paměti telefonu a v hlavě nula a teprve, když o ně přijdeme, nám dojdou ty komplikace. Ale hlavně je to trochu detektivka s UI zápletkou, která určitě stojí za přečtení a je dobrá, ovšem hlubší dojem nezanechá a pro mě neobsahuje žádný mimořádný prvek, kterým by se zasekla v hlavě.

A opět a znovu: typická americká kletba: „Doprčic!“ To si překladatelka do pr… neumí zanadávat jinak!?

Melancholický, ľahko plynúci text, ktorého plusom je pre mňa príjemná viktoriánsko-vesmírna atmosféra (viktoriánska vďaka Cordelii a „vesmírna“ vďaka sktriktnému, zato pochopiteľnému režimu na lodi). Slabšou stránkou je, že jediné prekvapenie príde pomerne skoro a potom to celú dobu speje k očakávanému koncu bez hlbšej emocionálnej odozvy z mojej strany. Ale George bol kedysi macher, to sa mu musí nechať. Výhra Huga je pre mňa menším prekvapením, ale čo môžemm súdiť, keď nepoznám originál a ani vtedajšiu konkurenciu. Na preklad názvu by sa mi viac hodil začiatok piesne od tria Filip, Lasica, Satinský: „Keď som išiel do lesa na drevo…“ ;)

Mne sa to zas páčilo, poviedka je napísaná ľahko a svižne. Trocha archaickú počítačovú terminológiu vyvažuje autorka viktoriánskou podobou UI.

Námět, byť to není právě moje parketa, mě zaujal. Autorka v prostředí generační lodě rozehrává originální hru se slušným posláním. Jen mě to při vší snaze nějak nebavilo. Jazyk mi přišel nezajímavý, jako by to psal učitel informatiky z mých gymnaziálních let.