LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Po predchádzajúcej akciou nabitej poviedke má Kolo… výrazne pokojnejšiu, doslova rodinnú atmosféru. Zdanie ale často klame. Kailean navštevuje svoju adoptívnu nomádsku rodinu a pri všetkom tom rozprávaní (v troch rôzne náročných verziách jedného nomádskeho jazyka, to je niečo!) a vysvetľovaní histórie sa v tejto poviedke najmä „miesi“ na skutočne veľké udalosti v pozadí, ktoré prebleskujú na povrch už aj v predošlých príbehoch.

Tato poviedka ma ovela pokojnejsie tempo, ako predchadzajuce. Odohrava sa na malom priestore s obmedzenym poctom postav. Napriek tomu sa dozvieme vela o historii Vozkov, o ich tuzbach v sucasnosti a cez Laskolnyka sa im skusime vybrat buducnost.

Kailean přijíždí do adoptivní cikánské rodiny na sýrovou polévku. Také na kus řeči. Těch se nám dostane vrchovatě, dokonce s perličkou pro lingvisty (Gaarqu, zbystři). První půle je skoro nudná, ale čím více se blíží závěr, tím povídka houstne. Děj se stáčí jako záhyby Boa constrictor a přesně dávkované informace připoutávají čtenáře k písmenkům na stránce. Patetické finále pak korunuje dílo. Zatím to nej, co jsem od Wegnera četl. V Kole s osmi loukotěmi se projevil jako kapesní verze Eriksona – jen s hrdinštějšími hrdiny a bez slovního balastu.