LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Táto poviedka sa dosť ťažko hodnotí, pretože nie je ukončená, resp. končí v tom najlepšom…vtedy, keď sa konečne začne niečo diať. Jej hlavná sila tak je v retrospektívne podávaných „spovediach“ jednotlivých členov Laskolnykovho čaardanu, ktoré všetky končia rituálnymi slovami obsiahnutým v názve tejto poviedky. Dozvieme sa tak v krátkych a veľmi osobných mikropríbehoch o životoch významnejších členov oddielu, ktorých minulosť a „schopnosti“ už boli zmienené aj v predchádzajúcich poviedkach. Význam tejto poviedky tkvie ale aj v tom, že sa stretávame so starými známymi z prvej knihy a príbehy sa začínajú konečne výrazne prepájať. Ten otvorený koniec však naozaj mrzí, čakanie bude neznesiteľné…

Příliš násilně roubované spojení předchozích dvou oddílů na události okolo Laskolnykova čaardanu. Nudné putování prokládané retrospektivními pohledy do zpovědního rituálu členů čaardanu. Občas to má svou sílu, lépe se nám představí jednotliví hrdinové, ale jako celek nic moc. A konec, který vše spojuje, je hrozně násilný a těžko uvěřitelný. Vytratila se lehkost. Cítil jsem, že Wegner chtěl osudy propojit, ale nevěděl jak nebo neměl dost času to vybrousit. Zatím nejslabší povídka.