LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

docela jednoduchý příběh provedený velmi barvitě. autor jako v hollywoodském trháku plasticky popisuje v opulentních scénách různé bitvení a mydlení, střeva lítají všude, doplněno trochou vulgárních vtipů a narážek. příběh je skutečně prostý (a neříkám tím, že špatný), ale trčí z něj bůh ze stroje jak kráva (nebo jako trol?) a oba hrdinové se v něm plácají jak ryby na suchu. pár zajímavých momentů (nevlastní syn kontra otčím) je zabito pod nánosy úplně zbytečného líčení brutalit. což je vlastně stručná charakteristika celé povídky – většina líčení je jen barvotiskové pozlátko a nemá v příběhu žádnou funkci, ale určitě je líbivé (pro určité publikum, stejně jako ty cákance krve třeba v 300), je to určitý typ estetiky, který jde dost těžce mimo mě. psychologie postav není autorova silná stránka, protože ta by mohla na místo těch mozků a kostí a šlemů nastoupit a pak by se mi to možná líbilo. ale oceňuju, že autor dokáže pracovat s jazykem.

Na to, jak je ta povídka dlouhá, mi přijde, že se v ní až tak moc nestane. Být kratší tak o deset patnáct stran, možná by mě bavila víc. Kromě toho mi moc nesedl Schinkův styl, přišlo mi to dost nečtivé a místy zmatené, občas jsem měl problém se v textu zorientovat. Nakonec to aspoň trochu zachránil akční konec. Jinak je sice sympatické, že hlavní hrdina není nepřemožitelný bouchač, ale Fastynger van Hauten na mě v této povídce působil až jako příliš velký břídil, který měl velké štěstí, že z toho vyvázl.