LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Povídka dostala v roce 1965 Huga a tak jsem se rozhodl jí (přes svou nechuť k povídkám) přečíst. Zápletka je velice prostá: na Venuši žije několik století ryboještěr ichtyosaurus a všemožní lovci se ho snaží dostat na hák harpuny. Celá povídka je vlastně o jednom takovém lovu, který podniká lovec Carl v doprovodu mladé miliardářky, na palubě speciální lodi Desetiroh. Povídka není špatná, ale prostě děj je nepropracovaný, potřeboval by mnohem větší prostor. Docela bych i věřil, že autor knihy Čelisti povídku četl, neboť je zde až příliš mnoho „náhodných shod“.

Místo pozemských moří oceány Venuše, místo Moby Dicka „Ikky“ – Ichtyosaurus Potvorus (nebo tak nějak;-)), místo velrybářské lodi „Pequod“ obrovský vor „Desetiroh“, místo kapitána Achaba hned dvojice lovců, lačnících polapit monstrum a zapsat se tak do historie, vyrovnat se s předchozím selháním. Náplň povídky i její atmosféra se mi zamlouvaly, psychika postav byla vzhledem k nevelkému rozsahu dostatečně vypiplána, o napětí nebyla nouze. Je samozřejmě zapotřebí s úsměvem tolerovat vcelku příznivé podnebí Venuše – to je holt daň stáří příběhu. Místy mě text mátl a nevím, zda to připsat autorovi nebo překladu; nějaká procenta strhávám ještě za závěr, který mě prostě neuspokojil a vymyslela jsem si vlastní verzi. Preferuji sice soudobější literární tvorbu, ale „Brány jeho tváře, lampy jeho úst“ pro mě byly příjemným počtením, dobrodružným, s hlubším sdělením k tomu. 77%

Jedna z najhorších poviedok ake som kedy čítal. Nuda a beznápaditá akcia, snad jediné čo sa mi páčilo boli obrazy hlbky mora a búrka, inak velmi slabé. Radím radšej si na tuto tému prečítať Oceán prachu od Sterlinga.

Předně musím poznamenat, že „brány jeho tváře“ a „lampy jeho úst“ odkazují na 41. kapitolu knihy Job a popisují livjátana. Konkrétně, pokud použiji kralický překlad, jde o verš 14 (Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.) a 19 (Z úst jeho pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.). Tady se jindy skvělý Petr Kotrle moc nevytáhl, byť nějaký citát z názvu čiší na sto honů. Pokud si tedy trochu zabásním, tak vhodnější překlad by mohl znít „Jak vrata tlamu má a z ní mu ohně srší“ nebo tak něco. Stačilo pár minut googlení. Vím, v roce 1996 tyto možnosti nebyly, ale přece jen…
Samotná novela je v dobrém antropocentrická, řekl bych typicky magazínovská. Stometrový Ichthyosaurus elasmognathus ve venušském oceánu je prostě tvor, který si o ulovení přímo říká a leckdo si na něm, podobně jako Achab na Moby Dickovi, vylámal zuby. Uspěje bohatá majitelka kosmetického impéria, byť má za návnadáře násosku? Ale ani on ani ona nejsou úplně tím, čím se zdají být a proto … dál už mlčím jako hrob a dodám jen, že jak už to u dobrých povídek bývá, akční a SF kulisy slouží jen jako kostra příběhu. To podstatné jsou lidé a vztahy mezi nimi, touha, vzdor, láska, strach … proto mám pocit, že tentokrát je Nebula v dobrých rukou. Jen musím dodat, že mne rozčilovala hovorová čeština v dialozích. Znevěrohodňuje postavy a ruší. Nejde sice o žádnou vysokou literaturu ale, v tomto komentáři už podruhé, přece jen…