povídka » Atol Fakaofo
hodnotilo: 6
48%
přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku přebal jedné z knih obsahující tuto povídku Povídka je uvedena ve více knihách = více obálek - po kliku na aktuální obrázek se obálka vymění.

Ivan Antonovič Jefremov

Atol Fakaofo

Kategorie: sci-fi

originální název: Атолл Факаофо ▫ Atoll Fakaofo
originál vyšel: 07/1944

Nachází se v těchto knihách:
Setkání nad Tuscarorou
Třetí povídky z vesmíru
Informace / Anotace k povídce: Atol Fakaofo

Poprvé uveřejněna v magazínu:
Техника-молодежи ▫ Technika-moloděži


Překlad:
● Milan Korejs
(Setkání nad Tuscarorou a jiné povídky)
● Jaroslav Piskáček
(Třetí povídky z vesmíru)


Atol Fakaofo – závěrečná povídka sborníku, je patrně nejlepší. Dovoluji si tak trochu zpochybnit její název, protože o tento atol v povídce vůbec nejde. Starý profesor jej v úvodní přednášce připomene jako vzor lidské umíněnosti. Rozbitím korálových útesů si nastavěli tamní domorodci bariéry, které jejich ostrov chrání před hurikány. Povídka je rozdělena na dvě takřka nesouvisející části. V první z nich, ještě za války, je kapitán Ganěšin účastníkem přednášky kapitána xxx, který popisuje setkání se záhadným tvorem, jehož vyhnal výbuch hlubinné miny až na hladinu a podařilo se jej i vyfotografovat. To je druhý sci-fi motiv v této knize. Obluda je červená a lze ji identifikovat nejspíše jako plesiosaura, ale tento závěr Jefremov nikde nevyslovuje. Druhá část už se odehrává několik let po válce (připomínám, že sbírka byla v Rusku publikována v roce 1945). Ganěšin slouží na oceánografické lodi AMETYST a je vynálezcem podmořského televizoru. Dnes to je běžná věc, ale zdá se, že to je třetí sci-fi motiv v knize. Nu, a hned se ta věcička hodí, je tady americká oceánografická loď RECOVERY (pro loď poněkud zvláštní jméno – lze přeložit jako obnova, uzdravení atd.), která aktuálně postrádá batysféry s dvěma členy posádky. Nešťastná koule uvízla v hloubce tří kilometrů a protože selhal automatický záchranný systém, je její posádka odsouzena k záhubě. Zbývá jim vzduchu už jen na 12 hodin. Ganěšin si v tu chvíli vzpomene na svůj televizor, ten však je třeba urychleně přivézt letadlem z Vladivostoku, což trvá asi čtyři hodiny. Pokud chceme hledat v knize nějaký sci-fi motiv, tak je právě zde. V Rusku dodnes neexistuje síla, která by něco takového dokázala tak bleskově zorganizovat. I sám Ganěšin musel kohosi žádat o povolení, ale pak šlo vše bleskově. My o sovětské i ruské byrokracii víme své. Pomocí televizoru už je pak jednoduché batysféru v příslušném sektoru objevit, i když si myslím, že ani pak by nebyla situace úplně jednoduchá. Ale autor už má právo zacházet se svými přístroji tak, jak vyhovuje jemu.




WebArchiv - archiv českého webu