LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Vynikajúca esej o artušovských mýtoch – prehľadná, pútavo napísaná a vyčerpávajúca.

Předlouhá až nudná esej o artušovském mýtu. Naštěstí do ní vnesl Sapkowski svůj humor a občasné zajímavé postřehy i odjinud, většinou z historie a z fantasy literatury, která se tématu věnovala (M. Z. Bradleyová, …). Pomohly také povedené ilustrace. Obzvláště Guennever se povedla. Něco mezi Charlize Theron a Sharon Stone. A když už jsme u toho, nikdy mne nenapadlo, že jedna ze stěžejních Sapkových postav… Inu, jsem natvrdlý.
Před pár lety jsem četl La Morte d'Arthur, takže jsem celkem dobře mohl hlídat, zda až moc nekecá – a nekecá. Alespoň ne na první pohled. Jen ke katolické církvi vrcholného a pozdního středověku je snad až příliš přísný, jistě jako opozice k současné polské bigotnosti, která ho štve a v povídkách a románech to dává nepokrytě najevo (potrat, klerikalismus, fanatismus). Ano, rytíři katary zajisté vraždili, ano, na církevní popud, ale vyhlášený citát papežského legáta o tom, že mají povraždit všechny a Bůh si své ovečky najde, je, věřím, pomluva. Pokud se pustím do ze své strany velmi nefundované polemiky – co měla církev dělat? Tehdy nebylo v módě „žij a nech žít“ jako dnes. Když se podíváte na ovoce, jaké nesou dnešní hnutí podobná katarům a bogomilům, různí scientologové, wiccani, satanisté, neopohané a podobné ezoterické polo či zcela sekty, tak se nemůžeme divit středověké církvi, že proti bludům bojovala. Použila tehdy běžné prostředky. Nám připadají děsivé, ale tehdy to myslím lidé tak nebrali. Jsme příliš zahleděni do dnešní doby, kde stačí hodit papežovi post na Instagram a ovlivní veřejné mínění víc než středověká kruciáta.