LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

hustá povídka. docela silné psychologické drama z prostředí, které dnes už asi většina lidí vůbec nezná, ale přesto i my máme pořád sny a hledáme u druhých přijetí nás samých. a nehodláme přijít o jedno, ani o druhé.

Na chodbách Hlavova patologického ústavu na Albertově mají malé muzeum anatomických zrůd. Ze SKLENĚNÝCH NÁDOB tam na vás mrtvýma očima zíraji mutanti se dvěma hlavami, hydrocefalové, anencefalové,  prostě sbírka toho, co se matce přírodě nevyvedlo. Vzbuzují směs lítosti, ohromení, hnusu. Úvah nad tím, kde leží hranice lidství. Před víc než čtvrtstoletím jsem tam jako medik v úžasu stával. A před některými si (vzhledem k jejich velikosti či výrazu) říkal: tohle přece žilo, dýchalo, možná i přemýšlelo … o čem asi? Podobné pocity ve mě vyvolala i tahle povídka. Ale nebyl by to Bradbury, aby ústředním tématem neučinil člověka živého. Celkem „běžného“, který má potřebu vybočit z očistce stereotypu, z té mučivé šedi. Za každou cenu. Groteskní? Morbidní? Ano, ale každopádně fascinující.