LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Sice jsem plně nepochopil pointu, ale prostředí je takové malebné. Asi to čeká až na budoucí literární vědce. :) Asi se jedná o obraz, protože autor je výtvarný umělec.

Občas si s chutí přečtu něco bez složitého děje, zato s atmosférou a s přesahem. Tahle jednoaktovka mě zaujala už před téměř 30 lety. A teď při přehrabování ve starých Ikariích na mě zasvítila jako vzpomínka na pozdně pubertální doby, kdy ve mně ještě doznívaly příběhy prof. Augusty (Ztracený svět, Zavátý život apod.) a mísily se již s klasickými SF povídkami z velkých předrevolučních antologií jako Experiment člověk nebo Pozemšťané a mimozemšťané, které jsem tehdy hltal. Augustu mi tohle připomíná asi nejvíc. Prehistorickým (i když tady spíš „ahistorickým“) zarámováním příběhu, vcítěním se do mysli nehumanoidního tvora, který vystupuje ze své Platónské jeskyně, spoustou vyřčených i nevyřčených otázek i závěrečnou (temnou) tečkou za příběhem – tak protikladnou k happyendům space oper… Světlo skutečné i světlo poznání výborně pointují děj. A skvělé Fibigerovy ilustrace mi evokují prázdninové časy trávené nad podobně dokonalými pérovkami Zdenka Buriana. Je to retro, ale tyhle věci se mi neomrzí.