LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Stephen Michael Baxter

pohlaví: muž

Život: * 13.11.1957

Národnost: britská

odkazy: 2x [wikipedie], 1x [životopis], 9x [info], 1x [web], 6x [rozhovor]

Stephen (Michael) Baxter – Přední britský hard-SF autor, se narodil 13. 11. 1957 v Liverpoolu, vystudoval matematiku a strojírenství, pracoval jako učitel matematiky a fyziky, později v oboru informačních technologií, spisovatelem z povolání je od roku 1995, nyní žije v anglickém Northumberlandu. Debutoval v Interzone povídkou The Xeelee Flower (1987), která se později stala součástí rozsáhlého projektu „historie budoucnosti" lidstva, které při dobývání vesmíru narazí na složité společenství mimozemských ras (romány Raft, Flux, Timelike Infinity, Ring, sbírka povídek Vacuum Diagrams: Stories of the Xeelee, novela Riding the Rock a trilogie Destiny‚s Chil­dren: Coalescent, Exultant a Transcendent). Samostatnou část románové tvorby otevírá titul Anti-Ice (1994), ve kterém britské impérium viktoriánské doby využívá jediný známý zdroj antihmoty v provedení technických zázraků. V rozsáhlém románu The Time Ships (1995) se hrdina slavného Stroje času z pera H. G. Wellse rozhodne k návratu mezi obávané Morloky za záchranou dívky. V alternativním světě románu Voyage (1996) nebyl J. F. Kennedy zabit a díky neustálému rozvoji kosmického programu přistanou Američané na Marsu již v roce 1986. V románu Titan (1997) objeví expedice pro výzkum života na bázi čpavku na Saturnově měsíci mnohem víc, než se původně očekávalo. Do SF série románů pro mládež The Web přispěl tituly GulliverZone (1997) a Webcrash (1998), jejichž děj je zasazen do prostředí celosvětové sítě virtuální reality 21. století. V katastrofickém románu Moonseed (1998) je objevena nebezpečná forma měsíčního prachu, která je pravděpodobně pozůstatkem mimozemské technologie. Příběh mamutů bojujících o přežití v drsných podmínkách lidmi opuštěného Marsu popisuje SF trilogie pro mládež Mammoth: Silverhair (1999; Mamut), Longtusk (2000) a Icebones (2001). Lidstvo je zdánlivě neodvratitelně odsouzeno k brzkému zániku v hard SF trilogii Manifold: Time (2000), Space (2000) a Origin (2001), jejíž hrdinové odkrývají, ve snaze o záchranu celého druhu, skrytý důvod existence pozemské civilizace. Kratší práce této série tvoří část obsahu povídkového souboru Phase Space (2002). Realistickou vizi světa budoucnosti odkrývá román The Light of Other Days (společně s Arthurem C. Clarkem, 2000; Svit vzdálených dní). Román Evolution (2002) je nebývale komplexním pohledem na historii pozemského života. Ke spolupráci s Arthurem C. Clarkem se autor vrátil v série Time Odyssey (Odysea času): Time‘s Eye (2003; Oko času) a Sunstorm (2005), kde se řada známých historických osobností snaží ve spolupráci s obyvateli roku 2037 zabránit mimozemšťanům božských schopností v jejich hrátkách s válečnou povahou lidstva. Kratší práce sebral ve sbírkách World Lines (1997) a Traces (1998), jmenujme z nich především tituly Brigantia's Angels (1995), The Spacetime Pit (1996; Časoprostorová jáma), War Birds (1997), Moon Six (1997; Měsíc číslo šest), Moon-Calf (1998), Huddle (1999), On the Orion Line (2000; Na orionské frontě), Sheena 5 (2000), The Ghost Pit (2001) a The Hunters of Pangaea (2002). Uveďme rovněž samostatně vydané novely Reality Dust (2000) a Mayflower II (2004). Zajímavá nonfiction kniha Deep Future (2001) se zamýšlí nad rolí lidstva ve vztahu k samotnému vesmíru a jeho možné kolonizaci. Mimo beletrii spadá také různorodá sbírka esejí Omegatropic: Non-Fiction & Fiction (2001). Zcela mimo fantastiku patří životopis zakladatele moderní geologie Revolutions in the Earth: James Hutton and the True Age of the Earth (2003), v němž se tento slavný skotský farmář rozhodl odkrýt skutečné stáří naší planety a tím usvědčil z omylu v 18. století všemi uznávaná biblická tvrzení. Stephen Baxter se již dnes vysoce produktivní a přesto kvalitní tvorbou zařadil mezi nejvýznamnější představitele moderní světové SF, v jeho podání zaměřené především na úlohu rozvinuté technologie v budoucím životě nás i našich potomků.

text: Martin Šust
vyňato z knihy Prstenec