LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Sir Artorias[1273]: MKP 10, s. 385, Spax říká:

„Tyhle Šedé přílby jsou avatáry války, ale není to válka mezi lidmi, kterým slouží, je to válka přírody proti lidem.“

Spax je původně vykreslen jako primitivní animální tvor, z kterého se postupně stane inteligentní až moudrý válečník, rádce samotné Abrastal. Beru, prostě odkrýváme mimikry. Tohle je už ale imho přes čáru. Kde vzal jen tak z ničím nepodložené úvahy informaci, kterou se čtenář naplno dozvídá tuším o kapitolu dřív při rozkolu uvnitř ŠP, a se kterou je poté nakládáno Abrastal jako s velmi závažnou, to ví asi jen autor.

@Lucc[1281]: Přečti si znovu Vichr Smrti. Máš ve Strachovi totální guláš. On udělal vše špatně.

Díky všem za postřehy o Žroutovi. Taky mi vrtalo hlavou, kde se vlastně vzal, vzpomněl jsem si jen, že ho Keneb „adoptoval“, ale vlastně se o něj nijak zvlášť nestaral, Žrout si žil vlastním životem spolu s těmi dvěma ascendovanými čokly či co to je. Žrouta si tedy zařazuji jako jakousi polobožskou velmi mocnou postavu neznámého původu (naznačeno spojení s Řetězem a Lovci kostí) a účelu.

@Strýček Biolit[1275]: podle encyclopediema­lazici je Žrout dítě, které Kalous přivezl do Arenu, i když v českém překladu se píše o holčičce (?) a pak ho předal Kenebovi. V HoC na začátku 19té kapitoly je o Žroutovi zmínka jako o „budoucím prvním meči Pozdní říše“

@idle[1278]: Hehe…máš pravdu…přilezl ke skupině vojáků – „shodou okolností“ – k Šumovi (myslím) a v ručičkách si hýčkal kost.

@Strýček Biolit[1277]: Ano, někdy v tu dobu se objevil, nebyly ty kostičky nakonec jeho nápad? A nikdo nevěděl, odkud se vzal, ta teorie se sirotkem se sice objevila, ale nikdo ji nepotvrdil ani nevyvrátil (to by asi šlo stejně dost těžko). A rozhodně byl zvláštní a podezřele schopný (vědoucí) ve více ohledech.

@idle[1276]: Bohužel si to už moc nepamatuji, ale zkusím dát dohromady to, co vím…„adoptoval“ ho Keneb…zřejmě jako sirotka z Řetězu…jenže nikde není řečeno, že v Řetězu skutečně byl (Keneb si tedy mohl myslet, že je od Coltaina, ale nemusí to tak být)…kdy se objevil na scéně? Někdy v tu dobu, kdy si Lovci začali přivazovat kostičky, ne? A byl vlastně i na jejich praporu…? Dle mého tedy opravdu produkt Lovců (řetězu?) nebo zásah nějaké vyšší moci, aby se pomohlo Lovcům.

@Strýček Biolit[1275]: Jo, to bych řekla taky. Jak se zjevil z ničeho… rozhodně to není obyčejný člověk.

@Lucc[1274]: Žrout je kapitola sama pro sebe…mám takový neblahý pocit, že je to produkt Řetězu nebo Lovců…ve smyslu ascendenčním.

@Sir Artorias[1270]: A tvrdím já, že neblíží? Moje komenty jsi četl, hodnocení vidíš. Pokud přirovnáme literaturu k ženám, tak já mám úchylku se bavit o pižkách na kráse jinak okouzlující ženy jménem Malaz, kdežto ty sice přiznáváš, že je má, ale ukazovat na ně, nebo dokonce o nich debatovat, tě popouzí. To pak vyskočíš jako čertík z krabičky a začneš obhajovat „jedinou pravou víru“. Navíc používáš manipulativní techniky. Od začátku píšu, že u přespříliš dobré informovanosti jde o pocit, dojem. Voláš po důkazech. Když se hecnu, potrápím paměť a nějaké napíšu, vybereš si z nich pár, které strháš (některé právem) a na zbytek nereaguješ. V klidu hodlám debatu ukončit, viz @Lucc[1268]: , když se věcně zapojí jiní, které už víceméně osobně napadáš nebo odpovídáš z cesty, viz @Sir Artorias[1273]: . Kdo tady tedy spamuje? Kdo vyvolává hate?

No nic, pojďme to vrátit do věcné roviny.

@Sir Artorias[1265]: OK, u Karsy souhlasíš, u Leomana zase souhlasím já, že mi to nedošlo, Sinn a Šumař špatný příklad, beru, máš pravdu, byť u toho Šuma je to na hraně. Ale Strach že byl ňouma? Nemyslím si to, spíš jedna z nejtragičtějších postav MKP. Hlavně se ale nakonec s minimem informací správně rozhodl. Náhodička, ne? Taky jsi nereagoval na můj pohled na Žrouta @Lucc[1266]: a nevěnoval ses dalším postavám uvedeným v @Lucc[1264]: ani otázce, kterou jsem ti položil.

@johnytopinka[1271]: Díky, že jsi to napsal za mě. Výsledné sdělení je o moc lepší a hlavně stručnější, než kdybych se do toho pustil já.

@Klobouk123[1272]: ad 1. Trefné. Nejspíš je to tak u jakéhokoliv složitého literárního díla. S toporností tragických linií také souhlasím, i když mi to nijak zvlášť nevadilo. Asi za to může osudovost, která mě už od dob Zaklínače dostává. Tiste Andii, Tiste Edur a teď koneckonců i T'Lan Immas, do toho Jaghuti nebo třeba Kvítko AKA Řezník… Toporné místy velmi, ale nevadí, skoro těší.

Sluší se také dodat, že podivných partnerských vztahů jsem si začal více všímat, protože to bylo opakovaně zmíněno jinými lidmi z Legie v komentech. Čili alespoň takhle na dálku jim všem díky za postřeh.

@Lucc[1266]: Samozřejmě je možné, že to Leoman měl domluvené a o tom je právě Malaz. Nechápu, že si to za těch x-knih ještě nepochopil. Pokud máš do očí bíjící příklady, tak je uveď. Jak jsem už psal, tohle je mlacení prázdné slámy, nic víc.

@Sir Artorias[1265]: Pochopil jsem, že Leoman se s Poliel domluvil až později jako nouzové řešení jak vyváznout se zdravou kůží. Nebo myslíš, že Y'Ghatan bylo dopředu ujednané?
Žrout je prorok přesně proč? A jak je popsáno jeho spojení s nějakou dobře informovanou entitou, která ho naučila využívat chodby, magii, spojovat se s jinými mágy či jim bránit v rozletu (Sinn)?
To je ale celkem fuk. Jak píšu, nemám v rukávu konkrétní příklady, jen jistotu, že místy to bylo do očí bijící a nijak ospravedlněné ani později vysvětlené. Tvůj názor je jiný. OK. Možná se chtěl jen Erikson vyhnout tak oblíbeným pasážím z military knih, kterým se říká výcvik. Jeho postavy prostě umí a znají vše, co kdy potřebují, tak nějak nativně. Krom občasných vysvětlovacích dialogů nebo session, kdy si postavy vyjeví nějaké nové informace.

@Lucc[1264]: Myslím, kdyby si napsal přesný příklad problému, byli by jsme schopni to určitě nějak odvodit, takhle je to tvůj subjektivní pohled. Obecně Šumař sice použival balíček víceméně z donucení, ale je to mistr ve vykládání, jak bylo psáno, čili tenhle člověk musí vědět spousty věcí, jak jsem pochopil, na úroveň Šumaře jen tak někdo nedoleze. Karsa, ta postava je celá divná, souhlasím. Sinn je naprosto špatný příklad, ta měla v sobě ohníveho démova z Y'Ghatan, Žrout je prezentován jako prorok, čili taky asi ne zrovna dobrý příklad. Ty ostatní postavy mě taky nějak nepřijdou např. Strach= dyť to byl nekňuba, Leoman měl zase úmluvu s bohyní, ono se to dá většinou odvodit hezky logicky.

@Sir Artorias[1263]: @Strýček Biolit[1262]: To bude těžké. Ne proto, že by jich bylo málo, naopak. Fakt si nevybavím, u koho mne to bilo do očí nejvíc. Snad u některých epizodních postav v Darúdžistánu nebo z něj pocházející, kteří znali kdejaký pantheon uctívaný na druhém pobřeží, rasy z jiných kontinentů, nejisté události z historie (nevzpomenu si jméno, ale byli adoptivními rodiči toho prodaného kluka). Taky vojáci. Mnohdy popisovaní jako nýmandi, ale znají téměř tajné věci (magie Bouřných jezdců, informace ze štábů, které neměli jak získat, která chodba je na co a která je starší).
Objevuje se to spíše v první polovině ságy, později si tolik věcí nevybavuji, snad možná ještě mezi Tiste Edur. Koneckonců Péřová čarodějka a Udinaas jsou hodně divní. Otroci, ale přece extrémně informovaní. Jasně, jejich původ je asi výše, než se zdá, ale třeba kdo byl přesně Udinaas a proč se choval, jak se choval, alespoň v Půlnočních vlnách, to jsou pro mne dosud tajemství.
Ze známějších postav mi ještě přespříliš znalí nebo chápající přišli Karsa, Mappo, Taralak Výd, Leoman, Šumař (balíček přece používal jen z donucení, tak znal změny v rozložení sil, které se měnily?), Stříž, Strach a asi všichni Sengarovci, Sinn, Žrout, …
Zkusím se zeptat jinak. Ty jsi ten dojem u MKP neměl? Já, jakožto motivovaný a hlavně později docela informovaný čtenář, mám bordel ve světě, o kterém čtu, kdežto prostí, mnohdy nemotivovaní lidé v něm žijící mají jasno a klidně občas utrousí šprocht z První říše nebo projeví znalost způsobu magie. To ti připadá v pořádku?

@Lucc[1261]: Hmm…to první bych zase za takový zápor nepovažoval – na rozdíl od skutečného/našeho světa mají bohové v Malazu (a vlastně ve většině fantasy) trochu jinou funkci. Například pokud bych se rozhodl být křesťanem, budu věřit v boha. Jenže věřit neznamená vědět. Kdybychom věděli, že bůh existuje, modlili bychom se asi všichni, protože by tím pádem existovalo asi i peklo a tam by se nikomu moc nechtělo. Ovšem my nevíme – proto se tomu říká víra (věříš, že tam něco je, nevíš to). V Malazu víš, že tam něco je (nebo aspoň bylo)…máš-li trochu lepší informace, tak i víš, kdo tam momentálně trůní (třeba Kápě, Stínupán…znáš totožnost…navíc, někteří bohové mají základ ve smrtelné existenci, z níž ascendovali, takže i smrtelník může být teoreticky chytrý natolik, aby přechcal boha). V takovém případě už asi není zas tak nepravděpodobné odhadnout kdo, s kým, kde a za kolik. Připočti ještě Balíček (což je parádní šmírák) a inteligenci samotných postav – jako ve skutečném životě – někdo souvislost nepochopí, ani kdyby mu nakopala; někdo ji uvidí až v moment, kdy „to vypukne“ a někdo ji uvidí dlouho dopředu. Neříkám, že v Malazu nejsou nějaké případy, které popisuješ ty, kdy ti to vyloženě tluče na bulvy, ale nijak bych tento „problém“ negeneralizoval.

Patos mi přijde ještě v normě (ale uznávám, tohle je o vkusu). Akorát teda…co se týče Toca – divím se, že po tom všem, čím prošel, měl ještě schopnost racionálně uvažovat, takže nějaké výčitky jsou asi nepodstatné.

Žádný vztah není šťastný…no a? Je to Malaz, to není žádné „V dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví…“ Ad (ne)šoustající plebs…nepřijde mi, že by se nějak omezovali, respektive…že by nechtěli…ale Masan je jiná liga a Smíška to umí s kudličkou, no :))

Chtěl jsem ještě něco přidat do komentu, ale dám to radši sem, protože by mne zajímaly i reakce ostatních. Kromě nesporných kladů má MKP i slabiny. Obzvláště mne zarazily 2. Jednou je nevěrohodnost v informačních tocích a zdrojích. Vzhledem ke složité struktuře vztahů mezi smrtelníky, bohy, druhy (rasami), ascendenty apod. mi přišlo, že některé postavy jsou podezřele dobře informované a rozumí nuancím kdejakých plánů uvnitř plánů jiných plánů, přitom nemají kapacitu, aby info vůbec získali, natož si všechno komplexně propojili. Jsou to často prostí lidé, přitom znají chodby, ví který bůh s kterým peče apod. Někde to bije do očí více, někde méně.
Další věcí, která mne nadzvedávala, byl častý patos v chování. Psí řetěz, Lovci kostí, atd. atp. Jasně, fantasy bez patosu by asi byla divná, ale Erikson to na můj vkus přehání. Korunu tomu nasazují sáhodlouhé výčitky postav, že zklamaly nebo snad dokonce v budoucnu zklamou jakési ideály či očekávání do nich vkládaná (Brys Beddikt, Stříbrná liška, Příval, Toc, Gesler s Bouřňákem, Keneb a mnoho dalších).
Nebyl bych to já, abych nekecal a slabiny nebyly tři. Podivný sex a partnerské vztahy. Že je homo a jiná „nestandardní“ sexualita v MKP normální neřeším. Vztahy se vynoří odnikud a nikam se vlastně nedostanou (Ganoes Paran s Besanou), jsou postaveny na podivných základech, které mi zavání autorskou zvůlí (dáme tyhle dva dohromady, protože to v budoucnu vytvoří situaci, kterou chci – typicky Tolar a Hetan). Žádný vztah vlastně není šťastný, mnohdy jakoby se postavy chtěly záměrně týrat a přidat si další problémy, tak si pořídí partnerku (Brys, Withal, Tehol).
Hojně řešeným tématem je znásilnění, jakoby se chtěl autor z něčeho vypsat. To ale nevnímám jako zápor, spíš mi přišlo, že jednou za ságu stačí. Eriksonovi nestačí. Zajímavé také je, že sex jakoby provozovali jen privilegovaní. Plebs nešoustá nebo se o tom alespoň nepíše (jistý posun v tomto znamenal až příchod Džbányrumu a Sladkýšpek na scénu, o jednom obdařeném teblorském míšenci a slečně se symbiontem ani nemluvím, ale to není vlastně tak docela plebs).

Co vy na to?

@Hairy_Ass[1254]: Ono je to dosti matoucí, neboť Faradan je kapitán v malazské armádě. Ale zřejmě stála na Hradbě – tj. buď zdrhla (nepravděpodobné), nebo Korerlijka, co se přidala na stranu Malažanů (taky jako dosti vachrtlatá teorie – chybí nějaký výrazný motiv).

@BorgDog[1252]: Hlavně jde o otázku (ne)dobrovolnosti. Z MKP mi přišlo, jako kdyby tam Malažani bojovali dobrovolně (tedy, vojáci ne, ale na rozkaz velení – prostě: „Půjdeš na Hradbu a žádný kecy.“) Z ICEho to vypadá, že jediní Malažani, kteří kdy bránili Hradbu, byli přikovaní za kotníky…