LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Úžasně propracovaná série o věčné otázce, zda-li má člověk právo k vyhlazení jiného inteligentního druhu. Hlavní hrdina – Ender Wiggin je v první knize drasticky vyučen na vojenského velitele a spáchá čin, který si už nikdy neodpustí. V dalších knihách se ho snaží sám sobě odčinit a napravit. Vše má vždy dvě a více stran… Série je koncipována jako samostatný první díl a následující trilogie je velmi úzce svázána a je potřeba k ní znát předchozí díly. Pátá část je už jen taková třešinka na dortu v podobě povídek z Enderova světa. Je to jedna z nejvýše umístěných sérií na Legii a mohu ji všem doporučit.

Zajímavá série, která bohužel časem upadá. První dva díly jsou oba výborné, ač odlišné jako den a noc. Autor se netají tím, že knihu Mluvčí za mrtvé původně nezamýšlel jako pokračování Endera, nýbrž jako samostatnou knihu. Nakonec mu někdo navrhl, že by se zase mohl vrátit k oblíbenému hrdinovi z Enderovi hry a tak to spojil dohromady. Jednou mu to vyšlo – Mluvčí za mrtvé, ač zcela jiný, stále svým způsobem výborný. Xenocida se ještě dá číst, i když je už tam znát počátek autorovi onanie, která volně pokračuje a naplno se rozjíždí v Dětech ducha. Děti už opravdu nedoporučuji číst. A pokud budete chtít vědět, jak to nakonec dopadne, určitě najdete na netu nějaký výcuc. (Poznámka: Knihu Ender ve vyhnanství nepovažuji za původní část série – byla napsána až později)

První dva díly (Enderova hra a Mluvčí za mrtvé) jsou vynikající, Xenocida je solidní ještě tak do tří čtvrtin, ale to, co autor vymyslel v její závěrečné části, knihu znehodnocuje, pozor spoiler!!! – způsob cestování v reálném čase je velmi jemně řečeno ubohý (myšlenka „filot a aiuií“ to nijak nezachraňuje), a v okamžiku, kdy si Ender z první cesty „ven“ zpátky přivezl něco navíc, jsem si tuto pasáž musel přečíst ještě jednou, abych se ujistil, že netrpím vadou zraku. I tak přečtení Xenocidy nelituji, protože celkově to ještě pořád není špatné, paradoxně mě postupem času více bavila vedlejší čínská linie. Pokud jde o Děti ducha, tak tento díl už jsem četl jen proto, abych se dozvěděl, jak to s Lusitanií dopadne, díl je to jednoznačně nejslabší, ale posledních pár stránek ujde (samozřejmě s výjimkou komického způsobu likvidace Malého doktora). Poslední vydaná kniha Ender ve vyhnanství, která je, co se posloupnosti děje týče, dílem druhým, je překvapivě opět velice čtivá, i když úrovně Enderovy hry a Mluvčího za mrtvé tak úplně nedosahuje. Celkově je to velmi dobrá série, která určitě stojí za přečtení.

Enderova hra a Mluvčí za mrtvé sú dve geniálne knihy, ktoré si zaslúžia plný počet – je to naozaj kvalitné sci-fi „počteníčko“. Až také geniálne, že pokračovania Xenocida(7/10) stojí v ich tieni a Děti ducha(6/10) stojí v tieni Xenocidy. Škoda. Card sa už od Xenocidy moc usadil vo filozofickej rovine a tak to jeho knihy dosť uzemnilo, aj keď zase na druhej strane majú hĺbku a silnú psychologickú stránku postáv. Odporúčam prvé dve diely + Ender ve vyhnanství, ktorá doplňuje informácie, čo sa dialo medzi Enderovou hrou a Mluvčím za mrtvé…

Tuto sérii nebudu hodnotit, neboť jsem nečetl všechny díly. Po naprosto úžasném prvním dílů se celá série posouvá daleko do budoucnosti a působí to na mě dojmem, že se autor rozhodl napsat další díly jenom proto, že se první díl líbil… Druhý díl mi přišel velice nezajímavý a rozvláčný čili k dalším dílům série jsem se už neodhodlal.

Série od prvního Endera ke svému konci urazila slušnou cestu. Cestu, která se velmi dobře četla a rozhodně se nedá považovat za ztracený čas. Podstatné jsou první čtyři knihy příběhu, zbytek je omáčka vhodná pro fanoušky. První kniha ve čtenáři zanechá nesmazatelné kouzlo bitevní školy, druhá nás přenese do vesmíru na úplně jiné místo s jiným příběhem, i když původní myšlenky zůstávají. Zbylé knihy už jen rozvíjí a následně uzavírají dějové linie. Jako celek Ender rozhodně stojí za přečtení, i když celý jeho vesmír není vždy úplně věrohodný.