Lucie Konášová
pohlaví: žena
Život: * 14.04.1969
Národnost: česká
Lucie Konášová, absolventka katedry scenáristika a dramaturgie FAMU, byla ve své době jednou z nejžádanějších českých scénáristek. Její scenáristická tvorba je tak trochu jako „oheň a voda“. Zahrnuje jednak tuctové televizní seriály komerční provenience (např. Ordinace v růžové zahradě, Obchoďák), dále několik více či méně zdařilých pohádek (včetně vánočního hitu Anděl páně), ale určitě i pár velmi kvalitních dramatických filmů. O ten první z nich (Vůně vanilky) se, jak vzpomíná sama Konášová v rozhovoru pro idnes.cz, tak trochu zapříčinil scenárista Eduard Verner. Tomu nechala dotyčná přečíst svůj námět zamýšlený původně jako bakalářská povídka. Nakonec z toho vznikl velmi působivý film o milostném románku emancipované ženy žijící na vesnici v nenaplněné vztahu v době těsně po osvobození Československa.
Kromě toho se Konášová spolu se svým manželem Josefem Konášem podílela na scénáři filmu z období heydrichiády Operace Silver A, nebo sama napsala televizní film Sama v čase normálnosti, zachycující netradičním způsobem období normalizace.
Její profesní kariéra je rovněž dosti pestrá. Než se ji podařilo etablovat se coby scénáristka, pracovala pro několik reklamních agentur a také publikovala pro periodika jako Xantypa či Playboy.
Že i seriál z jejího pera může mít určitou kvalitu svědčí především Dobrá čtvrť, který ji vlastně otevřel dveře pro další práci a to včetně poslední řady seriálu Nemocnice na kraji města – nové osudy. Kdo zná tyto seriály, asi by vážně nevěřil, že se dotyčná podílela i na oněch zmiňovaných seriálech komerční provenience.
Možná je to právě její scénáristické angažmá v těchto seriálech, proč se některé její další plány na poli dramatické tvorby, neuskutečnily. Litovat lze třeba toho, že se na filmové plátno nedostal její scénář celovečerního filmu „Nachtman“ o českém konfidentovi gestapa. Její poslední scénáristický počin (dvojdílný historický televizní film Anatomie zrady) je přitom dokladem toho, že ji psaní filmů s historickou tématikou poměrně svědčí. Doufejme tedy, že v tomto směru ještě neřekla poslední slovo.
Honza „HonzaBez“ Bezděkovský (csfd)
