kniha » Alej prokletí
v Top10 1 | chce si přečíst 5 | má v knihovně 53
hodnotilo: 48
75%
Alej prokletí

Roger Zelazny

Alej prokletí

Kategorie: sci-fi - postkatastrofická

originální název: Damnation Alley
originál vyšel: 1969

vydání: Laser 1994

odkazy: 1x [film], 1x [recenze]


Komentáře:
lamahe  | ***

Tento príbeh by som s trochou nadsázky mohol nazvať „road movie“ post-apokalyptického sveta. Nevyniká príliš originalitou ani zložitosťou deja. Jeho hlavným protagonistom je Hell Tanner, obľúbený typ hrdinu – odpadlík zachraňujúci svet. Napriek tomu je to pomerne zaujímavé a spádovité čítanie vďaka niekoľkým zaujímavým nápadom – teda skôr predstavám kataklyzmatických zmien zemskej klímy po jadrovej vojne a akčnému poňatiu výstavby deja. Tento námet sa v SF literatúre 50-tych až 70-tych rokov vyskytuje v rôznych obmenách veľmi často, nakoľko čerpá zo strachu z vtedy pomerne reálnej možnosti rozpútania svetového knfliktu za použitia jadrových zbraní. Ako všetky dielka s touto tematikou je aj toto samozrejme zdvihnutím varovného prstu pred uskutočnením niečo takého hrozného ako je jadrová vojna. Ináč len priemer (slabý preklad?).

tomts  | ****

Trochu mi to připomíná „Pošťáka“. Chlap, který nemá co ztratit zachraňuje svět, ale nedožije se šťastného konce a tak se stane hrdinou a legendou. Přečetl jsem to jedním dechem a neutrpěl jsem žádnou psychickou újmu. Nakonec Zelazny jako Grandmaster snad ani špatně psát neumí.

Majkl  | ***

Hrdina je síce obľúbený typ, ale v priebehu knihy (pre mňa príliš skoro) odhodí čiastočne svoju tvrďácku masku. Vadilo mi tu nevyužitie vedľajších postáv – Grega sa skoro zbaví, do Corny sa zase až príliš rýchlo zaľúbi. Viem, že za to asi môže malá hrúbka knihy, ale hodnotenie by bolo vyššie ak by tam bola lepšia psychológia postáv, a situácie, kde by sme viac pochopili prečo sa postava rozhodla jednať tak ako jedná. Na druhej strane pútavosť je veľmi dobrá a sú tu aj akčné časti. Preto 3*

louza  | ****

Příběhově sice jde jen o parafrázi na Mad Maxe s větší dávkou sci-fi. Zalazny však uhrančivě pracuje se čtenářovou fantasií podobným způsobem, který je znám z amberské ságy. Naznačuje a prokresluje jen úplné minimum ze světa, kde se příběh odehrává. Přesto i těmi drobnými detaily vyhecuje představivost čtenáře k krajino malebnosti, jíž by sám jen těžko dosáhl sebe podrobnějším popisem. Knihu jsem četl již před drahnou dobou, ale pamatuji si, že se mi hodně líbila. Příběh žijící v paměti čtenáře déle jak dekádu si sám podepisuje ortel kvality.

honajz  | ***

Po letech jsem se vrátil k této klasice, a to, co mě jako puberťáka bralo jako akční napínavé dobrodružství, mi dnes přišlo sice poutavě napsané, ale jak už se tu někdo zmínil, s nijak dobře podchycenými postavami a charaktery. Ano, je to čtivé, drží to v jistém napětí, i když ne moc, Zelazny je skutečně mistr slova, zkratky a náznaků, aby nechal prostor čtenářově fatazii, ale chybí tomu něco navíc, čím by to mělo grády a nešlo jen o historku o přesunu z bodu A do bodu B za účelem morálního prozření otrlého vraha, násilníka a zloděje.

Dilvermoon  | ***1/2

Jednoduchý, přímočarý příběh, podobně jako by taková postapokalyptická doba asi jednoduchá byla. Nebezpečné bandy, mutanti různých druhů, ve vzduchu fakt nečekaný věci, klimatická situace na mašli. Do toho cesta nadupaným obrněným transpotérem napříč celými Spojenými státy.

Právě ta „syrovost“ příběhu, který se nesnaží nijak moc filozofovat a prostě se věnuje drsné cestě, je největším kladem. Lepší než Pošťák, ale samozřejmě nedosahuje na Cestu, která je pro mě nepřekonatelná. A řeknu, že Cesta je vlastně i drsnější, v Aleji prokletí se třeba nevyskytuje kanibalismus a neopéká novorozenec.

Ještě bych rád podotkl, že by se překladatelé jednou provždy měli zdržet kleteb „doprčic“. Ono to působí podivně i jinde, ale u téhle knihy tedy dvojnásob :-)



WebArchiv - archiv českého webu