kniha » Kraken
chce si přečíst 6 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 66 | antikvariát
hodnotilo: 62
77%
Kraken

China Miéville

Kraken

Kategorie: sci-fi - horor - New Weird

originální název: Kraken: An Anatomy
originál vyšel: 05/2010

vydání: Laser-books (web) 2010

odkazy: 16x [recenze]


Komentáře:
KainIX  | ****

Tak už chápu, proč tady k této knize zatím není žádný komentář. Ona se totiž dost těžko popisuje. Nicméně, zkusím to.

Tenhle příběh je jako šílený trip. Jako divoký, zběsilý sen na jehož konci se probudíte v posteli v sedě, zmáčení studeným potem, se srdcem divoce bušícím ve staženém krku a říkáte si „Byl to jen sen, byl to jen sen… nebo ne?“

Když psal Miéville tuto knihu, určitě se u toho dobře bavil. Jeho nadšení a energie čiší z každé stránky, z každého popisu neuvěřitelných dějů a snad ze všech rozhovorů. Vrhá na nás jednu absurditu za druhou, ty se však v kontextu příběhu vůbec absurdní nezdají. A čtenář mu to hltá a hltá :) Po předchozím „komornějším“ Městu & Městu je tohle větší odvaz, divoká jízda na vlně autorovy neuvěřitelné představivosti, která snad nezná mezí. A i zde, jako ostatně snad u všech Miévillovek, platí, že forma zastiňuje obsah.

Po tom všem, co jsem napsal, se může zdát, že kniha nemá žádnou chybu. Posouzení nechám na každém. Já se však musím přiznat, že během čtení jsem z ní měl dost rozporuplné pocity. Příběh pro mne od začátku nebyl dost silný, neměl jsem se s kým ztotožnit. Autorova fantasie mne sice držela pořád v natěšeném očekávání toho, co si na nás zase ten kluChina vymyslel, ale jeho květnaté popisy a šroubované věty, v nichž snad více než kdy dříve používá slov cizích i svých vlastních, nových, a které mnohdy vyžadují zamyšlení ve stylu „co chtěl touhle větou vlastně říct?“ mi čtenářský požitek trochu srážely. Několikrát jsem se přistihl, že se celý den těším, až se do knihy večer zase začtu, ale když jsem ji pak konečně otevřel a začetl se do těch slovních šroubovic, byl jsem lehce znechucený.

Mnohokrát jsem četl, že konec knihy je bombastický. No, mně takový nepřišel. Na druhou stranu je pravdou, že kdyby byl jiný, dal bych knize tak o 1–2 hvězdičky méně, takže zase tak špatný nebyl. Celých 500 stran se dá popsat i tak, že prvních 50–100 stran se rozbíhá děj, posledních 50–100 stran vrcholí a těch cca 300–400 stran mezi tím děj prostě tak nějak běží a myslím, že kdyby byla tato část jen poloviční, knize by to ani neuškodilo.

Celkově bych dal knize 9* za formu a asi 6–7* za obsah, celkově tedy krásných 8 a budu se opět těšit na další dílo tohoto moderního fantasy-slovotepce.

Poznámka na závěr: Goss a Subby… vždycky, když se objevili na scéně, čekal jsem se staženým hrdlem a zaťatými zuby, jakou nechutnost zase provedou.

Gaarq  | ***

výjimky potvrzují pravidla. tahle kniha je pro mě tou výjimkou, která potvrzuje, že miéville je dobrý spisovatel. jak už jsme u něj zvyklí, miéville srší nápady. chrlí je jako výherní automat mince, když se na displeji objeví ta správná kombinace (v tomto případě: china miéville), má odvahu i s těmito nápady různě experimentovat, spojovat je do neobvyklých kombinací (např. darwinovy preparáty). má také dar přicházet s nádherně absurdními situacemi, které hojně využívá k vyšklebování se pop-kultuře, a přijde mi, že především v rámci žánru (různé trekkie propriety). a většinou dokáže tenhle vůz tažený zběsilou fantazií udržet na uzdě tak, že z toho vyleze kongeniální dílo (unlundun či město a město).

ne tak tentokrát. tentokrát se otěže autorovi vytrhly a jeho megamagorospřeží si to valí krajinou a drtí vše, včetně čtenáře. příběh je pak nepřehlednou cupaninou mrtvých konců zajímavých, ale nedotažených podpříběhů, dialogů, které se plácají ode zdi ke zdi, aniž slyšíme jediné plesknutí, postav načrtnutých jednou linkou, bez obsahu, bez duše. autor snad poprvé vtrhl do příběhu sám a nutí dělat postavy to, co on chce, ne to, co by měly dělat; chová se jako špatný režisér. nejvíc z toho trčí nebohý billy, který je tak papírový, až šustí. jiné postavy na tom nejsou o moc lépe. ne, rozhodně mě nedojímá magi-policajtka která mluví uvolněně jak moje babička ;), stejně tak rádobyhumorný psychopatický vrah. to nejmenší, co mi pak vadí, je absolutně nefunkčí ventilace levičáckých názorů pana autora ve formě popisované stávky familiárů.

tentokrát mě miéville nedokázal zaujmout. čtení mi přišlo jako přebírání odpadkového koše, samé smetí, které možná kdysi něco bylo, kvůli jedné flašce od piva, kterou můžu vrátit za těch pár korun, a kvůli pár nedojezeným kouskům studené pizzy pobryndané cigaretovým popelem. takhle už prosím ne.

recenze, jež odpovídají mému vkusu: martin toman, jan nohovec

Duirin  | **1/2

Musím se přiznat, že Kraken mě neoslovil. Zpočátku to bylo fajn, říkal jsem si, že by to mohlo být zajímavé. Problém u mě začal paradoxně ve chvíli, kdy začala být kniha (respektive Londýn) fantasy. Miévillův Londýn jsem nějak nepobral. Vím, že se o něm říká, že mívá nápadů, které by stačily na několik knih, ale v tomto případě mi to přišlo až přeplácané, že jsem se v tom nedokázal orientovat, což můj požitek ze čtení zcela zadupalo do země.
Knihu jsem dočetl, uznávám, že závěr byl lepší, pro mě snesitelný. Celkové hodnocení nechávám na 50 %, i když subjektivně bych dal i méně, ale uznávám, že to je spíše můj osobní problém.

hivar  | ***

Kniha ako celok je skôr priemer, ale aj napriek tomu som sa pri čítaní nesmierne bavil. China opäť namiešal rôznorodé situácie a postavy. Na prvých asi 80 stranách som sa až čudoval ako sa príbeh vyvíja „normálne“ až som si myslel, že sa China v tejto knihe odklonil od fantastyky. Taktiež mi vyhovoval vysoký počeť kapitol (tuším okolo 80), pretože knihu som čítal dosť kúskovito. Najviac ma asi bavili postavy Gossa a Subbyho. Zaver mal tiež parádný spád.

Madam Brbla  | **1/2

Ježíši hlíste, tak ostudně dlouho se crcat s jednou pětisetstránkovou knihou! Vlastně je směšné, že jsem odložila Codrescuova „Mesiáše“ a pak se pustila právě do této knihy, ale z mé strany teda žádný smích nečekejte – maximálně nahořklé ušklíbnutí. „Kraken“ totiž pracuje s podobnými tématy, akorát zcela odlišným způsobem: víra v kdejakou blbost, bláznivé kulty, konec světa, náboženství, zápletka je vlastně o válce mezi darwinismem a kreacionismem (jestli jsem to správně pochopila, což není vůbec jisté).
Navzdory smršti motivů a akce pro mě šlo o nezáživně frustrující čtení. Nejprve jsem dílo chtěla popsat v gastronomických pojmech jako gulášový dort pejska a kočičky, potom jsem zvažovala uchýlit se k výtvarnému, konkrétně abstraktnímu umění, nakonec mě však odpovídající příměr napadl při pohledu do pokojíku mé dcery. Mezi (s)prostým lidem Severní Moravy pro to existuje slovo MRDNÍK (naučila jsem se ho v útlém věku od otce, když vstoupil do mého pokoje, posléze mi maminkou bylo zakázáno daný výraz používat). Samozřejmě se v dětském pokoji povalují převážně hračky: plyšáci, figurky, autíčka, stovky dílů stavebnic, leporela, míčky i nafukovací balónky, sem-tam vykoukne panenka, nechybí kusy oblečení včetně bot, různé krabičky a krabice, ale také jiné předměty z domácnosti jako láhev od sprchového gelu, hřeben na psa, vařečka, prachovka, badmintonová raketa, krejčovský metr, holící strojek atd. Už jste si udělali představu? Tak si ten bordel převeďte do literární podoby a máte „Krakena“. Miéville po nadějném úvodu chrlí jeden absurdní nápad za druhým a dokonale mě tou nesourodou změtí přehltil, zmátl, po stovce stran utlumil můj zájem o přeplácaný děj plný šíleností na minimum a jen tvrdohlavost mě přiměla dočíst až do konce. Jako bych se brodila hlubokým blátem přes vypuštěný rybník, tak obtížné, pomalé a zdlouhavé to bylo… a ještě vás při tom se*ou komáři. Včera jsem před sebou měla skoro 90 stran a byla je odhodlaná dorazit tentýž den, i kdyby mě to mělo přivést do Bohnic. Závěr byl naštěstí snesitelnější, takže jsem splnila cíl bez újmy na duševním zdraví.
S hodnocením a dojmy jsem na tom stejně jako Duirin – dala bych i méně než 45%, ale uznávám svůj podíl viny, jelikož nejsem správný druh čtenáře pro tuhle zběsilou tříšť absurdit a postav, u kterých nechápu co, proč a jak dělají. Pokud si ve švihlostech libujete a navíc znáte Londýn, třeba vás v „Krakenovi“ čeká zábavná jízda plná překvapení. Já chci prodat, levně a v dobrém stavu navzdory častému nutkání odhodit knihu na kompost.



WebArchiv - archiv českého webu