kniha » Flashback
chce si přečíst 7 | chce mít v knihovně 4 | má v knihovně 39
hodnotilo: 29
73%
Flashback

Dan Simmons

Flashback

Kategorie: sci-fi

originální název: Flashback ˙
originál vyšel: 07/2011

vydání: Plejáda 2011

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
pull  | ***

Mám pocit, že Flashback si v Americe moc čtenářské přízně nezíská. Simmons popisuje Spojené státy blízké budoucnosti, které jsou dokonale v hajzlu." Spojených" států už není 50, teroristické útoky jsou na programu každý den, ekonomie v rozkladu – inflace a nezaměstnanost dosahují závratných výšek, jediným vládním příjmem jsou američtí vojáci (branná povinnost od 17 let) , kteří jsou pronajímaní Japonsku nebo Indii, aby za ně bojovali v Čině a Africe. Většina populace je drogově závislá, kriminalita nezvladatelná. Malá města přestala existovat, veškeré obyvatelstvo je soustředěno ve velkoměstech, která si rozparcelovala jednotlivá etnika. Islám je povinným předmětem na školách a 11. září je oslavováno jako den, který započal Osvobození. Jak k tomu došlo? Inu, jak si kdo ustele, tak si lehne. Trochu odbočím. Na Amazonu je Flashback ohodnocen nejčastěji jednou hvězdou. Simmonsovi je vyčítána nereálnost a neuvěřitelnost jím vyobrazené budoucnosti a jak k ní došlo, že tato jeho sci-fi neobsahuje žádnou science :) A že do románu nacpal svoje pravičácké názory a skrytý rasismus. WTF? Asi bych ještě dokázal pochopit, že někomu může vadit, pokud je z beletrie cítit autorův politický názor (a ne, Simmons se podle mě žádné agitky nedopustil, ani mi nepřipadalo, že by ventiloval vyhraněně pravicové názory), ale absolutně netuším, kde je tam skrytý rasismus. Končím odbočení. Hlavní linie románu je detektivní. Sledujeme vyšetřování 6 let staré vraždy syna japonského miliardáře vedeného bývalým policistou Nickem Bottomem, který se už 5 let vyrovnává se smrtí manželky pomocí LSD. Samotná zápletka a její rozuzlení jsou podle mě lehce přitažené za vlasy, autor se navíc dopustil i několika nepřesností/chyb, občas si „nedovoleně pomáhal.“ I přes tyto nedostatky je Simmons čtivý jako obvykle a já se nemohl s ubývajícími stránkami od čtení odtrhnout.

PS: Redakční hrůzy se tentokrát nekonaly. Překlad, marná sláva pathetic neznamená patetický (kdyby se to objevilo jenom jednou, nebudu to zmiňovat…).

louza  | ***1/2

Zjednodušeně by se dalo říci, že Simmons relaxující po třech vyčerpávajících fabulačních knihách přichází v krátkém čase s románem bez problémů zapadajícím do sci-fi škatulky. Jenže zdání klame. Za sci-fi kulisami se totiž ukrývá takřka krystalicky čistá detektivka velmi připomínající jeho krutou sérii. Flashback měl být asi určitou protiváhou oproti dřívější fabulační tvorbě. Ale ani tady se autor od minulosti úplně neoprostil. Místo historie zkrátka fabuluje o budoucnosti. Jenže není holt každý Dick, aby vybudoval fungující svět jen tak mimochodem mezi řádky. Čtenáře tu čekají sáhodlouhé litanie o politice, hospodaření a dějinách blízké budoucnosti, což jinak velmi čtivě a svižně napsanou hlavní linii občas drasticky zpomaluje. Hnidopichům by mohlo vadit, že Simmons trochu podvádí, když během děje podpírá hrdiny autorskými berličkami a občas je uměle směruje spádem událostí. Je evidentní, že ani on sám do poloviny knihy nevěděl, že vrah je zahradník. Co ovšem zamrzí nejvíc je závěr knihy, kdy se autor vědomě vyhýbá profláklému happy endu, avšak nemaje dostatek odvahy předložit čtenáři shitty end (opak happy endu) uzavírá dílo oním moderním taky koncem, dnes tak populárním v hollywoodských intelektuálních akčně mysteriózních indie sci-fi filmech pro masy. Přes to všechno je třeba mít na paměti, že Dan Simmons dneška je bezpochyby moc zkušený autor na to, aby mu v knize něco chybělo. Bohužel mu tam však k dokonalosti stále cosi přebývá.

Dilvermoon  | ****1/2

Podle mého názoru v tomto románu dává Dan Simmons najevo své politické postoje a obavy z budoucího vývoje USA a světa jako celku a to tak, že současné skutečné dění protahuje do budoucnosti a domýšlí jeho důsledky. Ať už se jedná (v našem reálném světě) o koketování s odklonem od pevného spojenectví s Izraelem nebo o nedávné vyhrožování některých států v čele s Texasem vystoupením z Unie kvůli především domácí politice prezidenta Obamy, případně o finanční krizi v Evropě a právě v těchto dnech aktuální hrozbu ekonomice USA. A to už ani nemluvě o sílícím vlivu islámu a tlaku na západ. A další příklady aktuálnosti by se daly najít. Vžádném případě nechci dělat ze Simmonse vizionáře, to ne, vždyť román vyšel letos a tak je aktuálnost celkem pochopitelná. Na splnění nebo nesplnění těchto hrozeb si musíme počkat. Ale napíšu rovnou, že mi Simmons kápl do noty a v podstatě vyjádřil i mé obavy.

Určitě je to román kontroverzní a líbit se všem nemusí, na to je příliš konkrétní a aktuální. Ovšem pozor. Nejedná se o knihu plnou politických úvah. Naopak, akce je dost, děj je napínavý, zápletka detektivní a postavy zajímavé. Popis světa za dvacet let je do děje většinou čtivě zakomponován, na nějakou nudu zapomeňte, nevábná budoucnost světa je představena zajímavě i když někdy ne zcela uvěřitelně, vzhledem k horizontu pouhých dvaceti let. Ale kdo ví, některé věci jsou prostě hned….

Podle anotace je droga Flashback hybatelem dění. Globálně vzato je důležitá, ale pro samotné vyšetřování? Ani ne. Ještě možná závěr mohl být trochu dál dotažen, ale jinak mě Simmons opět nezklamal. Jde nesnadnou cestou. Každý román je zcela o něčem jiném, nevytváří si vlastní svět, ve kterém by se pohyboval celou kariéru, ale riskuje, že své příznivce překvapí a zklame. U mě se mu to zatím nestalo.

A poslední věc – redakční práce u Plejády sice opět není bez chyby, ovšem ve srovnání s Black Hills nebo Tichou válkou jde jednoznačně o posun správným směrem. Chyby se najdou hlavně ve druhé polovině, ale v rozumné míře. Nicméně – jak píše pull: patetický je tam skutečně několikrát :-)

pruss  | ****

Takovýmto knihám se dosti depřesně a urážlivě říká kontroverzní. Simmons se očividně politicky posunul výrazně doprava. Z pohledu evropských intelektuálů je neobyčejně proizraelský, protiarabský, a když začne obhajovat vedoucí úlohu Ameriky a podporovat evropskou kolonizaci, mnoho lidí tuto knihu asi začne přirovnávat k Turnerovým deníkům. Zejména zajímavý je Texas, jediná část bývalého USA, který zůstal silný, nezdrogovaný a hlavně bílý. Samotný detektivní příběh vraždy mladého Nakamury a jeho milenky je fádní a celý slouží jen jako důvod popsat zhroucený západní svět. Samozřejmě to že se za 20 let změní celá Evropa v islámský kalifát moc pravděpodobné není, v každém případě je celé politické vyznění románu hodno vážného zamyšlení.

avatar2  | ****

Velmi slušné. Pan Simmons prokazuje že je velmi zdatný i v žánru detektivky, navíc zasazené do blízké, dost neradostné budoucnosti. Autor chtěl jistě i lecos naznačit nebo varovat, takže vidíme svět ve kterém západní civilizace značně upadla a vyklidila pozice radikálnímu islámu i expandujícím asiatům a Spojené státy se rozdrolily na jednotlivé země, ovládané buď islámem nebo Japonci. Sledovat Simmonsovy politické úvahy zde není na škodu – poměrně přesně popisuje na co by si lidstvo mělo v příštích letech dát pozor. Příběh samotný je také jeden z těch lepších. Zkrachovalý expolicista dostává zakázku od japonského magnáta a dostává se tím do hry mocných, ve které se jen velmi těžko orientuje. Kniha sice nepatří k absolutní špičce, ale čte se velmi dobře a nenudí.

Madam Brbla  | ****

Vítejte v USA nedaleké budoucnosti, přesněji v tom, co za nějakých 20 let ze Spojených států zůstane dle vize Dana Simmonse. Nekoná se žádné hrdé mávání vlajkou s hvězdami a pruhy, naopak, autor nelítostně dává najevo, že dobře už bylo a (nejen) jeho národ směřuje mílovými kroky rovnou do … vždyť víte kam. Všeobecný úpadek mocnosti je nejkřiklavěji dokumentován závislostí značné části obyvatelstva na LSD, droze umožňujících opakovaně prožívat vybrané okamžiky do nejmenších detailů. Proč čelit hnusné realitě okolní materiální i morální bídy, všudypřítomnému násilí, válkám gangů, teroristickým útokům, když lze levně uniknout ke vzpomínkám?
Bývalý detektiv Nick Bottom je přinucen vyplavat z hlubin své závislosti a vrátit se k případu vraždy, kterou kdysi vyšetřoval. Jeho cesta za pravdou nedává čtenáři po většinu stránek románu mnoho vodítek (ta se objeví prakticky až v závěru), nicméně nepostrádá napětí a spád, množství akce za použití pistolí i různých válečných hi-tech hraček. Ve vedlejších dvou liniích sledujeme osudy Nickova syna a tchána, čímž získáme pohled hned tří generací. Kromě toho Simmons neodolal chvílemi v rozhovorech rozebírat politické i ekonomické příčiny kolapsu a otřel se také o svou milovanou anglickou literaturu, nezapomněl ani na Shakespearovo dílo. Mně osobně ty odbočky příliš nevadily (občas přinesly i relevantní/za­jímavé informace – nikoliv pouhé názory znechuceného pravicově smýšlejícího člověka), ale jsem ráda, že nezpomalovaly tempo častěji. Nejsem takový znalec amerických poměrů, abych byla schopná posoudit, nakolik je Simmonsova kritika opodstatněná a jeho obavy reálné, bohužel nepatřím k optimistům a v nemálo ohledech sdílím autorovo znepokojení s vývojem světových událostí.
Hodnocení „Flashbacku“ bude u většiny čtenářů zřejmě dost závislé na vnitřním souhlasu/nesouhlasu s autorovým vnímáním současnosti, za sebe můžu každopádně připsat kladné body za perfektně vystihnutou atmosféru zmaru, dobře popsanou akci, hlavního hrdinu, kterému jsem držela palce, i za detektivní zápletku, co navzdory určitým mouchám udržela mou pozornost a nutila mě rychle obracet stránky. Ve finále mě Simmons nepotěšil, pak potěšil a pak zase nepotěšil… až jsem si zvolila konec dle svého gusta a jsem spokojená.
Překlad místy škobrtal, korektury měly být podstatně pečlivější, jak už je u Plejády neblahým zvykem (mohlo to být i horší). 80%

trudoš  | ****

Ačkoliv Dan Simmons koncipoval Flashback jako detektivku, nemyslím si, že by to s ní v jádru myslel nějak vážně. Spíš mu slouží jako startér příběhu než cokoli jiného. O tom svědčí hlavně pomalý tok románu, popisující cestu napříč kontinentem a rozborem různých společenstev uvnitř rozpadlých Spojených států amerických. On vůbec může vývoj událostí milovníky thrillerů dost otrávit – na to, jak je zápletka prostá, se sune kupředu šnečím tempem, který chytí drive až sto stran před koncem. A přestože v závěru vše zaklapne na své místo, ti, kteří nenávidí nejednoznačné konce alá Počátek, pravděpodobně puknou vzteky.
Simmons je však skvělý vypravěč a prazdroj originálních nápadů, což dokázal už v předchozích knihách. Takže i když mu vázne koncepce, jednotlivými scenériemi doslova nadchnul, stejně jako drobnými detaily, dotvářejícími atmosféru nepříliš vábivé a možná právě proto tak autentické budoucnosti. Není to Joe Kurtz, ale pořád to má šmrnc plnohodnotné literatury pro autora tak typický.



WebArchiv - archiv českého webu