LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Ernest Cline

Ready Player One

Hra začíná

Kniha vyšla i pod názvem:
Ready Player One - Hra sa začína
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Ready Player
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - LitRPG - podle filmu/zfilmováno

originální název: Ready Player One ˙
originál vyšel: 08/2011

vydání: Jota (web) 2012; Jota (web) 2012; Ikar (SK) (web) 2016; Knižní klub (web) 2016; Knižní klub (web) 2018; Laser (Euromedia Group) 2022

odkazy: 9x [recenze], 1x [film]

Komentáře:

Aldur  | ***** 14.05.2012 21:05

Od této knihy jsem nic nečekal. O to větší to je překvapení, když se do ní člověk začte. Kniha je se čte výborně, děj má spád, takže ji jen tak neodložíte. Je originální, chytne vás, i když nejste geek jako autor a nemusíte se tolik orientovat v hrách. Je vidět, že autor tématiku her, komiksů a filmů apod. zná a užíval si to. Stejně tak se to přenáší na čtenáře a já si to užíval od začátku do konce. Super zážitek a originalita.

idle  | **** 16.06.2012 10:31

Ideální cílovou skupinou téhle knihy budou asi geekové, kteří dospívali v 80. letech. Do téhle kategorie patří jak autor, tak jedna z postav knihy, James Halliday, tvůrce soutěže o téměř pohádkové bohatství a vlastnictví celosvětově oblíbeného prostředí virtuální reality. Vůbec každý, kdo se orientuje ve hrách, filmech a vůbec popkultuře této dekády, si vychutná spousty narážek a citací, které se více či méně významným dílem účastní děje.

Pokud do téhle skupiny nespadáte, nevadí (ale i tak se hodí být aspoň trošku geek), k porozumění ději žádné znalosti nejsou potřeba. Hlavní hrdina se vyzná dostatečně a se sympatickým nadhledem (četla jsem anglicky, takže jsem se zase dovzdělala v hovorových a slangových obratech) provede čtenáře celou soutěží. A protože ona virtuální realita je pro spoustu lidí (včetně něj) to jediné, na čem jim v životě záleží, půjde tu chvílemi dost o víc, než jen o vítězství ve hře. Soutěžní prostředí se také postará o udržování napětí, pořád je třeba být ve střehu a hledat.

V diskusi tu padly obavy, zda kniha není pro mládež. To bych asi úplně netvrdila. Mládeži se bude líbit, to ano, a nelze popřít určitou naivitu (pár zapálených jednotlivců držících krok s bezcitnou, kalkulující nadnárodní korporací), ale není to nic, co by mi vyloženě vadilo, jen jsem si to trochu uvědomovala.

Citlivé místo zapeklitých hádanek v literatuře je udělat je na jednu stranu zajímavé a smysluplné, ale zároveň dost obtížné, aby je čtenář neuhodl na první přečtení. To si autor trochu zařídil tím, že k vyluštění jsou potřeba různé obskurní znalosti, které jsem třeba já rozhodně neměla. I tak byla ale část úvodní, pět let odolávající hádanky až podezřele jasná. Naštěstí to byl asi jediný takový případ.

Děj se místy otře i o vazby mezi reálným a virtuálním životem, reálnou a virtuální osobností, případně další vztahy z toho vyplývající. A řekla bych, že to docela sedělo, podobné rysy se dají nacházet i v současnosti, i když náš 2D internet ještě propracovanosti Hallidayova světa zdaleka nedosahuje.

Celkově jsem si čtení i přes pár drobných připomínek užila a klidně ji doporučím.

jirikk  | ****1/2 06.08.2012 08:34

Velice příjemné překvapení, vzhledem k tomu, že jde o (pro mě) naprosto neznámého autora. Cline se veze na podobné vlně jako Malý bratr (C. Doctorow), vystopovat lze určitě i příbuznost s klasickou Enderovou hrou. Napínavý příběh okořeněný spoustou retro nostalgie – z pohledu amerického autora jde o osmdesáté roky, našinec myslím nejlépe ocení, pokud dokončoval základní vzdělání v první polovině devadesátých let – tehdy k nám dorazily všechny ty atárka a commodory, rpg počítačová i papírová. Nejsem si úplně jistý, jak by kniha fungovala bez tohoto retro momentu, nás, kteří znali první čísla Excaliburu nazpaměť jako svatý text, ale za srdce prostě chytit musí. Věřím ale, že kniha obstojí i u ostatních – konečně v rámci experimentu jsem ji vnutil 13-ti letému synkovi a zatím si výrazně pomlaskává (jeho zas oslovuje hlavně ta virtuální realita). Ač je to laciné, neodpustím si rýpnutí do překladu – jasně, těch jmen tam byla spousta, ale přisoudit Doctorowovi opačné pohlaví je vzhledem k žánru knihy poněkud ignorantské. Jinak je ale třeba Jotě, která fantastiku myslím jinak nevydává, za tento příspěvěk jen zatleskat.

minduton  | ****1/2 30.08.2012 09:33

100% to bohužel není. Co říci ke knize. Je to vcelku originální čtení. Avšak druhá polovina knihy se od té úvodní poloviny svým pojetím dosti liší. Ta první polovina je více lidštější, postapokalyptič­tější, temnější, syrovější = lepší. Druhá polovina knihy (kde už se autor na můj vkus už příliš megalomansky „odvázal“) je už prakticky čistý kyberpunk, a ten já moc nepreferuji, není to můj oblíbený podžánr sci-fi…

Pepa 62  | ** 09.09.2012 09:44

„I já,ačkoli videohry sama nehraju,jsem si užívala každičkou stránku.“Rozplývá se na obalu knihy Charlaine Harrisová.Já jsem si četbu rozhodně neužíval a knihu jsem dočetl jenom díky častému přeskakování určitých pasáží a díky zvyku, že když už se jednou pro nějakou knihu rozhodnu,tak ji dočtu. Svět je v roce 2045 bezútěšný (čas optimistických vizí budoucnosti je nenávratně pryč)a naprostá většina lidí tráví většinu času v uměle vytvořeném vesmíru,kde pod novou identitou mohou dělat cokoliv.A právě do tohoto světa autor tohoto universa ukryl obrovské dědictví,které může získat kdokoliv.Stačí když…( a tady se právě začal rodit můj problém s knihou).Stačí když znáte zpaměti desítky filmů a desítky seriálů a desítky písňových textů,které měl tvůrce světa v osmdesátých letech v oblibě.Musíte znát každou repliku,protože všude se může skrývat nějaký odkaz,který vás ve hře posune dál.A každý takový film musíte vidět minimálně padesátkrát a třeba takový Monty Python a Svatý grál viděl hlavní hrdina za posledních šest let stopadesátsedmkrát a nejen že ho zná zpaměti,on si i pamatuje,že ho viděl stopadesátsed­mkrát.A pak se na většině stránek postavy stávají figurkami ve videohře a bojují a sbírají kredity a zdolávají různé nástrahy a navíc proti nim stojí mocná korporace s neomezenými lidskými a finančními zdroji vedená všehoschopným záporákem.Závěr knihy už snad autor psal s vidinou jejího možného zfilmování.Před­stavte si to nejhorší z těch nejhorších hollywoodských filmů a to vše se vám v závěru dostane.

aqu1la  | ****1/2 18.09.2012 22:48

Ako bývalý hráč som si knihu neskutočne užíval a prečítal ju jedným dychom. Kniha vo mne navodila pocit, akoby som ja sám hral jednu veľkú hru s happyendom. K tomu som oprášil zopár spomienok na môj commodore 64, hracie automaty a prvé pc, a spomenul na zopár starých filmov.

Atmosférou mi kniha pripomenula mi moje prvé prejdené dungeony a adventury. Myslím, že knihu si naozaj užijú najviac hráči starších hier, ale možno sa mýlim, určite aj priaznivci MMORPG si prídu na svoje, vlastne všetci hráči :)

Autor zjavne sám hrával a to je to, čo z knihy cítiť a nie každého to musí zaujať.

K príbehu len toľko, že to je taká ľahšia oddychovka, mne sa už ale v 35-ke ťažšie číta o -násťročných a ich plánoch. Na druhú stranu, napríklad stav spoločnosti v blízkej budúcnosti je načrtnutý celkom reálne, ak ste pesimista :) Taktiež snahy ovládnuť systém nenažranou korporáciou sú smutnou pravdou..

Pre mňa je kniha prekvapenie roku. Skvele navodená atmosférou, opakujem sa, ale mal som pocit, akoby som hral hru spolu s „Parzivalom“ a nie čítal knihu.

GeRony  | ****1/2 01.10.2012 13:27

Tak, precitane za par dni a musim priznat, ze mi tato porcia velmi chutila. Ano, urcite je plusom, ze pamatam a mal som zalubu v starych pocitacoch (mojim prvym bol prave C64), RPG hrach a filmoch. Kniha vsak tazi aj z novodobych MMORPG, takze si ju uziju aj mladsie rocniky. Co napisat k deju? Ano, ta 5rocna medzera k najdeniu prveho kluca je trosku zarazajuca, najma pri porovnani s tym, ako rychlo sa rozlustia dalsie kluce a brany. Napriek tomu je pribeh svizny, hlavnemu hrdinovi budete fandit, korporaciu nebudete mat radi a virtualnej laske uverite. Ja som teda uveril ;) Zasluzenych 90%. A pripadny film potesi, ak vystihne atmosferu.

virago  | ***** 29.11.2012 17:15

Jednoznačně pro „přestárlé pařany“ povinnost ;-) Málokdy komentuji cokoli, tentokrát jsem musela – kniha, ač není bez chyb (již zmiňovaný souboj s megakorporací a „to“ zakončení, kterého jsem se od půlky knihy obávala) mě drapla a nepustila a to je to jediné, co od knihy (tohoto typu) chci. Příjemná nostalgie, změna stylu, uvěřitelný pesimismus v pohledu na budoucnost a svižnost vyprávění mi ty drobné chybky vynahradila…

KeB  | **** 24.01.2015 22:53

První level je opravdu super a šlape, jak hodinky. Pak se to zlomí a ta skvělá dystopická atmosféra najednou zmizí. Tím to autor dost pokazil. V zásadě z toho oaj udělal knihu pro „mládež.“ Jako dospělák jsem se u toho královsky bavil, ale sorry válečné hry rozhodně není nej film osmdesátých let. Kam se poděl Terminátor a Vetřelec a Predátor a VěC a doplnte dle libosti třeba Ramba :)Takže to shrnu: První část sto procent bez diskuze. Zbytek za sedmdesát, protože to prostě přestává fungovat. Zase se to, ale zatraceně dobře čte a já to dal na jeden zátah (skoro). Dávám tedy 80% a tleskám. Škoda že jsem měl svůj první počítač až pozdě a tahle éra mě minula…

mato_klerik  | ***** 27.03.2016 16:13

Spočiatku som myslel, že ide o príliš reálne sci-fi – však obdobnú virtuálnu realitu máme už dnes, ale napokon sa z toho vykľula podobná pecka ako v prípade Doctorowho VEĽKÉHO BRATA. Prefektná práca s reáliami osemdesiatych rokov vo virtuálnom svete…

Skabandari  | ****1/2 19.05.2016 11:05

Zhltnuto za pár dní, hádanky sou tvořeny z kultury 80.let a k jejich rozluštění, je potřeba spojit si vždy pár věcí dohromady. Já samozřejmě o tom období nic nevím, ale je to podáno tak, že to pak každý pochopí. Jen mi přišlo že období mezi otevřením první brány a najitím druhého klíče bylo pro čtenáře nezáživné. Krom téhle krátké části fakt poutavé čtení.

Pelegrim  | ***** 29.06.2016 10:35

Souhlasím s Aldurem.. Od knihy jsem nečekal příliš a o to příjemněji byl poté překvapen. Knihu jsem prakticky nedokázal odložit a zavřel ji až po přečtení. Čtivé, nenásilně akční a dějově naprosto strhující, plné vzpomínek počítačový pravěk a nástup prvních 8-bitových her.. Tato kniha je biblí pro geeky a lidé, kteří tuto dobu zažili – stejně jako já – s úsměvem na rtech rádi zavzpomínají.. :)

SONP  | ***** 11.07.2016 17:10

Že to byla pro mne trefa do černého je bez debat. Všemi úrovněmi jsem prosvištěl za pár hodin čtení a četl jsem to i po nocích, jako jsem kdysi paříval všechny ty klasické pecky na 8– i 16-bitových strojích. Čtenářský zážitek bych přirovnal k Motteově Game, ale v tomhle dílku zůstal hlavní postava – nerd nerdem až do konce a neproměnil se na žádného supermana jako hrdina Game. Samotná zápletka uvnitř virtuální reality Oasis pak trochu připomínala geekovskou Śifru Mistra Leonarda, akorát místo historických úkolů ze středověku tu byly historické úkoly z 70.,80. a 90. let. A to je moje doba, takže většina popkulturních odkazu mne zasáhla a pár věcí jsem se i dozvěděl (dokonce jsem si poslechl konceptuální album skupiny Rush 2112). A hodnému zemřelému autorovi závěti ve vytahaném triku se Space Invaders se proti zlým korporacím prostě nedalo nefandit. 100%! Co pro mne ale zůstává otázkou – jestli se téhle knize může dařit mimo cílovou skupinu, kterou jsou všichni ti divní lidé, co strávili své mládí u svých Atárek, Commodoreů a ZX Specter, Z komentářů níže se dozvídám, že ano, což je pro mne trochu překvapení. Čekal bych totiž opak. I když na druhou stranu: na Big Bang Theory se taky dívají lidé, kteří v životě nehráli dračák a nevědí, jak se liší pan Spock od T'Pol, a je to asi momentálně nejúspěšnější sitcom. Nevadí, aspoň ti „normální“ lid zjistí, že tu jsme s nimi.

mahdi  | ***1/2 19.03.2017 00:25

Jak zacit?

• prvnich 100 stran me strhlo, paradni tema neco se deje, mam to rad, byt prvni pulka 90's i.e. grunge bych asi umrel blahem
• celkove zajimavej napad a dej neni spatnej
• autor by si mel nicmene ujasnit, jestli se jedna o akcni vec nebo vypoved o stavu spolecnosti
• po tech 100 stranach to totiz zacne mit podstatne pomalejsi tempo a nahodny odbocky ven smerem k spolecnosti konrolovane temer monopolni hajzlovskou korporaci (a hlavni hrdina, co zacne byt ke konci mekac s tendenci napravit tento stav, no …)
• taky citova odbocka je takova, no da se zvladnout, ale dost naivne zpracovana a Wade teda jako maly dite veri vsem okolo sebe huh
• co je horsi, kdyz ctu po 10, ze nakej film videl hlavni hrdina nejmeme 50×, to neberu v potaz, ze videl x krat kompletni serialy a precetl milionkrat nakou knizku a zna nazpamet 256 tisic alb od Rush :) … proste tento mozna pro nekoho detail me dost sral, pokazdy kdyz sem znovu cetl, ze neco zna nazpamet
• tech vytek by se naslo vic, ale koncim a nebudu vytahovat supermanovsky schopnosti nekterych akteru ;p

Suma sumarum su rad, ze sem cetl driv, nez vyjde film … knizka zajimava, ale jak byla podana zbytecne 500+ stran, dalo se v klidu na 300 zvolit akcnejsi tempo, tot jak to vidim.

Lokina  | ***** 19.03.2017 19:48

Bombová kniha. Neuvěřitelně čtivá, zábavná, napínavá kniha s výborně propracovaným dějem a prostředím. Hlavní hrdina mi děsně přirostl k srdci. Už teď se těším na filmové zpracování a doufám, že to don Spielbergo natočí nejlépe, jak to umí. Protože to je zatraceně dobrá kniha.

Strider  | **** 20.08.2017 18:54

Je jasné, že kniha, ktorej významná časť deja sa odohráva v D&D module Tomb of Horrors, ktorý som pred rokmi osobne absolvoval, má u mňa nakročené k priaznivému hodnoteniu :-) Pravdou ale je, že pod hrubou geekovskou šupkou tvorenou tonami videoherných a popkultúrnych odkazov sa odohráva v podstate klasický young adult príbeh nie príliš vzdialený od Hunger Games (dystopická budúcnosť, vyvolený bojujúci so zlou megakorporáciou, atď.). Číta sa ale jedným dychom a našťastie ku koncu skrýva zopár es v rukáve, ktoré ozvláštnia dejovú mustru pozostávajúcu z postupu hádanka-kľúč-brána. Čoho som sa nedočkal je nejaké hlbšie posolstvo, ktoré by poukázalo na znepokojivé pomery v knihe prezentovanej budúcnosti, ku ktorej naša spoločnosť nemá zas až tak ďaleko. Je to škoda, lebo práve takýto presah delí zábavné jednohubky od klasík žánru. 8/10

trudoš  | **** 23.03.2018 22:32

Zařazením román Ernesta Clinea důmyslně bilancuje na hraně mezi běžnými čtenáři a fanoušky fantastiky. Jedni si tak užijí akční zápletku, druzí zase neodolatelnou atmosféru. Dobrodružný příběh totiž nepostrádá svěží dávku originality, dále moře odkazů na 80. a 90. léta a především obrovskou porci nostalgie nad starými filmy a počítačovými hrami, které tvořily nedílnou součást našich životů. V tomhle ohledu se mu nemůže rovnat nic, co bylo napsáno v posledních deseti letech.
V čem však autor u mě klopýtal, byla gradace. Čistě proto, že se děj i přes veškerou zamotanost řítí přesně tam, kam člověk od začátku čeká – k nalezení pokladu. Což není primárně špatně, kdyby těch popsaných stránek při té cestě bylo míň. Takhle je na začátku stanoven cíl a kromě lineárního překonávání jednotlivých překážek se vývoj nijak zásadně nepromění.
Ve finále nenásilná dobrodružka, z které by Steven Spielberg měl vytřískat skutečně velkolepou podívanou. Už jen kvůli tomu, že mu kniha skládá důstojnou poklonu.

Methat  | ****1/2 30.03.2018 20:30

„Být člověkem je většinu času na hovno. Videohry jsou jediná věc, která činí život snesitelným.“ – Anorakuv almanach, 91. kapitola, řádek 1–2

Ready Player One je kniha stvorená geekom pre geeka. Je to kniha, ktorá má v sebe toľko popkultúrnych odkazov na staré filmy, knihy, hry, hudbu a seriály, že je toho až moc. A najviac ma prekvapilo a potešilo zároveň, že som väčšinu z nich poznal. Asi som geek.

Knihu som čítal a dočítal v dobe, keď do kín vstupoval film od Spielberga, takže na každom kroku som mohol nájsť reklamu. A to bol tak čarovný moment, že som sám seba presvedčil, že Hallidayove vajce hľadá aj náš svet.

Nižšie hodnotenie dávam rýchlemu zakončeniu zápletky a ukončeniu knihy. Kniha je určená skôr pre mládež, no aj starší „geekovia“ si prídu na svoje. Osobne som chrochtal blahom, kežďe som vyrastal na Atari 2600, starých DOSovkách a RPGčkach minulého storočia, na MMORPG a dnes som okúsil aj virtuálnu realitu, ale príbeh nie je až taký výnimočný. A je tu málo zvratov (asi ma rozmaznalo Game of Thrones…). Teraz si čítam prvé komentáre na ČSFD a zisťujem, že sa to Spielbergovi predsa len podarilo dôstojne natočiť! A teraz hurá do kina, pretože už o mesiac tu máme nových Avengers a ešte som nestihol kuknúť Tomb Raider alebo Čierneho pantera. Fúu, je toho teraz, na nás geekov, veľa…

Madam Brbla  | **** 07.11.2018 17:46

Jelikož v určitých aspektech naplňuji definici nerda, asi není kdovíjakým překvapením, že jsem si tuto fantastickou jízdu skvěle užila. Má jen několik málo vad: ideálním čtenářem je disociální teenager, který přicestoval časem z 80. let. Pamětníci té doby si také přijdou na své, pokud ovšem tehdy měli přístup k zahraničním počítačovým hrám, sci-fi filmům a literatuře (což na území ČSSR splňoval asi málokdo). Tak třeba já bych učůrávala blaženou nostalgií, věnovat se „Ready Playe One“ spíše devadesátkám až přelomu tisíciletí, to byl pro mne Zlatý věk. Takhle jsem nepochytala zdaleka všechny narážky především v herní zóně, s filmy to bylo naštěstí lepší a knihy zůstaly v ději bohužel hodně opomíjeny.
Trochu jsem zívala v „milostných“ pasážích, ovšem uznávám, že pointa o nutnosti žít vlastní život a budovat reálné vztahy je přes svou vyčpělost čím dál aktuálnější. Také nejsem příznivec jednoduchých zápletek, kdy kladní adolescenti bojují se zlou megakorporací a sem tam se zjeví všemocný Gandalf s pomocnou hnátou… Neremcám, prostě zdůvodňuji absenci deváté a desáté hvězdy.
Byla to moc příjemná zábava, s okamžiky humornými i temnými, co mne po dlouhých měsících zapřísáhlé abstinence s vysokou pravděpodobností zase uvrhne do závislosti na RPG. Hmm, Witcher 3 nebo Dragon Age: Inquisition? Nebo Dishonored 2? Hele, na Batman: Arkham Asylum jsem se taky ještě ani nepodívala…

Afrodedek  | ***** 08.12.2019 10:28

Ahoj, je mi 52, takže většinu herních konzolí zmiňovaných v knize jsem sám vyzkoušel a řadu her i hrál. Za mě parádní knížka. Co mě hodně překvapilo je podstatný rozdíl mezi knihou a filmem, který jsem viděl dříve. Oboje tak dává smysl číst/vidět. Příběh je spíš pro náctileté, no a nebo pro fandy her ;-)

Zbyna  | ****1/2 07.07.2022 18:27

K vychutnání takové lahůdky je potřeba být krapet “úchyl”, alespoň z pohledu většinové populace :-) Pokud vydržíte do konce a ještě se vám to líbí, vítejte v klubu.