LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Vlado Ríša

Mrtvý v parovodu

Kategorie: fantasy - sci-fi - antologie - steampunk - detektivní

vydání: XB1 [2011] (web) 2012

odkazy: 4x [recenze]

Komentáře:

Vlask  | ***1/2 13.01.2013 23:41

Samí zkušení autoři a nastoleného tématu se drží velmi dobře. Na povídkách je vidět, že jsou všichni vypsaní a nedělá jim problém rychle a dobře popsat postavy i svět. Bohužel s kvalitou příběhů už to není tak slavné. Není tu nic, co by urazilo (snad až na Holmse), ale také nic vyjímečného, co si budete pamatovat alespoň pár měsíců po dočtení (když už ne let).

Gaarq  | **** 24.05.2013 08:50

tak tenhle sborník se mi líbil víc než krvavá čest a to především proto, že zde byly výraznější povídky. počet průšvihů i průměrného řemesla byl u obou stejný, ale zde se mi minimálně zapsaly povídky julie novákové a lucie lukačovičové jako velmi dobré a zajímavé, což nemohu říct o žádné nové povídce z krvavé cti (výjimkou je řeka saši pavelkové, ale ta už vyšla dříve v jiném sborníku). za zvláštní jev bych možná považoval, že minimálně dvě povídky vypadají jako první kapitoly nějakých povídkových románů. povedla se i kniha sama, obálka a titulní ilustrace skvělá, příjemně mě překvapila čistě bílé, nepopsané desky pevné vazby. nestává se mi často, že bych řekl zrovna tohle, ale tenhle sborník se vladovi povedl.

ps. nyní jsem si už téměř jistý, že martin d. antonín není můj šálek kávy ;)

Lmslaver  | **** 04.12.2013 20:54

Tohle já můžu – kvalitní česká antologie. Neberu v potaz jestli byly povídky steampunkové, nebo se jen účelově, zlehka otřely o parní kotel, ale to, že jsem tu narazil převážně na svižné a zajímavé příběhy. Z povídek bych vyzdvihl především od Medka, Novákové a Pecinovského. Musím připomenout a pochválit i velmi povedenou obálku od Jany Šouflové.

Ninsangil  | *** 09.09.2017 13:01

Přečetl jsem za sebou Mrtvého v parovodu a o dva roky později vydanou antologii Excelsior, gentlemani! a Mrtvý mi z toho nevychází úplně nejlíp. Po řemeslné stránce všechny povídky slušné (především Medek a Nováková byly hezké stylovky), ale na většině bylo znát, že jsou na objednávku na dané téma, přičemž u některých jsem si říkal, že by jim bez násilně vecpaného steampunkového elementu bylo líp. Nejvíc pohromadě podle mě držely šílené, ale originální Pási spási od Martina D. Antonína, které jsem původně chtěl přestat číst kvůli až přehnaně svébytnému jazyku, ale nakonec jsem byl rád, že jsem vydržel, protože jsem se královsky bavil, a Pecinovského lehounkou rukou napsaná holmesovská parodie Mrtvý v parovodu. Příjemně překvapilo ještě Čestné slovo od Lucie Lukačovičové (od které se mi zatím nikdy nic nelíbilo), které má výborně načrtnuté prostředí i postavy a je poutavě napsané, i když pointa se u mě minula účinkem. U zbytku povídek kvůli slabým nápadům a ještě slabším pointám za dva-tři týdny už nebudu vědět, o čem byly.