LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Lois Lowry

Hledání modré

série: Dárce
díl v sérii: 2

Kategorie: sci-fi - pro děti a mládež

originální název: Gathering Blue
originál vyšel: 2000

vydání: Argo (web) 2016

Komentáře:

trudoš  | **** 02.02.2018 23:55

Jako pokračování Dárce víc než důstojné, především proto, že nejde o přímou návaznost. Romány spojuje pouze vize neveselé budoucnosti, nakolik však byla první kniha o důsledcích komunistického totalismu, Hledání modré jde po trošičku jiném druhu společnosti. Naneštěstí, vyprávění působí pouze jako úvod k většímu celku, protože když už konečně padnou hradby tajemství, konfrontaci si čtenář užije maximálně ve své fantazii. Ono samozřejmě není moc o čem dumat, figury na šachovnici jsou rozestavěné dostatečně jasně, aby člověku byl výsledek hry jasný. Přesto mi ale bylo líto opouštět hrdiny ve chvíli, kdy nadchází největší dobrodružství jejich života.
Jinak ovšem paráda. Lois Lowryová má dar zaujmout bez ohledu na věkovou hranici a rafinovaně jednoduchým jazykem mluvit o těch nejzávažnějších věcech, jako jsou práva jedince a dobro celku. Nicméně za její největší přednost považuji emotivní uchopení vztahu mezi rodičem a dítětem, což v každé její knize hraje podstatnou roli. Upřímný obdiv.

Clarice  | ***** 21.06.2020 23:05

Dětem číst před spaním a dospěláci můžou sami :). Pokračování „Dárce“ mě dost překvapilo. Děj je zasazen do nějaké neurčitě vzdálené budoucnosti, do vesnice kdesi daleko. Společnost si uchovává nějaké rituály, ovládá ji jakési zřízení a život a smrt mají svá pravidla.

Vyrobit modrou barvu, když většina rostlin poskytuje všechno, jen ne tu, je oříšek. Příběh Kiry se točí kolem její schopnosti dělat, jak jsem si to pojmenovala, „výšivky s příběhem.“ A společnosti, ve které žije jde zase o to, aby vytvořila „příběh jejich budoucnosti.“ Barvy blednou a Kira opravuje roucho zpěváka, který tenhle celý příběh zná a pravidelně jej společnosti připomíná. Ale jako v každé „dokonalosti,“ i tady existují tajemství a kostlivci ve skříni, které je potřeba nepřipomínat.

Trochu mě mrzí, že „hlavní mrcha“ neměla víc prostoru, včetně prostoru pro veřejnou konfrontaci. Vše proběhlo lehce, ale srozumitelně a velmi čtivě.

A pokud jste – jako já – ujetí do bylinkových odvarů a výluhů, proléváte ledviny vším, z čeho by Kira mohla vyrobit barvičku, v diskusi je odkaz na modrou :).