LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Blake Crouch

Temná hmota

Kategorie: sci-fi

originální název: Dark Matter
originál vyšel: 2016

vydání: Knižní klub (web) 2017; Zelený kocúr (web) 2017; Laser (Euromedia Group) 2022

odkazy: 4x [recenze]

Komentáře:

ippokorny  | ***** 14.02.2018 10:43

Autorovi se podařilo do knihy dostat „docela nenásilně“ i lásku mezi manželi, v knize je neobvyklý countdown, „zbývá ampulí: xx“. Kniha by mohla být i varováním, „nehrajte si s něčím, čemu nerozumíte“.

Madam Brbla  | **** 20.04.2018 20:20

Přemýšleli jste někdy o tom, jaký by byl váš život, kdybyste v klíčových okamžicích svých životů udělali jiná rozhodnutí? Existuje paralelní vesmír, ve kterém jsem ilustrátorkou na plný úvazek, jak jsem snila od svých šesti let? A jiný, kde jsem slavnou oštěpařkou? Co kdybych nastoupila k policii, jak jsem měla jednu dobu v úmyslu? Jaký by byl můj život, kdybych se nerozešla se svým bývalým?
Jason Dessen dal přednost rodině před kariérou a nelituje toho, přesto v něm občas zahlodá otázka, kam až to mohl dotáhnout, kdyby zůstal věrný vědě. Neplánovaně dostane příležitost přesvědčit se na vlastní kůži, rozhodně ho však nečeká příjemná procházka růžovými sady.
Autor dovedně pracuje s úvodním pocitem zmatku, i když čtenáře nenechá příliš dlouho tápat, kam příběh směřuje a kudy se zhruba bude ubírat. Od začátku je jasné, že nepůjde o akční jízdu – Jason není superman, jen vyděšený muž na obtížné cestě domů. Hnán láskou k ženě a synovi, překonává útrapy a bojuje o to, aby realita byla jako dřív. A o tom kniha je: o lásce a realitě, o tom, co formuje naše chování, naši morálku, o příčinách a následcích. Vědecká stránka „Temné hmoty“ je na můj vkus poněkud děravá, logika v určitých ohledech škobrtá, nicméně tohle je román o emocích, nikoliv hard sci-fi. Více zamrzí nedomyšlenosti v ději (například: kdybych se v obavách o život skrývala v nějaké horské barabizně, nepolezu na internet chatovat se svými pronásledovateli). Také závěr si pan spisovatel usnadnil za hranici mé ochoty uvěřit, což v konečném součtu vedlo k odebírání procent, přestože jsem knihou proletěla za dva dny – intenzivně a se značným zájmem. 80%

trudoš  | *** 30.04.2019 09:52

Kdybych kdy nečetl byť jen jedinou povídku na téma paralelních světů, jistě by mě Temná hmota dostala do kolen. Jenže já četl. A v tu chvíli mi trochu uniká, s jak jednoduchým motivem dokázal Blake Crouch uhrát tří set stránkový příběh, a přitom nevytáhnout jediné zásadní překvapení, jež by neprozradila anotace na přebalu. I když, abych nekřivdil, jeden nápad tu je, ale ten přichází až v závěrečném sprintu a autor se do něj tak zamotá, že si musí vypomoci berličkou, aby se z klubka trablů nějak dostal. Navíc vlastně nejde ve finále o nic menšího než o thrillerovou parafrázi Vánoční koledy Charlese Dickense, jen s tím rozdílem, že hrdina není sobecký krkoun, ale milující manžel a místo prorockého snu zažívá ošklivou realitu.
To, co vyprávění ztrácí na originalitě, však s přehledem dohání spádem. Žádné zbytečné tanečky kolem, ale akce od prvních stran, která neustává až do samotného konce. Čtivost je vůbec mottem celé knihy, a taky důvod, proč je přes všední průběh tak zatraceně dobrá.

jasonix  | ***1/2 07.09.2021 09:59

Dopředu jsem tušil, že je to spíš SF pro milovníky thrillerů než naopak a tak by bylo laciné, kdybych kritizoval principy, z nichž je spíchnuté fyzikálně-chemické zarámování. A že to bude trochu červená knihovna, jsem tušil také, mohl jsem si tím pádem dovolit být příjemně překvapen, že to celkem fungovalo a (až na pár logických trhlin) relativně uvěřitelně do sebe zapadalo. Teorie multiverza je řádně provařený námět, těžit se tu ale dá znova a znova. První třetinu jsem si poměrně užíval – v duchu citovaného Einsteinova výroku, že „ta nejkrásnější věc, kterou můžeme zažít, je záhada“. Ta se vytratila ve chvíli odhalení pointy, sice s wow efektem, ale kouzlo už se pak nevrátilo. V závěrečné třetině se s akcí pere bolestné hledání odpovědí na otázky vlastní identity a životních hodnot. Pro ty mám slabost, takže na thriller z mého pohledu docela nadstandard. Když tedy pominu, že finále je jak z hollywoodského béčka. Na třetinu střední jsem samozřejmě nezapomněl: tu jsem tak nějak musel přežít. Na můj vkus do omrzení recykluje situace, které už v praxi otestovaly časovky. Je holt takovým můstkem, sice efektním, ale krom dalších nelogičností nic moc nového nepřináší. Kdybych to měl hodnotit chronologicky podle třetin, tak 80% : 60% : 70%. Finální produkt člověka neposadí na zadek, ale příběh je důmyslný a zážitek ze čtení je to slušný. Stejně jako námět k přemýšlení … pořád teď zvažuju, jestli se zrovna nenacházím v nějakém uzlovém okamžiku… :-)

Methat  | ****1/2 17.12.2021 22:05

Veľmi dobrá kniha o paralelných svetoch a cestovaní medzi realitami. Už od začiatku to má spád, kniha sa veľmi dobre číta a aj keď rieši tak komplikovanú otázku multivermírov, zostáva jednoduchá a ľahko pochopiteľná. Výborná na zamyslenie, čo keby som sa v živote rozhodol ísť inou cestou. Túto otázku si takisto kladiem skoro stále. Do absolútneho hodnotenia mi tam chýbal lepší záver ale knihu by som odporučil každému, koho zaujíma multiverse.

Laytek  | 1/2 11.12.2023 11:58

Jedná se o akční thriller s využitím paralelních světů. Bohužel, pro mě jako fandu sci-fi to byl bolehlav, kdy většina věcí nedávala absolutně smysl. Děj je velice plytký a podléhá tomu, aby proběhly hlavně nějaké ty střílečky, honičky a strach o život. Charakter hlavní postavy se mění podle autorovy potřeby, je to takový ubohý vystrašený chudáček, který se neustále lituje a přesto, že to má být génius srovnatelný Einsteinem či Hawkingem, tak je naopak velice přihlouplý.

Zbyna  | **** 31.12.2023 14:11

Je to jízda! Jenom nastoupit a moc se nedívat z okénka, protože krajina vám může pŕipadat povědomá. Jde v první řadě o bohaté emoce: hlavních i vedlejších hrdinů a koneckonců i čtenáře. Teorie kvantového multiverza jako berlička pro sebezpytnou analýzu k kulisách hollywoodského thrilleru :-)