LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Robert Silverberg

Muž v labyrintu

Kategorie: sci-fi

originální název: The Man in the Maze
originál vyšel: 04/1968

vydání: AFSF 1992

Komentáře:

warrior.soul  | *** 27.05.2008 12:33

Nesmírně originální nápad a podivné zpracování. Přesně tenhle pocit mám prakticky z každé Silverbergovy knihy. Nápad je ale skvělý…jen se tím musíte prokousat a to není snadné, přestože je kniha tak krátká

Majkl  | **** 11.06.2008 20:23

Nemôžem si pomôcť ale túto knihu radím medzi ďalšie geniality, s ktorými som mal tú česť. Obsah je tu perfektne popísaný, nemá cenu nosiť sovy do Atén, takže sa zmienim o tom, čím na mňa kniha zapôsobila.

1. nápad labyrintu – chod labyrintu, systém jeho života, ktorý by si zaslúžil ešte viac opísať, a jednoznačne skvelý nápad
2. postavy – tri hlavné postavy sú neobyčajne dobre popísané, či už sa jedná o neistého Neda Rawlinsa, prehnilého a poriadne nesympatického Boardmana alebo perfektného, trpiaceho Dicka Mullera.
3. záver – presne podľa predstáv, žiaden Hollywoodovský happyend s hrdinovým príchodom medzi ľudí a so šťastím a slzami v očiach.

//Edit: po čase však zisťujem, že príbeh si už takmer nepamätám a ostáva len slabší pocit výnimočnosti.

Phoenix  | **** 14.06.2012 11:34

Nápad bludiště s pastmi pro příchozí sice asi není úplně nejoriginálnější, přesto ve spojení s hlavními postavami a okolnostmi, které vedly k tomu, že se několik lidí sešlo právě v labyrintu, to působí velice originálně. Co je labyrint zač, se dovídáme až po čase, stejně tak, co vede hlavní postavu k tomu, že tu přebývá a ostatní k tomu, že tam vůbec lezou. Muž v labyrintu je velice mistrně napsaný, nové informace jsou podávány v přesně odměřených dávkách a po celou dobu příběhu, což mu dodává na originalitě.

lamahe  | *** 13.05.2014 13:13

Niekoľko fajnových nápadov (Beta Hydry IV, mimogalakťania, Dickovo „postihnutie“), roztiahnutých na neprimerane dlhej ploche. Čo mohlo byť výnimočnou poviedkou, je tak „len“ nadpriemerným románom. Priznám sa, ešte zopár zbytočných popisov labyrintu, prípadne Dickovho duševného rozpoloženia a už to hádžem niekam do rohu. A bol by úplne priemerným, nebyť akurátneho záveru (vo vzťahu k pôvodu tejto stavby, mimozemšťanom aj samotnému Dickovi Mullerovi). Text nebol veľmi plynulý – ťažko povedať, nakoľko za to mohol byť zodpovedný preklad.

Nelson  | ***1/2 24.01.2015 21:35

Tajemný starobylý labyrint na planetě Lemnos. Pozůstatek prastaré neznámé civilizace plný smrtelných nástrah. Žije zde muž, který se v důsledku jedné nevydařené mise k cizí civilizaci musel skrýt před celým světem. Teď ho ale lidstvo zoufale potřebuje a jedinou možností je dostat se do středu vražedného labyrintu a přesvědčit ho k další misi. Kniha se čte docela dobře, příběh je docela jednoduchý a přímočarý. Jen snad jak měly po tisíce let všechny expedice pozemské i mimozemské děsný problém dostat se do labyrintu, tak této expedici to jde relativně docela snadno. Ostatně si ani nedokážu představit civilizaci, která by žila a dokázala existovat v něčem takovém jako je tento labyrint.

abélard_lindsay  | ***1/2 19.09.2020 20:03

Charaktery troch hlavných postáv boli za mňa napísané fakt že dobre, akorát sa mi zdalo že dialógy medzi Rawlinsom a ostatnými dvoma hlavnými postavami boli miestami také, neviem, zvláštne kostrbaté/silené za čo mohol pravdepodobne z časti aj preklad. Ale to enem na pár miestach. Idea labyrintu by si určite zaslúžila rozvinúť trochu vácej, keďže tu bola načrtnutá kopa zaujímavých vecí, až sa mi zdala škoda premrhať taký potenciál na tak krátku knihu. Záver zvládnutý na jedničku. Summa summarum za mňa 70%.

jasonix  | ***** 02.12.2020 20:12

Mám slabost pro období přelomu 60./70. let, kdy do SF začala pronikat psychologie (viz. F. Pohl: Gateway). Takže budu asi málo kritický. Labyrint řadím k artefaktům, které ve mně vyvolávají úžas podobně jako Ráma, Pásmo z Pikniku u cesty, nebo jmenovaná Gateway. Kromě toho, jak jsem tu nejednou přiznal, miluju mimozemšťany. A ty autor na úsporném prostoru popisuje věrohodně a detailně. Hydřany i obří amorfní otrokářské mimogalakťany. Jsou uvěřitelní, nepochopitelní a opravdu cizí. Vše, co mám rád, je tu nadávkováno tak přesně, že čtení pro mě bylo opojné a přitom osvěžující, jako dobře namíchaný gintonic. A to i teď po letech.

Ano, labyrint, emzáci, hrozící mezigalaktický konflikt, to všechno jsou lákavá témata, ale Silverberg je využívá hlavně jako herní rekvizity k nastolení morálních dilemat a vnitřního boje protagonistů. Jeden se pro blaho lidstva učí lhát a zrazovat, druhý na lidstvo zanevřel, ale nakonec mu pomoc nedokáže odepřít. Třetí jde nekompromisně přes mrtvoly za svým cílem, opět ve jménu lidstva. Záhadné bludiště na Lemnosu se svými návštěvníky nebojuje jen mechanickými pastmi, ale vrhá do boje i nejniternější a nejnepříjemnější vzpomínky zasuté v jejich paměti, je symbolem Dickovy exkomunikace, odvržení lidstva … ale, jak se nakonec ukáže, nikoliv odvržení lidskosti.

Ačkoliv v pozadí se schyluje k vesmírné válce, jedná se v podstatě o komorní drama. Příběh působí rozvrstveně a přitom kompaktně. Dějové schéma ve mně, řečeno s nadsázkou, evokuje pohádkové archetypy – taková kombinace Budulínka (vylákat Dicka z doupěte) a Pohádky o kohoutkovi a slepičce (Dick běhá od jedněch emzáků ke druhým, u každých něco ztratí a něco získá). Kruciální roli hraje jeho záhadná, strašlivá nemoc (kletba), která se nakonec ukáže výhodou, ba přímo zbraní

Styl je tak trochu reportážní. Střídání úhlů pohledu, stejně jako chytře umístěné reminiscence na věci minulé, dějovou linii nerozbíjejí ale posilují. Ojedinělá a účelná je práce s délkou kapitol. Někdy jsou mnohostránkové, jindy jim stačí tři slova. Dobře to demonstruje např. šílenství vyvolané distorzní stěnou. Text je tím zajímavě rytmizován a diktuje tempo, jakým děj vnímáme. Působí to na mě tak, jako by si Silverberg některé postupy vypůjčil z postmoderní poezie. Mam rád tahle ozvláštnění, nejsou li samoúčelná.

Pokud mám něco vytknout, tak hlavně redakční práci. Korektor úplně zaspal. Tolik chybných „i“ a „y“ je málokde k vidění a také zbytečné překlepy kazí dojem (zvonu/znovu, hlava/hladina). Když tohle pominu, tak je to pro mě kultovní, naprosto zásadní záležitost. Za sto bodov.