kniha » Poledne, XXII.století
má v knihovně 57
hodnotilo: 35
65%
Poledne, XXII.století

Arkadij Natanovič Strugackij
Boris Natanovič Strugackij

Poledne, XXII.století

Kategorie: sci-fi - povídková sbírka

originální název: Полдень XXII век ▫ Polděň XXII vek
originál vyšel: 1962

vydání: Práce 1980


Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [16] barbar (editor) 03.12.2017 16:22  

@FerryH[15]: V pořádku, o Týčovi nic nevím a nemám žádný důvod jej hájit. Jen jsem se snažil aplikovat své zkušenosti z dlouholeté pře/nakladatelské praxe. Což zkusím i teď.

Není běžným zvykem (rozhodně dnes), aby si překladatel vybíral podklady, z nichž bude pracovat. Ty dodává nakladatel / redakce. Ta má s autorem (Světem sovětů?) uzavřenu smlouvu a na její základě jsou dodány podklady, na nichž se pracuje. (Obvykle poslední tištěné vydání titulu.) Nakladatel má tak jasno v tom, o jaký rozsah textu se jedná, s překladatelem si pak dohaduje termín odevzdání, formát atd. Pokud se plánuje nějaké krácení atd., smlouva o vydání by to měla obsahovat. (Komunistická redakce byla pečlivá, občas v tiráži třeba i zmiňovala počet autorských archů knihy, písmo, jímž je vysázena, atd.)

Z tohoto pohledu bych spíš čekal rutinérské redaktory, jejichž jména se ovšem nedozvíme.

A ano, Ivo Železný by o tom určitě věděl víc a bylo by zajímavé udělat s ním publicistický rozhovor, ale já to dělat nebudu. Mám tu stále hromady práce, teď jsem dojel z Fénixconu, musím vybalit knihy atd…

 [15] FerryH 03.12.2017 13:27  

@barbar[14]: to je vsechno jen plane teoretizovani, asi.. jak to me, tak to tve…
Faktum je tohle: kdysi davno, jeste v osmdesatych letech (nekdy v polovine) jsem se dvou tehda vyznamnych prekladatelu, editoru a redaktoru (s Tycem vice ci mene obcas nebo stale splupracujicim) na Tyce ptal – jako jaky, ze je prekladatel – sam tehda nadsen jeho preklady Guljakovskeho v Sedmicce … dostalo semi od nich dost studene sprchy – jeden diplomaticky pronesl neco jako: ehmm, ehmm, no prekladat z rustiny snad zvlada… druhy znamy nakladatelsky viking byl NEdiplomaticky uprimny: rutiner!
Dal jsem se ani uz radeji neptal…
Casem jsem z toho nadseni Tycovych prekladu sam vystrizlivel… hlavne kdyz jsem zjistil kolik zmetku a amputaci po Tycovi zustalo i u tech mych oblibenych Gulkakovkeho novelach a romanech …
A toto je druhy fakt: tech nedodelku a necelych romanu za sebou nechval preci jen dost, aby to byla pouha nahoda…
Mozna nebyl linej ve smyslu prekladani-prace, ale byl uz zcela jiste linej si v originalech zjistit jestli neexistuje ucelenejsi, lepsi a delsi varinata dila a tu pak radej prekladal…
Mozna byl proste opravdu jen rutiner a co mu dali k prekladu to prolozil a dal uz ho to nezajimalo… kdovi… vic uz se asi nedovime… kazdopadne zmetku a prekladatelskych amputaci v te nasi SF po sobe nechal az nebyvale moc… to mu teda jako plus pricist nelze… spis naopak!

 [14] barbar (editor) 28.11.2017 23:34  

@FerryH[11]: Připadá mi to jako nesmysl.

Jednak je překladatel placen od znaku. Takže svévolně krátit text znamená připravovat se o výdělek.

Druhak: sám překládám, a tak vím, že člověk při práci prostě „jede“; převádí cizí příběh, ať už s invencí nebo mechanicky, podle toho, jak ho to baví, ale je v tomhle pracovní modu. Začít text PŘEPISOVAT znamená vypadnout z rytmu. Zásah do textu navíc může vynutit další zásahy jinde, prostě spoustu další práce. Takhle se určitě nezachová žádný lenoch.

Umím si představit „okrajování“ zadání pouze v tom: Narazil jsem na méně srozumitelný odstavec, tak ho prostě nějak převyprávím jednou vlastní větou, případně vypustím a budu doufat, že to na mě nepraskne. Ale zrovna ruština mi přijde v tomto ohledu poměrně srozumitelná…

PS: A ještě bych si dovolil podotknout, že se bavíme o dávné mytické době, kdy dle legend bylo zakázek poměrně málo, byly velmi hojně placené… a byl na ně čas!

 [13] yerry 28.11.2017 12:41  

@FerryH[12]: Pravda, o papier v tej dobe núdza naozaj nebola, keďže bol základnou surovinou triedneho boja, viac ako uhlie, viac ako urán, viac ako oceľ…

 [12] FerryH 28.11.2017 12:31  

@barbar[6]: @Gaarq[7]: @barbar[8]: @Gaarq[9]: povidka ma jen 20 str. to se mi moc nezda… krom toho na tech sovetech se nikdy moc nesetrilo… meli specialni ideologicke normy papiru… :))

 [11] FerryH 28.11.2017 12:25  

@Gaarq[5]: https://fantlab.ru/work587 Vypada to, ze jen jedno jedine vydani – a prave to co si vybral Tyc pro preklad – je takto orezane… a ze jich v rustine bylo!! Osobne pochybuju, ze u tehle knizky slo o cenzuru… spis o nakladatelskeho sotka… ovsem to, ze si to prekladatel neoveri a nevybere jine uplnejsi vydani, to (uz specialne u Tyce) za nahodu nepovazuju… tech jeho povestnych prekladovych amputaci je na nahodu trosku prilis… co do jeho motivaci, to fakt netusim… spis sazim na toho lenocha…

 [10] barbar (editor) 28.11.2017 11:44  

@Gaarq[9]: Doba komunismu byla určitě spletitější, než si dneska myslíme. Dle vzpomínek pamětníků komerce docela fungovala.

Neprakta (chodil jsem k němu na návštěvy) několikrát vzpomínal na tohle:

Stalo se někdy počátkem 70. let, že byl vytištěn Magazín Dikobrazu a v něm vtip od Neprakty, kde čert objímal nahou dívku, aby si ji odnesl do pekla. Tematicky v pořádku, narážka na staré pověry, jenže čert té dívce oplétal nohy ocasem; ocas byl tlustý, chlupatý a končil takovým tím střapcem. Nějaká soudružka v cenzuře ihned pochopila, co má ten ocas symbolizovat, a prohlásila, že podobná prasárna bude v tisku jen přes její mrtvolu.

Jenže Magazín už byl vytištěn, byl barevný, bylo ho půl milionu, vědělo se, že se na stáncích ihned prodá (i dík Nepraktovi) a prostě poslat takový projekt do stoupy nebylo jen tak. Šéfredaktor se za svůj časopis tvrdě bil a prohlašoval, že ocas je prostě ocas a čerti ho mají, takže dvojice stoupala ve svém ideovém sporu výš a výš po pomyslném stranickém žebříku. Jenže nikdo nechtěl ani schválit ocas, ani podepsat stoupu; ta finanční ztráta byla citelná.

Nakonec to skončilo u Vasila Biľaka. Ten sporné strany přijal, vyslechl, prohlásil cosi jako „Súdruhovia, já tu mám na starosti celů staronicků politiku, a vy na mne s čertovským ohonom?“ Načež začal křičet a Beštu (?) i tu soudružku ze své kanceláře vyhnal. Ani on to totiž nechtěl rozhodnout a podepsat; nicméně pro stoupu nerozhodl, tak to Bešta nechal poslat na stánky.

Alespoň tak mi to starý pán vykládat; už měl pokročilého Alzheimra, ale znělo to velmi pravděpodobně.

 [9] Gaarq (editor) 28.11.2017 07:37  

@barbar[8]: naplánovaný papír :) kouzlo hospodářského plánování v rozsahu celostátní ekonomiky. ještě určitě vykázali, že publikují díla současných sovětských autorů v počtech převyšujících plán. je to vlastně docela absurdní, protože knihy a asi i leccos jiného nebylo zbožím v tom ekonomickém slova smyslu, neboť kdyby byly zboží, náklady na papír „navíc“ by zaplatil zákazník v ceně produktu, jenže peníze byly v okamžiku, kdy nejsou vstupy, k ničemu, páč za ně socialistická ekonomika ten papír „navíc“ nemohla pořídit, kapacity systému výroby papíru byly omezené plánováním. takže kreativně prokrátíme knihu překladatelem (nebo kdo vlastně rozhodl, co se vypustí) a budoucím generacím odkážeme několik pěkných wtf-momentů, když na to budou přicházet, že @FerryH[4]: ?

 [8] barbar (editor) 27.11.2017 21:50  

@Gaarq[7]: Komerce. Naplánovaný papír a rozsah. I za komunismu byly knihy zboží, ne jen nositelky myšlenek.

 [7] Gaarq (editor) 27.11.2017 18:48  

@barbar[6]: ah, to mě nenapadlo ;) tuhle starou praktiku jsem už slastně zapomněl. vlk se nažral a koze zůstaly aspoň tři nohy, aby mohla pajdat.

 [6] barbar (editor) 27.11.2017 16:12  

@Gaarq[5]: Co když prostě dostal od českého nakladatele požadovaný rozsah? Moc toho o vydávání za totáče vlastně nevíme.

 [5] Gaarq (editor) 27.11.2017 07:25  

@FerryH[4]: není to tak, že ani v ruštině kánon není úplný? krom cenzury v původních vydáních zapracovala i autocenzura a posléze měnící se vkus autorů. ten týč byl čím motivovaný? lenoch nebo přičinlivý slouha cenzury?

 [4] FerryH 27.11.2017 02:51  

…zjistil jsem ted zrovna, ze ani tohle kanonicke dilko Stugackych neni v cestine cele… proboha! a zas je za tim pan Týč … sakra! kolik tenhle prekladatel z rustiny ma na svedomi tech silenych amputaci?!?
V tomto pripade jde a kratickou malinkou nevinnou povidku(kapitolu): Скатерть-самобранка
chybi jen ve vydanich z roku 1975 a prave jen a jen v tomto vydani tato povidka z nejakeho podivneho duvodu byla vyrazena… pred a po tomto vydani uz zas vzdy je… :O((

…jedina dalsi zmena je v povidce: Моби Дик – ta byla jen v uplne prvnich vydanich XXII.století, ktere se jeste jmenovalo: Возвращение (Полдень, 22-й век), autori misto ni dali povidku: Глубокий поиск (pry kvuli prilisne podobnosti s dilem A. C. Clarka – Velka hlubina).

… nekdy by stalo za to tuhle knizku konecne v cestine vydat kompletni a pripadne i s tou povidkou Moby Dick z prvnich vydani… at uz konecne zacneme Strugacke vydavat uplne… a ne jen jejich amputace… :O(

 [3] Dilvermoon (editor) 02.06.2015 19:57  

@Pista[2]: Díky za nabídku. Ale nejdříve se mrknu někam do antiku. Šlo mi spíš o to, jestli to nebude všude.

 [2] Pista (editor) 02.06.2015 19:07  

@Dilvermoon[1]: Mně nechybí. Chceš poslat skeny?

 [1] Dilvermoon (editor) 02.06.2015 18:45  

Podívejte se, prosím, někdo do svého výtisku. Mně chybí strany 257–272, takže celá povídka Porážka včetně asi i částí okolních povídek.

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu