Více vydání = více obálek.
Alexej Nikolajevič Tolstoj
Paprsky smrti inženýra Garina
Kniha vyšla i pod názvy:
Pán Zlatého ostrova
Paprsky inženýra Garina
Smrtiace lúče inžiniera Garina
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
Tato kniha je částí i jiných knih: Žena z Marsu / Paprsky inženýra Garina
Kategorie: sci-fi
originální název: Giperboloid inženěra Garina
originál vyšel: 1927
vydání: Komunistické knihkupectví a nakladatelství R. Reiman 1927; Šolc a Šimáček 1930; Práce 1956; Svět sovětů 1961; SNDK 1965; Práce 1972; Pravda 1972; Svoboda 1986
- Komentáře:
-
Fouré | ***1/2 27.04.2012 22:56
Inu, Tolstoj doopravdy uměl. První tři čtvrtiny knihy, jež jsou kdesi na pomezí špionážního a detektivníkho románu ubíhají neuvěřitelně rychlým tempem a nechybí jim nic, co by měl správný dobrodružný příběh mít. Lehce šílený vědec, chamtivý milionář, femme fatale, hrdinný policista a také největší poklad světa. To vše spolu s bravurním provázaním několika dějových linií vytváří natolik kvalitní směs, že autorovi prominete lehounkou propagaci marxismu i občasné nelogičnosti (Garinovi dvojníci, Kamčatská expedice). Jenže pak podle mého musel Tolstý odložit tužku, odskočit si na agitační schůzi a poslední část knihy si splést s projevem v Leningradském závodě. Pokud by šlo o oslavu SSSR a světové revoluce, která rázem vyřeší v podstatě patovou situaci během jediného dne, dalo by se to ještě překousnout, ale to, že z děje zcela vypadávají některé důležité postavy (Rolling), a to, že se autor uchýlil k takovým klišé jako je souboj čistého chlapce s démonickou ženou, už vede k pochybám o autorově schopnosti udržet vyprávění vůbec pohromadě. A co se samotného závěru týče, musel bych asi dlouho hledat knihu, u níž by příběh vyšumel tak do ztracena. Kdyby se nejednalo o sovětskou sci-fi z dvacátýách let, ale o americký velkofilm, řekl bych, že si autor nechává místo prom druhý díl…
Dilvermoon | ***1/2 26.09.2012 23:10„Všechno, co vede k nastolení sovětské vlády, je dobré. A všechno, co jí stojí v cestě, je špatné.“
To je tak odhalující myšlenka, že ji někdo mohl vážně ventilovat snad jen těch 10 let po VŘSR (kdy vyšla tahle kniha), když byl ještě zblblej celou tou párty v Zimním paláci. Když ještě navíc to bylo vítězství „lidu“ na Zeměkouli první a do té doby zatím jediné.
Smýšlení autora z románu kouká, to tedy ano, ale neznamená to, že nemá kvality. Alexej Tolstoj psát uměl, zápletka je slušná, díky modernímu překladu Libora Dvořáka text pěkně odsejpá. Kromě detektivky a řekněme i špionážního románu na pozadí třídního boje se autor odvážně pouští do zemských hlubin, spekuluje o „Olivínovém pásmu“ a docela si s ním pocestujeme.
Ovšem již v roce 1927 uvádí Ameriku jako říši zla, která chce ovládnout a zotročit svět (nějak mi uniká, čím si to tehdy vysloužila).
Samotný přístroj, vytvářející paprsky, „je tak strašný, že by ho neměl vlastnit nikdo. Pouze SSSR.“Pokud odhlédnu od místy dost velké tendenčnosti románu, pak jde o napínavé dílo, které za přečtení stojí. Nicméně to odhlédnutí mi nějak nejde…
