kniha » Kroniky Jakuba Vandrovce
v Top10 7 | chce si přečíst 8 | chce mít v knihovně 2 | má v knihovně 78
hodnotilo: 128
87%
Kroniky Jakuba Vandrovce Více vydání = více obálek.

Andrzej Pilipiuk

Kroniky Jakuba Vandrovce

série: Jakub Vandrovec
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - povídková sbírka

originální název: Kroniki Jakuba Wedrowycza
originál vyšel: 2001

vydání: Laser-books (web) 2002; Laser-books (web) 2013

odkazy: 4x [recenze]


Komentáře:
Speedemon  | ****

Věčně ožralý exorcista se v Polsku stal již legendou. A u nás ho nejspíš čeká podobné uvítání. Kdo by si taky neoblíbil sympatického starého pytláka co nemá žádné zábrany, pálí si doma 70% samohonku a chodí v gumákách? V knize jsou převážně krátké povídky. Všechny na velmi vysoké úrovni. Navíc jsou zde vloženy i perličky jako kuchařka a horoskop. Samozřejmě vše made in Vandovec :) Mě nejvíc chytla a pobavila zaručeně „pravdivá“ pohádka o Červené Karkulce.

shpina  | *****

Polská legenda dorazila do Čech. Spousta krátkých povídek na vysoké úrovni. Navíc po přečtení tuny pratchtettů a gaimanů, holtů, bibbyho apod. je odlišný humor příjemnou vzpruhou.

avatar2  | ****

Buranská fantasy nejhrubšího zrna, funguje však překvapivě dobře. Příběhy exorcisty-amatéra, který se do akcí v žádném případě nepouští střízlivý se opravdu dobře čtou, snadno však urazí čtenářův jemnocit. Nic pro slečinky.

Majkl  | ***

Prvá zbierka poviedok mi ukázala odlišnú tvár fantasy, avšak večne alkoholické reči po čase začnú nudiť, aj keď prvá polovica knihy bola perfektná.

Mrowka  | *****

Dokonalý hrdina strvořený výborným vypravěčem. Co víc si může čtenář přát? Jakub Vandrovec mě potěší i když ho čtu třeba po páté.

buk  | ****1/2

No je do dost netypické, ale mě se to líbilo. Možná proto, že je mi hlavní postava dost blízká:)

BlackDawn  | *****

Vynikající.Komu se zdá Pratchett moc suchý, a má rád černý humor s cynismem tak musí tohle číst.Pomerně vyrovnané povídky,až na tu poslední (ta sem jednoznačně nezapadá).Hotel U Loupežníka – můj top,to mě fakt dostalo.Četl jsem to v tramvaji a lidi nějak nechápali. :-) Už se těším na další dílek.Je vidět, že Pilipiuk píše o tom, co rád čte.Výborně odvedená práce bez zbytečných průtahů děje.

Spott3r  | **1/2

Na prvních pár stranách působí Vandrovcovy příhody poměrně schopně, bohužel až nezvykle rychle se potenciál vytrácí a na čtenáře čeká spíše nezajímavá četba. Nepopírám, že místy humor z knihy skoro až přetéká, ale tato forma humoru se rychle přejí, navíc je nezřídka dost nucený. Přidá-li se k tomu ještě výstavba děje, která nikterak nevybočuje z průměrnosti, a tak je vše zřejmé a předvídatelné, celkový dojem z díla není nijak mimořádný. Vhodné snad pro nenáročného čtenáře.

Dext1  | **1/2

Není to úplně špatné, párkát jsem se i zasmál, ale 50 procent je asi maximum, co to můžu dát (prostě průměr). Použít v jedné větě jména Pilipiuk a Pratchett v úmyslu třeba jen naznačit, že jde o podobně kvalitní autory, bych rozhodně nemohl, protože mi to přijde stejné jako kdyby někdo chtěl srovnávat nejlepšího sprintera z Horní Dolní s Juseinem Boltem!

Strýček Biolit  | ***1/2

Knížka si nanic nehraje a nebere se vážně. Některé povídky jsou slabší, některé silnější a u některých se člověk ďábelsky chechtá na každé stránce. Žádné extra popisy, žádná propracovaná psychologie postav. Prostě parta vesnických „strejců“, co si umí užívat života :)) Jsem spokojen.

tonygomez  | ****

Je to dobré, vtipné, jediná slabší povídka (dle mého názoru) je tady Hotel U loupežníka. Měl jsem ale čím dál větší odpor k idiotským občanům Vojslavic a okolí, kteří často nic jiného na práci než chlastat, popřípadě přestupovat zákony, což jim (díky idiocii policie) velmi lehce procházelo. Taky by mě zajímalo, jak takoví devadesátníce (nebo možná ještě starší?) přijdou k takové vitalitě – možná je to tou samohonkou;-)

Skabandari  | ***

Docela čtivé a občas i vtipné, ale kategorie detektivní podle mě absolutně nesedí. Nejvíc mi vadila absurdita některých částí a značně snížená inteligence postav i když musím uznat, že to byl hlavní zdroj komických situací.

C3PO  | **

Nebyl to můj šálek kávy. Ze začátku vtipné a poměrně svěží, ale postupem času se to stalo jaksi samoúčelné a pro mě bohužel i nezáživné. Přišlo mi, že s další a další povídkou autor vykrádá sám sebe a trochu moc uměle se snaží o humor, který postupně začínal být nudný.

trudoš  | ****1/2

Viděli jste Svéráz národního lovu? Víte, kolik vodky vypije Rus? Byli jste někdy na prostém, drsném venkově, kde nejsou obchody s kořalkou, a proto si ji ubozí vesničané musí sami destilovat? Jestli jste alespoň jednou odpověděli ano, pravděpodobně vám nebude dělat problém vcítit se do atmosféry povídek Andrzeje Pilipiuka. Jinými slovy: nic pro abstinenty. Nic pro komunisty. Nic pro pacifisty.
Povídky v knize obsažené jsou povětšinou kratičké často v rozmezí od jedné do tří stránek, přičemž nemají nějakou hlubokomyslnou či vytříbenou pointu. Zakládají si spíš na absurdních zápletkách a situačním humoru, který je mnohdy doveden až do montypythonovských extrémů. Nemá vlastně ani moc cenu rozepisovat se o konkrétních textech – v drtivé většině nelze jejich děj nějak srozumitelně popsat, protože je buď minimální nebo žádný. Alkohol (či jiný doping optimismu) je pro tuhle knihu prostě tím nejdůležitějším, poněvadž potýkat se s ní střízlivý znamená připravit se o polovinu zamýšleného efektu.

Methat  | ****1/2

Parádna humorná poviedková zbierka. Najviac som sa smial u poviedky Hotel U loupežníka, ktorá bola dokonalá a aj jej väčší presah jej v tomto prípade pomohol. Vôbec by som nebol proti, keby autor napísal aj samostatnú knihu o tomto hoteli a jeho „majiteľoch“. Ostatné poviedky boli nadpriemerné, vadilo mi, že poľský autor z Jakuba Vandrovca robil skoro až boha. Preháňal jeho schopnosti, na druhej strane ide o oddychovku a ja som sa pri nej bavil.

Lucc  | ****

Dostal jsem víc, než jsem čekal. Dva vrcholy sbírky, Hochštapler a Proti prvnímu přikázání, knihu táhnou nahoru z bahna nucené, byť velmi zábavné řachandy a jsou pro mne příslibem, že Vandrovcovské universum by mohlo být i do budoucna velmi zajímavé. Už proto, že autor si neláme hlavu s konzistencí jeho postavy, která je většinou opilou jen tak tak přežívající troskou, aby jindy získala kontury až starověkého hrdiny, bojujícího proti zlu. Herkules v Bakchově těle.
Zamrzí místy kostrbatý překlad (Akta X facepalm, místy podle mě překladatel nepochopil autorův záměr a místy text kazí záludné překlepy), ale celkově jsem hodně spokojen. 84 %



WebArchiv - archiv českého webu