Felix Achiles de la Cámara
Černý mág
Historie dobrodružství
série: Historie dobrodružtví
díl v sérii: 1
Kategorie: fantasy
vydání: Šolc K. 1920; Šolc K. 1924; Šolc K. 1925
odkazy: 2x [wikipedie]
Dobrodružný detektivní příběh s fantaskním motivem
o pronásledování velekněze sekty „Zlomených křížů“ kultu Bafometa
po Evropě.
--------------------------------------------------------------------
Obsah této knihy byl sepsán autorem v předmluvě 3. dílu trilogie =
Velekněžka magie, viz SPOILER.
-----------------------------------------------------
Hlavní hrdinka Pearl Whittingová má skoro určitě předobraz v herečce
Pearl White, hrdinka jak v knize, tak herečka ve filmech, prováděla
kaskadérské kousky. V knize je věnování herečce od Cámary. Podle
životopisných dat se mohli v Paříži setkat. Herečka je na anglické
i francouzské Wikipedii, na které je i film, kde hraje.
Spoiler - obsah / děj knihy
Obsah knihy (uveden v 3. dílu trilogie = Velekněžka
magie)
-------------------------------------------------
Hle, kterak se moje přítelkyně, plavovlasá královna filmu, Miss Pearl
Whittingtonová, octla v prostředí záhad okultismu:
„Nedlouho po skončení světové války se zajímaly okultní kruhy v Praze
Reném Andresem, jenž byl typ muže podmaňující vůle. — Jednoho večera
uvedl ho architekt Olivier Goernet na pozvání svého přítele, starého, ale
statného lékaře, velikého znalce okultismu a svobodného zednáře, doktora
Jana Pavla Frinty na séanci, která se konala ve Zlaté uličce. — Neznámá
cizí vůle přerušila séanci, její účastníci se rozprchli za
ďábelského smíchu Renéa, ve kterém architekt Goernet, jak se domníval,
poznával upíra, a pod dojmem tohoto hrůzného poznání onemocněl.
Když ho doktor Frinta navštívil, svěřil se mu se svým podezřením,
načež ten mu pověděl, že i jemu byl René Andrés nápadný; a tu se
o něm informoval; zvěděl však toliko, že přišel jako bohatý soukromník
z anglických indických kolonií. Při jedné ze svých návštěv u Renéa
Andrésa seznal doktor, že zmíněný má množství velmi vzácných knih,
ponejvíce však týkajících se černé magie. — Vypůjčiv si jednu
z těchto knih, nalezl v ní útržek pergamenu, popsaného zednářským
písmem a podepsaného značkou hraběte de Cagliostro s datem 1795, což by
dokazovalo pravdivost pověsti, že se hraběti podařilo uprchnouti
z inkvisičního vězení, do něhož byl roku 1791 uvržen. Jsa právě tak
jako architekt Goernet stoupencem učení o hraběti de Cagliostro jako
o velikém mágu a velmistru zednářských lóží, a nikoliv šarlatánu a
podvodníku, luštil doktor Frinta obsah útržku. — Byl to konec dopisu,
kterým hrabě varuje velmistra lóže před blížící se nebezpečnou
bytostí velekněze sekty „Zlomených křížů„, nejzvrhlejších to
ctitelů kultu Bafometova.
Doktor jsa přesvědčen — jelikož popis odpovídá Renéovi Andresovi —
že běží o jednu a tutéž osobu, umínil si, je-li tomu vskutku tak,
učiniti konec jeho řádění, ke kterémužto zápasu se přidružil
i Olivier Goernet.
Za několik dní navštívil doktor Frinta poznovu architekta v průvodu dvou
pánů, kteří byvše přítomni séanci ve Zlaté uličce se zajímali
o případ Andresův a chtěli se doktorovy akce zúčastniti; byli to
zámožný továrník Schoerber a inženýr Hugo Rubín. — Doktor oznámil
všem překvapující zprávu, že Andres opustil Prahu, aniž kdo věděl kam a
na jak dlouho. Nežli však se usnesli o dalším postupu, vykládal jim
o magii a Bafometovi.
Po delším výkladu, odůvodňujícím možnost existence upírů, učinil
doktor návrh, by byl prohledán za nepřítomnosti Renéa Andrésa jeho byt,
doufaje, že se jim podaří snad nalézti doklad k dopisu hraběte de
Cagliostro nebo nějakou byť sebe menší stopu.
Dle doktorova návrhu vnikli a prohledali všichni čtyři přátelé, byt,
který byl však úplně zpustlý; na stole nalezli jim určený list, ve
kterém René Andres, předvídaje jejich návštěvu, je Varuje, aby ho
nerušili v jeho existenci a po něm nepátrali. — Ve stolku nalezena pod
zásuvkou zmačkaná knížka, jeden to z pamfletů o hraběti de Cagliostro,
a malý balíček, jejž vzal v uschování doktor Frinta. — Přátelé si
umluvili schůzku za týden u inženýra Rubína.
Mezi tou dobou přednášel architekt Goernet v pražské okultní
společnosti, po svých dlouholetých studiích, o hraběti de Cagliostro,
jehož rehabilitoval, dokázav ničemnost pamfletů a papežských historiků.
Ukončil svou obsáhlou přednášku slovy:
„Problém hraběte de Cagliostro bude rozřešen toliko dějepisci, kteří
studovali podstatu člověka v jeho přirozených i nadpřirozených
znameních, a potom teprve docílí objevů překvapujících o zakladateli a
mistru egyptského zednářství……“
V ustanovený den se sešli doktor Frinta, Olivier Goernet a Schoerber v bytě
inženýra Rubína, jenž nebyl přítomen, a nemohouce se dočkati příchodu
inženýrova, pánové odcházejí. — Když se však zmíněný nevrátí ani
druhého dne, jest jeho zmizení oznámeno policii, která právě tak, jako
jeho zbylí tři přátelé, po něm marně pátrá.
Olivier Goernet po bezúspěšném pátrání se Schoerbrem po zmizelém
inženýru Rubínoví, kráčel sám jedné noci okolo malebných
malostranských paláců. Na rohu uličky mu neznámě se střetl s dámou,
která ho po jeho omluvě francouzsky žádala za doprovod s odůvodněním,
že je sledována dvěma opilci. Vítr odhrnul závoj s jejího obličeje,
z něhož sálalo kouzlo snědé krásy Orientu. Dáma však rychle zakryla
svůj obličej, prudký vítr přinutil je kráčeti se skloněnými hlavami, a
tak zašli do slepé, uličky. Při návratu zpozoroval dvě postavy, z nichž
v jedné — zdálo se mu, poznával Renéa Andrésa. Na Karlově mostě, kam
si neznámá kráska přála býti dovedena, očekával ji kočár. — Olivier
prosil, zda může ji kdy ještě spatřiti, načež mu určila schůzku za
deset dní večer na mostě na místě rozchodu; kočár rychle odejel a zmizel
v noční tmě.
Olivier, propadnuv kouzelnému zjevu Neznámé, vypráví oběma svým
přátelům o svém včerejším dobrodružství a vede je druhý večer
v místa, kde se s ní setkal. Na Karlově mostě potkávají povoz, ve
kterém poznává vůz Neznámé. Po krátké úvaze dojdou místa setkání a
tu zpozorují, že ulička, z níž Neznámá včerejšího dne vyšla, jest
slepá, a že jsou v ní toliko naproti sobě dva staré domy. Doktor Frinta
spatřil na zemi lesklý předmět, a když jej zvedl, poznává v něm
Schoerber úlomek z Rubínový jehlice. — Schoerber oznámil potom, že chce
nyní prozkoumati tajemství obou domů, čímž se mu snad podaří objeviti
souvislost s nálezem. — Doma pak dlouho dumá Olivier o Neznámé, do
jejíž krásy se zamiloval, a v myšlenkách se mu zjevuje obraz Seraphiny
Felichiani, choti hraběte de Cagliostro.
Schoerber se časně ráno odebéře do slepé uličky a vejde do jednoho
z domů, v němž si najme pokoj, při čemž se doví, že protější dům
patří jakémusi cizinci, kterého však nikdo dosud neviděl; proto mu
všeobecně přezdívají „Tajemný dům“. — Spatřiv vycházeti za noci
z domu zahalenou dámu, provázenou sluhou, sleduje je až na Karlův most, kde
je očekává povoz. Není v pochybnostech, že jest to Olivierova Neznámá;
umíní si, že v den a hodinu její schůzky s architektem vnikne do
Tajemného domu, by odhalil jeho tajemství.
Architekt Goernet očekává svou Neznámou na Karlově mostě. Konečně
přijíždí její kočár, z něhož jest mu hozena orchidea s lístkem, na
kterém jest pouze: „Oubliez en souvenirs". Zdrcen kráčí k Malé straně,
kde se započal jeho sen, a tu pod schody nachází v bezvědomí ležícího
Schoerbra.
Dopravil ho do jeho bytu; lékař narychlo povolaný ho přivede
k vědomí – ale Schoerber procitá jako šílený. Lékařský názor jest,
že zažil hrozné okamžiky hrůzy, které přivodily u něho mozkovou poruchu
a bezvědomí. Zdrcený Olivier odjíždí pro doktora Frintu, který je mimo
Prahu.
Když se oba vrátí, zvědí, že továrník Schoerber již zemřel. —
Zpráva tato účinkuje tak na otřeseně nervy architektovy, že vážně
ochuraví. — V době, kdy se již uzdravuje, sdělí s ním doktor Frinta,
že jim Schoerber odkázal své obrovské jmění, a přiměje Oliviera, že
s ním odjede do ciziny, by se zotavil, zatím co on bude sledovati stopu
Renéovu.
Prvním místem jejich pobytu je Berlín. Olivier na návštěvě u své
známé filmové umělkyně se setkává! se slavnou americkou kinohvězdou,
Miss Pearl Whittingtonovou, kterou Pařížané nazývají „La très exquise
Americaine — la toute blonde artisté — la perle blanche". — Mladistvá
umělkyně, ladných pohybů a eurytmický chůze, byla oděna s neobyčejnou
elegancí. Nad rozkošným, hnědě napudrovanými obličejem, na jehož rtíky
by byly veškeré retní pasty svou červení zbytečny, malý tmavý
klobouček-baret, obdivuhodný to model s malým, zeleným pérem,
prodlužujícím půvabně její postavu; tmavý kostým, lakové střevíčky
na něžných nožkách, nádherný kožišinový plášť, který později po
graciésním odložení mu umožnil pohled na rámě řecké krásy, které
rukáv, nad loktem se končící, laškovně odhaloval. — Mezitím co
popíjejí čaj, Miss Pearl jim vypravuje příhody ze svého života, kterak se
z pouhé prosté dívky stala mnohonásobnou milionářkou svou hrou ve filmu,
pro niž — se musila naučiti plovati, jezditi na koni, říditi automobil,
motocykl, aeroplán, lokomotivu, motorový člun atd., znáti pravidla a hráti
tennis, golf a sta jiných her. Ovšem, její výkony nebyly nikdy prosty
nebezpečí, a Miss Whittingtonová sama se smíchem architektovi
vyprávěla:
„Není tomu tak dlouho, co bych byla zahynula skutečně neb zdánlivě více
než dvatisícekrátě při různých výkonech při hře ve svých filmech."
Olivier zapomíná na vše, i na Malostranský fantom, obíraje se
v myšlenkách toliko plavovlasou umělkyní.
Asi za čtrnáct dní pří dîner v Cristal-Palace požádají Olivier s Miss
Pearl doktora Frintu, by jim byl za svědka při jejich sňatku. — Doktor
jest radostně pohnut. — Miss Pearl, která má ještě dva měsíce
prázdno, než se vrátí do Ameriky, podotýká, že se ovšem zúčastní
jejich pátrání po Renéovi, a doktor na, jejich otázku, kam dále pojedou,
označí jako příští cíl Hamburk.
Doktor Frinta, zasvětiv Olivierovu choť do Renéovy aféry, vykládá jí a
Olivierovi za jízdy do Hamburku podivuhodné dobrodružství, které zažil
v Tajemném domě, kam se totiž vypravil ihned po smrti Schoerbrově. Dům
nalezl v ssutinách, neb se v něm propadly stropy. Doví se, že nyní
náleží jednomu jeho známému, který s ním sdělí, že jej koupil od
jistého Zenina, jenž jest v Berlíně, a dovolí mu prohlídku domu.
Doktorovi se podaří vniknouti do sklepení, kde jenom s největší námahou
zachrání svůj život, octnuv se v magickém poli vůle. — V Berlíně se
doví, že Zenin odjel do Hamburku. — jest to pán asi třicetiletý,
způsobil a vystupování velmože, velké štíhlé postavy, tmavovlasý,
hladce oholený, nápadně jiskrných zraků.
V Hamburku poznává doktor Zenina, když je sledován Renéem Andrésem. —
Jelikož doktor a Olivier seznali, že René sleduje Zenina, který, jak
zvěděli, odjíždí do Paříže, rozdělí se; doktor s Johnem, černochem,
sluhou Miss Whittingtonové, zůstane, by pátral po Renéovi v Hamburku, Pearl
s Olivierem jedou do Paříže za Zeninem.
Ve vlaku se setkávají se španělským šlechticem donem Alexandrem Josém
Felixem de la Cartaya, který jest nápadně podoben Zeninovi. — Zatím co
Pearl spí, hovoří šlechtic s Olivierem o hraběti de Cagliostro,
o kterém má značné vědomosti, vypráví mu pověsti o smrti hraběte a
o jeho pobytu v Seville roku 1806, a právě než se Pearl probudí, sdělí
s ním, že prý se hrabě setkal za svého života s veleknězem Bratrstva
zlomených křížů — který se tenkráte zval Gilboales.
Olivier po několika dnech, prodlévaje na nádraží, spatří španělského
šlechtice v okně madridského rychlíku a vedle něho jeho choť — svou
malostranskou Neznámou. V hotelu se pak setkává s doktorem Frintou, který
po bezúspěšném pátrání přijel do Paříže a nachází list od dona de
la Cartaya, podepsaný značkou hraběte de Cagliostro, ve kterém radí
Olivierovi a doktorovi, aby odjeli do Londýna, a určuje jim místo, kde
naleznou inženýra Rubína, který jest však v osidlech vůle Renéa
Andrésa. — Zanechavše Pearl v Paříži oba pánové odjedou do
Londýna.
Sledují inženýra až do staré kaple za obvodem města, kde se nachází
jediná zbývající lóže Bratrstva zlomených křížů, ctitelů to
Bafometových. Podaří se jim vniknouti do lóže, kde jsou přítomni hnusným
obřadům, při kterých jsou však poznáni a spoutáni. — Odstraniv
většinu účastníků pronáší nad nimi René Andrés rozsudek. — Od
jisté smrti je zachrání Pearl, která je sledovala tajně z Paříže
v doprovodu svého sluhy Johna. Pearl v sebeobraně usmrtí v zápase
kněžku Bafometovu a zastřelí černého mága, Renéa Andrésa, ve chvíli,
kdy chtěl Oliviera dáti k smrti umučiti. Všichni i s osvobozeným
inženýrem Rubínem se vracejí do Londýna, zničivše dříve kapli i sochu
Bafometovu.
Před odplutím Oliviera a Pearl do Ameriky smluvili si všichni za rok schůzku
v Seville, odkud by odjeli do Čech, aby Pearl poznala Olivierovu vlast,
načež doktor Frinta chce s nimi odjeti do Ameriky, by v jejich blízkosti
prožil dny svého stáří. — Dříve však si umínil navštíviti ještě
Španělsko, by tam pátral po tajemství dona de la Cartaya. Inženýr Rubín
požádal doktora, by ho směl doprovázeti, a ten s radostí přijal
jeho návrh.