Karel Čapek
Jan Pišta
Továrna na absolutno [dram.]
Hra o prologu, 14 obrazech a epilogu
Kategorie: sci-fi - divadelní hra
vydání: Dilia (web) 1967; Dilia (web) 1991
Přepracovaná jevištní verze Jana Pišty (první se souhlasem O.Scheinpflugové vznikla v roce 1966) věrně zachovává půdorys Čapkova stejnojmenného románu.
Prolog a epilog se odehrává v hostinci po skončení největší světové války. Vlastní děj líčí v dramatické zkratce sled událostí, které nastaly po vynalezení tajuplné nezničitelné hmoty. Síla, jež vzniká, přivádí lidi na cestu k bohu. Jenže bůh má mnoho podob a to, co původně lidi spojovalo, se posléze stane jejich zkázou. I ta nejhumánnější myšlenka se dá zneužít pro mocenské zájmy. Čapkovo poselství z roku 1922 je bohužel aktuelní i v posledním desetiletí 20. století.
Inženýr Marek vynalezl po dvacetileté práci stroj, kterým se absolutně spálí, naprosto stráví a zničí hmota. Tímto absolutním spalováním se využije úplně všech tepelných kalorií, a tak například půl kilogramu uhlí může hnát celou továrnu třeba několik hodin. V každé hmotě však je obsažen Bůh, nebo, nechceme-li to zvát Bohem, absolutno. Toto absolutno se dokonalým zníčením hmoty uvolní a prchá do prostoru. Vzbuzuje v každém, kdo příjde do jeho okolí, náboženské nadšení. Inženýr Marek se toho obává. Svůj vynález – karburátor – má zavřený ve sklepě své továrny v Mixově ulici za pancéřovými dveřmi. Inzerátem oznamuje prodej vynálezu…