Tomáš Korbař
Tichá hrůza
Hororové povídky
Kategorie: fantasy - sci-fi - horor - antologie
vydání: Mladá fronta (web) 1967; Mladá fronta (web) 1970; Toužimský-Moravec 2008; Toužimský-Moravec 2016; Toužimský-Moravec 2016
odkazy: 1x [recenze]
Čekárna
Byl to démon
Zástup
Boulterovi kanáři
Souboj
Plášť
Meze Waltera Hortona
Specialita šéfkuchaře
Muž s kožešinovým límcem
Drzoun
Malý vrah
Vyzvánění
Muž, který zmizel
Smrt na Štědrý večer
Letní hosté
Úplné informace najdete pod záložkou povídky
Ať to zní sebepodivněji, patřilo odedávna k oblíbené lidské zábavě
navzájem se povyrážet vyprávěním o hrůzách všeho druhu a v bezpečí
u teplých krbů a pokud možno v četnějším obsazení společně se
krásně bát. Snad v tom sehrála úlohu psychologická skutečnost, že obava
vyslovená a strach přiznaný už jsou právě pro sám fakt vyslovení a
přiznání jen poloviční a strašidlo připoutané magickou silou slova ke
skutečnosti ztratí část své škodlivé moci.
A tak literární žánr horroru (což je právě jen anglické slovo pro
hrůzu), může se pyšnit dlouhou řadou literárních předků, počínaje
pohádkami a pověstmi, přes anglický gotický román až po slavná
literární jména jako E. A. Poe, E. T. A. Hoffman, Maupassant a další a
další. Nechyběli ovšem ani autoři, kterým to romantické strašení bylo
záminkou k humorným a satirickým výletům do nadskutečna, ať už to je
Oscar Wilde se svým Strašidlem Cantervillským, nebo u nás Karel
Čapek některými strašidelnými pohádkami.
Moderní horror, oblíbený především v anglosaské literatuře, z nichž
čerpá i tento výbor, vychází ze všech těchto pramenů. Zčásti si
vypůjčuje z tradičních oblastí upírů, vlkodlaků a strašidel
koncesovaných na zámcích a zříceninách; vychází ale také
z nepřiznaných a podvědomých obav moderní doby, či naopak z obav tak
prastarých, jako je strach člověka, že se mu příroda vymkne z rukou.
Snahou pořadatele i redakce bylo uvést v tomto prvním českém výboru
pokud možno co největší počet možných variací na téma horroru, od
zajímavého anekdotického nápadu, rozvedeného v povídku, až po
literárně nejlepší ukázky, kde hyperbola žánru je zvolena funkčně pro
vyjádření pocitu, který se snad jinak ani lépe zachytit nedá, jako to ve
svých horrorech dovede kupříkladu Bradbury. Vyvažují se zde povídky
příliš depresivní, povídkami jinými, humornými, neboť výběrem
nejpůsobivějších materiálů z mnoha sbírek horrorů, jak je chrlí
knižní průmysl ve Velké Británii a ve Spojených státech téměř každý
týden, mohla snadno vzniknout hrůza příliš kondenzovaná. Přesto si
nakladatel dovoluje přidat „návod k použití“: Máte-li slabší nervy,
nečtěte před spaním, zejména jste-li doma sami.