LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Sergej Lukjaněnko

Poslední hlídka

série: Hlídka
díl v sérii: 5

Kategorie: fantasy - urban fantasy - detektivní

originální název: Последний Дозор [Poslednij dozor]
jiný (obecně známý) název: The Last Watch
originál vyšel: 2005

vydání: Triton (web), Argo (web) 2006

odkazy: 4x [recenze]

Komentáře:

biker11  | ***** 13.12.2006 08:36

pre mňa asi najlepšia hliadka – Toník sa nám pekne vyšvihol, príbeh je akčnejší a modernejší, Iný sú troška poludštený, super dej. Má to všetko čo sa dá od odbrej knihy čakať, po Stronciu veľmi príjemná zmena. Môžem len povedať smelo do čítania, nesklame.

Duirin  | ****1/2 23.12.2006 20:02

Lukjaněnko opravdu posledním příběhem nezklamal – je zde více akce, soubojů, kouzel. Anton i nepřátelé jsou silnější, což ději dává další dimenzi (hladinu šera :)). Autor také uvádí více různých zajímavých detailů, takže svět se poté zdá více propracovaný. Až je škoda, že by to měl být opravdu poslední díl. Doufám, že si to Lukjaněnko ještě rozmyslí, přece to kvůli nějaké upírské romantické duši nebude opravdu poslední Hlídka.

avatar2  | ***** 15.02.2007 17:54

Důstojné zakončení série. V tomto příběhu se tak nějak stírají rozdíly mezi Světlými a Temnými, je to spíš o individualitě každého z jiných. Děj má svižnější tempo než předchozí, člověka nenudí ani na chvíli. Omezuje se tu Antonův sebezpyt, hlavní hrdina dozrál a má v sobě konečně jasno a ději to jen prospívá. Určitě doporučuji.

shpina  | ***** 02.03.2007 10:07

Autor konečně omezil filozofování a zanechal jej v míře postačující. Uvolněný prostor nahradil svižnějším příběhem. Tento díl rozhodně předčil všechny předchozí.

firen  | ***** 30.11.2007 20:27

Dokonalé zakončení série. Určitě bych chtěl aby Sergej Lukjaněnko vytvořil další díl ale jaké by to asi bylo. Tato kniha by se asi dala hodnotit jako nejlepší. Vyjdou v ní napovrch fakta visící nad celou sérií. Určitě si přečtěte.

vokis  | ***** 22.01.2011 21:27

Zatím asi vrchol série. Hlavní hrdina se sžívá se svými novými schoponostmi a učí se je používat. Skvělý děj, prostě jasných 100 %. A aby bylo jasné název „Poslední hlídka“ nemá nic společného s tím, že by tato kniha byla poslední jak se všude mylně uvádí… Viz diskuze k celé sérii ;)

epco55  | **** 06.08.2012 13:17

Pravdepodobnejšie najčítavejšia časť série. Lukjaněnko sa opäť vracia k svojmu obľúbenému hrdinovi Antonovi a rieši ďalší zapeklitý problém zo sveta iných. Príbeh viac kozmopolitný, modernejší a akčnejší. Novej forme zodpovedá aj počet strán, ktorý zodpovedá novej dynamike. Tým pádom sa však čitateľovi dostáva mierne urýchlené zakončenie, čo je škoda lebo kniha by si zaslúžila koniec zodpovedajúci duchu celej série.

Watari  | ***1/2 28.05.2014 21:45

Pôjdem proti prúdu, Posledná hliadka sa mi javí ako najslabšia časť série. Samostatné príbehy sú prepojené priamejšie a dej má svižnejší spád, no chýbajú prekvapivé momenty a dejové zvraty známe z prvých dielov. Veľkolepý boj o nadvládu medzi Inými sa dostal spolu s jej hlavnými protagonistami Geserom a Zavulonom na vedľajšiu koľaj a celý dej sa sústredí výhradne okolo Antona, ktorý je už síce mág mimo kategórie, ale v niektorých momentoch pôsobí rovnako neschopne ako na začiatku svojej kariéry hliadkára (a neospravedlňuje ho ani jeho neskúsenosť). Poslednú hliadku nemôžem označiť ako sklamanie, ale rozhodne som po dočítaní nemal taký pocit uspokojenia ako po predchádzajúcich knihách.

Methat  | ***** 06.12.2017 18:45

K tejto sérii sa stále radšej vraciam. Pán Lukjaněnko píše veľmi ľudsky a k jeho postavám, ktoré nie sú čiernobiele si čitateľ urobí, či chce alebo nechce, pevný vzťah. Je to, akoby ste sa vracali k starým dobrým kamarátom zo Základnej školy, ktorých ste nevideli niekoľko rokov. Posledných 50 strán je dokonalých, všetko do seba začne zapadať. Aj keď toto vraj mala byť posledná kniha z Hliadky od Sergeja, na konci knihy nás presvedčí o tom, že to tak nebude. Pre mňa najlepší diel série.

trudoš  | ***1/2 10.11.2018 20:29

Přijde mi, že se Sergej Lukjaněnko ocitnul ve smyčce, která hrozí všem spisovatelům sérií, kteří se snaží své hrdiny stavět před nové a větší hrozby. Což je v pořádku, jenže jak jednou vyrukujete s obrnebezpečím, tak každé další obrnebezpečí už tolik „obr“ nevypadá. Podobně je tomu i v tomto díle – hrozba, kterou spisovatel rozehraje, už zkrátka nepůsobí tak hrozivě, jak se snaží prezentovat, a proto i strach o hrdiny je menší. Když jednou zachránili svět, proč by to neměli dokázat podruhé, potřetí, podesáté? Nelze mu však upřít čtivost, díky níž je čtení stále více příjemným požitkem než útrpnou povinností. Možná někoho nebudou bavit zdlouhavé pasáže popisující prostředí Edinburghu či Samarkandu, ale faktem je, že tyhle věci prostě k Lukjaněnkově tvorbě patří. Civilní čtení s fantaskním pozlátkem. Trochu zbytečné mi ale přišlo tradiční rozložení románu do tří částí, když příběhová linka je pouze jedna. Naopak velmi komické je autorovo šťouchání do ruské filmové adaptace jeho románů.