LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Gaarq[17]: Ďakujem, niekedy k interpretácii vyrieknutého pomôže pohľad „zvonku“ ;)

@squire[16]: jakákoliv ostrá soutěž, tj. kde jde o hodně (i studená válka byla válka). třeba tzv. vesmírný program vyplodil obrovskou spoustu předmětů denní spotřeby. pěkně si z toho dělali legraci v prvních MiB, když se J ptal K, kdo je financuje.

ty dnešní naivní představy úředníků (které jsou ovšem naivní jen naoko, de facto jde o nesystémové subvencování průmyslu), že podnikatelé budou žádat o aplikační granty a budou tu naši vědu posunovat… jak říkávala babička – je buď blbé nebo navedené :)

a zpět k tématu. vymyslet solidní alt.hist, s tak rozdílnou historií, jako je v diskutované povídce zákonitě přináší nekonzistentnosti. ale podle mého, a to chtěl asi @lamahe[6]: říct, chiang udržuje vnitřní logiku příběhu. ten příběh není vnitřně rozporný, ano dost se liší od našeho světa, ale to není „problém“.

@Gaarq[15]: Jo, věda se někdy hýbe ztuha. Změna v paradigmatu je dost otřesná věc, když člověk přijde do let. Viz Einsteinův citát „Bůh nehraje v kostky“. A to od člověka, který musel čekat roky na vhodné zatmění Slunce, aby mu uvěřili jeho vlastní teorii.

Oheldně největší hnací síly – vždycky jsem za ni považovala válku:) Kdesi jsem četla, že polovina dnešních vymožeností vznikla jako vedlejšák při projektu Manhattan…

@squire[13]: málokdy objeví něco jeden jediný člověk. většinou ale jen jeden uvízne v učebnicích a encyklopediích. naopak, většinou je přímo potřeba, aby jeden objev (nejen vynálezecký, ale i vědecký) udělalo nezávisle několik lidí, teprve potom se většinou věci pohnou. i mezi vědci, zvláště dříve, ale i dnes, byla strašná setrvačnost a neochota přehodnocovat, i když to by mělo být vědě vlastní. a největší hnací síla je inženýrské použití. jakmile vyvstane nějaká nutnost, obvykle i zapadlé objevy naberou dechu a síly. často trvá desetiletí, než se nějaký objev stane užitečný (třeba teoretické základy tranzistoru jako elektronického prvku jsou s poloviny dvacátých let; prakticky byly ověřeny jen ze zvědavosti v padesátých letech a aplikace přišla ještě o chvíli později; do té doby vystačili s elektronkami).

Ohľadom tej elektriny, ak by sa potvrdili isté dohady, môže to byť ešte zaujímavejšie: http://en.twwtn.com/Bignews/?ID=50252

Predpoklad ohľadom vývojových paralel má svoje opodstatnenie. Objavovanie rozvinutejších technológií je podmienené konkrétnymi predpokladmi a ak má výskum dostatočné podmienky, môže dojsť k paralelným objavom (aj keď úloha priemyselnej špionáže je nezanedbateľná ;)). Avšak podľa môjho názoru, vo veľkej mierke môžu byť odchýlky vo vývojových stromoch naozaj radikálne.

@lamahe[12]: Tak to o té jednoprvkové množině je pravda.

Když ale zůstaneme u elektřiny, opravte mě někdo, tohle nemělo jen jednoho vynálezce. Vícero lidí nezávisle na sobě začalo pokusovat a docházeli zhruba ke stejným závěrům ve stejné době. Myslím, že odborně se tomu říká konvergence vývoje:) Když se tedy může stát, že na dvou stranách Atlantiku je nezávisle na sobě zkonstruován bleskosvod (Franklin vs Diviš), můžeme předpokládat, že dostatečně různorodá civilizace by též dospěla k objevu elektřiny plus mínus století v té době, co my. Kladu důraz na tu různorodost: pokud by se náhodou vyskytla civilizace pod hegemonní nadvládou nějakého náboženství, bude se pravděpodobně vyvíjet pomaleji. Dneska už nikdo neví, za co všechno vděčíme tomu, že Turci vyplenili Cařihrad, čímž donutili a) mořeplavce objevit druhou polovinu glóbu b) přinesli arabskou matematiku a znovu objevenou řeckou filosofii do poněkud temné Evropy.

@squire[10]: Pletenie sa do otvorenej diskusie je naopak vítané. Tak takáto (zdanlivo obrátená) rovina fabulácie sa mi zas veľmi pozdáva! Samozrejme, máš pravdu – „štandardné“ vs. „naše“ sú s veľkou pravdepodobnosťou dve odlišné veci. Ale nie v prípade, keď máš štatistický súbor obsahujúci jeden prvok (teda zatiaľ – nanešťastie) ;)

@lamahe[9]: Dobře, vybral jsi jednu připomínku zmnoha a zbytek?

@lamahe[9]: Promiň že se ti do toho pletu, ale to použití slova „standardní“ je v tomto případě zavádějící. Reálný nerovná se standardní. Co když je naše reálná civilizace využívající elektřinu naopak v Galaxii těžkou výjimkou? A standardem je pak v průměru pára nebo v horším případě doba bronzová, což by mohlo být vysvětlením toho, proč nás ještě nenavštívili mimozemšťané – protože jsme jednoduše úplnou náhodou špička technologického vývoje? :)

@KeB[7]: Mňa zas vytáčajú spoľahlivo vytočiteľní ľudia. Štandardnou logikou som myslel tú, ktorou sa riadi skutočný svet. Prečo by napríklad musela byť v každej civilizačnej inštancii úspešne použitá elektrina presne v tej fáze vývoja ako tomu bolo v našom (reálnom = štandardnom) prípade?!

@KeB[7]: Co se logiky týče, máme na vybranou:) Sylogistická, modální, temporální (můj oblíbený Occam), matematická… no, tu asi nikdo na mysli neměl (což je škoda, protože ta je celkem nejvíc rozšířená v povědomí, díky výuce výrokové logiky na střední)

@lamahe[6]: to jsou argumenty, které mě spolehlivě vytáčí. Co to je standardní logika? A jak se pozná ta nestandardní?

@KeB[5]: Je to možné, zdá sa mi, že niektoré body tvojej kritiky sú založené na prílišnom pasovaní Chiangovej poviedky na štandardnú logiku, čo môže byť vo fantastike kontraproduktívne. Ja som si tú poviedku neskonale užil.

@KeB[2]: ad za čtvrté – napadlo tě, že vojenské automaty jsou zoufale neúčinné? za prvé, budou je mít celkem rychle obě strany (viz historie našich konfliktů. pokud vyloženě nejdeš potřít nějakou technologicky sobě nerovnou zemi, pak ani technologická převaha není tak podstatná). za druhé, vyřadit je z provozu je snadné, stačí poškodit jejich pohybový aparát a jsou na nic. protistrana by ani nemusela mít vlastní automaty, jen by vyvíjela účinné zbraně proti nim. a za třetí, pokud by se používali en mass, jako kompenzace za snadnou vyřaditelnost z boje, skončily by buď jako naše nukleární zbraně jen jako zdroj ozbrojeného příměří (příliš ničivé, než aby mělo smysl je použít) nebo by (opět podobně s nukleárními zbraňovými systémy) vyčerpávaly ekonomiku. vyrábět v dost velkých kvantech celkem náročné, ale snadno vyřaditelné automaty není úplně výhodné. navíc je tu logistika, ty mraky automatů by se někudy museli dostat na frontu atp. atd. v posledku, pokud je fikční svět postaven na kabalistických premisách, hádám, že slovo, které oživí vražedný stroj nebude snadno dostupné a může být jeho použití bohem nějak sankcionováno.

proč by měl být nesmyl ignorování elektřiny? v okamžiku, kdy není nutně potřeba, určitě by ji někdo i zkoumal, ale jeho spisy by zapadly prachem v nějakém archivu. kdo poslouchá nějaké vědátory? funkční parní stroj byl vynalezen a zkonstruován poprvé v písemně zdokumentované podobě hérónem z alexandrie před 2300 lety :)

navíc, autor zřejmě neměl v úmyslu věnovat se tomuto tématu (zbraně). je to uzavřená povídka a nemůže logicky vyčerpat všechny možnosti fikčního světa.

povídku si znovu přečtu, abych eventuálně mohl říct něco k těm ostatním bodům :)

@idle[1]: Vzhledem k mému dojmu z povídky mě vůbec nepřekvapuje, že si ji nepamatuješ :)

Tyjo, teď na to koukám, to je z Ikarie 2002/03? To jsem musela číst už tehdy, ale vůbec se mi to nevybavilo! To je marný.