LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Ian C. Esslemont

Noc nožů

série: Malazská říše
díl v sérii: 1
kniha patří do světa: Malazský svět

Kategorie: fantasy - dark

originální název: Night of Knives
originál vyšel: 01/09/2004

vydání: Talpress (web) 2009

odkazy: 3x [recenze]

Komentáře:

pull  | **** 28.02.2009 18:16

Jako fanda Malzské knihy padlých hodnotím Noc nožů jednoznačně kladně. Esslemont nám předkládá dílko, které se čte jedním dechem, dýchá atmosférou, na kterou jsme zvyklí od Eriksona a hlavně odhaluje další kus historie světa, který společně stvořili. Vzhledem k menšímu rozsahu knihy (cca 220 stránek), se mi hlavní hrdinové nedostali tak pod kůží, nicméně to jim neubírá na živosti a uvěřitelnosti. Těším se na další autorovo dílo, které popisuje návrat Rudé gardy na Quon Tali během občanské války (děj se odehrává po událostech popsaných v knize Lovci kostí).

PS: Knihu nečtěte, pokud jste se již se světem Malzské říše neseznámili v dílech Eriksona.

papuja  | **** 08.03.2009 21:04

Moc jsem se těšil na další knížku z Malazského světa. Ale trochu jsem se bál, aby to nový autor zvládl a nekazil jméno této sérii. A musím říct, že jsem mile překvapený. Super čtení kde se dozvíte zase trochu více o Kellanvedovi, Tanečníkovi, Mrzeně, Dassemovi, Pomezičníkovi a dalších. Přemýšlel jsem i nad 5 hvězdičkami a jen kvůli malému rozsahu knížky zatím dávám 4*. Jen co se prokousáte zase hustě zamotaným začátkem, kde je čtenář hozen přes palubu a neví která bije, je najednou polovina knížky. Nebýt tahle knížka z Malazského světa, který mi je blízký, určitě bych hodnotil asi o něco méně. Třeba jednou na tuto knihu autor naváže dalším dílem a já přehodnotím své hodnocení, jako jsem později přehodnotil Měsíční zahrady:o))

PS: Jak píše Sered – Knihu nečtěte, pokud jste se již se světem Malzské říše neseznámili v dílech Eriksona.

Gaarq  | *** 19.03.2009 08:07

když píší dva autoři o tomtéž světě, srovnání se nevyhneme. noc nožů je rozhodně zajímavá, dozvíme se něco víc z pozadí událostí, které erikson jen naznačuje. chtít po esslemontovi, aby psal jako erikson je nesmysl. nicméně přiznávám, esslemontova rozvláčnost a ukecanost mi celkem vadí. postrádám eriksonovu sevřenost, větší nadhled a hlavně jeho schopnost rovnoměrně dávkovat akci, humor, myšlénky atp. dejme esslemontovi čas, ať se může vypsat. a mám jenom já ten dojem, že text je místy zmatenější spíše překladem než původním záměrem autora?

Shelagh  | **** 27.08.2009 12:24

Jeden den a jedna noc na ostrově Malaz, noc stínového měsíce, kdy brány mezi říšemi se mohou otevřít téměř kdekoliv. Noc stvořená pro dokončení velkolepých plánů. To je hřiště, na které Eriksonův kolega přivádí známé i neznámé postavy, aby dovyprávěl to, co bylo v předchozích románech naznačeno. Vcelku se mu daří sekundovat Eriksonovi, zejména druhá polovina románu je dobrá. Je vidět, že Esslemontovi jde spíš akční děj, než propracování postav a motivací, i když jedna z hlavních postav, Kalen, je živoucí a zajímavý charakter. Na druhou stranu druhý vypravěč, mladá zlodějka Kiska, je nudná a zastupitelná postava. Také hodnotím o něco výše, než kdyby to byl samostatný román, Malazská říše je prostě Malazská říše.

KainIX  | **** 14.12.2009 21:59

Být tohle samostatný román, tak podle mne nemá mnoho šancí uspět. I přes to ale dávám 4*. Proč? Protože jsou zde vysvětleny některé věci, které Erikson v Malazské knize padlých jen naznačil. Malazská říše je v podstatě bez panovníka, neboť císař Kellanved se svým společníkem před několika lety zmizeli. Nyní ale nastává „stínový měsíc“ a proslýchá se, že se císař pro svůj trůn vrátí. Jenže císaři a Tanečníkovi šlo vždy o něco víc… A nejen jim. Kniha je vyprávěna ve dvou dějových liniích, kde je v jedné hrdinou Kalen, bývalý člen Meče říše, v druhé linii je pak hlavní postavou mladá zlodějka Kiska, toužící se stát Spárem. Kalena si zamilujete, to Vám garantuju, s Kiskou jsem se ale bohužel nesžil a její postava mi přišla poněkud zbytečná. Eriksonovi se podle mne sice Esslemont ve vyprávění rovnat nemůže, ale i tak je to příběh nad míru zajímavý a pro fandy MKP je to prostě „must read“. Všiml jsem si jednoho, pro mne zásadního rozdílu od Eriksonova stylu a to, že Esslemont více popisuje prostředí. U Eriksona mi tohle zpočátku hodně chybělo, ale časem jsem si zvykl, a byl jsem překvapen, když jsem si uvědomil, že mi to tady vadí. Další věc, kvůli které musím strhnout nějakou tu část hvězdičky je místy nepřehledný děj. Stává se, že postavy se náhle dostanou do jiného světa, kde se chvíli něco děje, pak se zase dostanou jinam, občas do toho vzpomínají na svou minulost a prostě občas nevíte, kde vlastně jste. U mně toto mohlo být ovlivněno faktem, že jsem na knihu neměl dost času a četl jsem ji po chvilkách přes týden.

Majkl  | **1/2 28.08.2010 18:20

Aj keď sa Esslemont venuje nadmieru zaujímavej časti histórie Malazu – zmocnenia sa trónu tieňa – nemôžem si pomôcť a musím zafňukať. Kiež by to opísal Erikson. Súhlasím s Gaarqom, Esslemont nie je Erikson a pri čítaní som to silne cítil. Chýbala mi tu vyššia uveriteľnosť postáv a ich motivácií a hlavne atmosféra, pútavosť a zložitosť Eriksonových príbehov. Kalen je celkom sympaťák, s Kiskou to bolo horšie, prekážala mi najmä jej detská naivita. Škoda preškoda, že Esslemont nerozprával príbeh tejto noci prostredníctvom Tayshrenna či Tanečníka. Dej knihy je prevažne akčný, plný útekov a úľakov (postavy natrafia každú chvíľu na niekoho polo-/skoro mŕtveho, ktorý ich vystraší) a neprehľadnej akcie, aby v závere vyšumel akosi do stratena, v zmysle nedostavenia sa pocitu spokojnosti, ani výnimočnosti ako u Eriksonových diel. Skôr to bola úľava – „konečne sa môžem pustiť do Vichru smrti“. Tých pár informácií vytiahlo hodnotenie na priemer, knihu v žiadnom prípade neodporúčam čítať ako prvú zo série, to, čím je Malaz Malazom, tu nie je. Každopádne, som zvedavý na Návrat Rudé gardy, snáď sa Esslemont vyšvihol na vyššiu úroveň.

Czdwarf  | **** 31.10.2010 22:41

Esselemont, druhý ze zakladatelů myšlenky stvoření světa Malaz, nám zde předkládá příběh, který by se dal chronologicky zařadit před „Měsíční zahrady“. V této knize je popsán nejdůležitější okamžik v dějinách Malazské říše – Noc Dlouhých nožů, noc, kdy Mrzena ovládla trůn a zároveň noc, kdy Císař společně s Tanečníkem zmizeli z povrchu světa. Dozvíte se však i něco z doby, kdy Malazská říše právě obsazovala Sedmiměstí. Nic není jak se zdá a nikdo není ten za koho se ve skutečnosti vydává. Esslemont předvádí, že dokáže držet krok s Eriksnovým stylem vyprávění a věrně ho napodobit, i-když mi místy scházel Eriksonův charakteristický humor. Kniha má své kvality a jak už bylo zmíněno, její přečtení se dá doporučit až, když už jste přečetli aspoň první 3 díly Malazské knihy padlých a pokud vás jejich příběh zasáhl a zamilovali jste si ho, tak vám tato kniha udělá velikou radost.

idle  | **** 05.12.2010 19:22

Většinu toho, co bych mohla o Noci nožů napsat, už se dočtete v předchozích komentářích. Pro mě bylo zásadní hlavně to, že jsem knihu rozečetla a vcelku okamžitě, bez váhání, jsem byla v Malazu. Je to prostě ten svět, který známe už v podání Eriksona, a já do něj ráda vplula i z jiné strany. Díky menšímu množství dějových linií (vlastně jen dvě, plus semtam nějaká drobnost pro dokreslení) se člověk nemá problém orientovat v postavách, i když se pohybujeme z místa na místo.

Některé čtenáře nezaujala postava Kisky, já jsem neměla problém se do ní vcítit (naivní zvědavé děcko, celá já :)) – ale bylo poznat, že jí chybí pořádná motivace do dění zasáhnout. Pouhá zvědavost a touha se předvést je sice uvěřitelná, ale ne stoprocentně přesvědčivá.

Určitě si dám s chutí i další díl.

knedle  | **** 22.12.2011 22:29

Velmi zajímavá noc! Kniha nemá takový tah na branku, ehm – sbíhání, jako tradiční MKP díly, ale díky tušení okolností to nám čtenářům až tak nevadí. Jsme prostě opět v Malazu.

Zdejších jen pár POV jsou balzám po poslední knize (Daň pro ohaře – mrkněte na ty seznamy na Malazpedii…). Kiska trochu štvala (fakt nemám rád, když jde někdo kvůli zvědavosti dobrovolně na smrt – natož opakovaně), Kalen naopak těšil. Konečně jsem se dozvěděl více o Meči říše a jeho „rozbití“.

Výborné jsou vedlejší postavičky – taková klasika Malazu: neskutečně silné postavy, které ovšem dostanou naprdel velmi lehce – Rybář, nájemníci Oběšence…

Durgas  | **** 11.04.2012 09:52

Nechápem čo tu plačete, prečo to nenapísal Erikson… Budme radi, že je tu aj nejaký Esslemont, ak by na to Erikson bol sám, potreboval by tak 200 rokov sa dožiť, aby všetko stihol. Mne sa to náhodou celkom pozdávalo, autor potrebuje ešte dobrúsiť štýl, ale myslím že aj o tom bola táto kniha (pričom voči poslednej časti knihy ostávam bez výhrad). Ja sa rozhodne na ďalšie Malaz-počiny od tohoto autora teším.

Strýček Biolit  | *** 14.05.2012 20:12

Nevím, čím to bylo…možná namlsání Eriksonem (8 knih po sobě), možná tím, že je to autorova prvotina, ale Noc nožů je „pouze“ nadprůměr.

Hodně potěší linie s Kalenem (a mečem), naproti tomu Kishka mi vyloženě lezla na nervy a vůbec mi nesedla. Samotné sbíhání v Malazu se mi zdá poněkud zmatené (jak jednotlivé strany bojující o moc – budiž, to by k tomu mumraji patřilo, tak samotné popisy toho, co kdo dělá + akce). Esslemont se mi zatím zdá dosti klasický, co se fantasy týče… chybí mi tam Eriksonův suchý humor a nepředvídatelnost. Srovnávat ty dva ale asi nejde…no, kniha je každopádně příjemnou miniexkurzí do Malazu.

BorgDog  | *** 09.09.2012 13:09

Komentář Strýčka Biolita shrnul hlavní nedostatky dosti dobře: Přestože se román odehrává na kratičkém časovém úseku a jen se zlomkem počtu postav běžných u Eriksona, Esselmont nedokáže psát tak, aby dění zůstalo přehledné nebo aspoň vytušitelné. Platí to hlavně pro celkový rámec, ale i mnohé scény, kde jsou pohromadě víc než tři lidé. Jakýkoliv humor je mu také cizí, takže všechno je smrtelně vážné a osudové, až člověk pomalu začne zívat. Postava Kisky je opravdu na zabití – už někdy v polovině jsem si přál, aby měl nějaký Spár lepší mušku nebo nějaký ohař větší hlad. A potvrdil bych ještě jednu věc, která se už v minulých komentářích objevila, a to tvorbu „obrázků na efekt.“ Esselmont vytváří zbytečné, přehnaně silné postavy, jen aby jim dopřál pár hezkých scének a nechal je nezřídka notně hloupě zemřít. Nejvíc je to vidět u Rybáře – evidentní snaha vycpat krátkou knihu nějakou ne moc okatě trčící vatou. Dalším výsledkem je pak dojem, že úplně každý somrák v Malazu je ve skutečnosti tajný velemág, bývalý šampion či herold kde jakého boha. Všeho moc škodí.

Plusem je naopak „zaplňování mezer.“ Přes sympatickou postavu Kelena poprvé „uvidíme,“ jak byl zlomen Meč, jak proběhlo uchvácení Trůnu stínů a mnoho dalších věcí, které jsou v různých dílech hlavní ságy jen zmiňovány nebo různě naťuknuty. Potěší i „staří známí zamlada“ jako Tayschrenn či Mrzena. Nakonec si ovšem uvědomíte, že namísto příběhem Esselmonta se nejvíc bavíte narážkami na příběhy Eriksona, a to není dobrá známka. „Noc nožů“ skutečně pasuje k tomu, o čem Erikson v předmluvě ujišťuje, že není: Fanfiction ze světa Malazské knihy padlých. V tomto smyslu celkem zdařilou, ale za „předlohou“ notně zaostávající.

60%, a musím říct, že touha přečíst si další Esselmontovy věci dost ochladla. I když si v epilogu hezky připravuje půdu na pokračování.

Speedemon  | *** 20.03.2013 09:03

U této knihy se prostě nejde vyhnout srovnání s kolegou stvořitelem Eriksonem. Z tohoto „souboje“ vychází Esslemont bohužel poražen, ale není důvod k obavám. Autor má velkou naději a příslib do budoucna. Kniha je to útlá, nicméně zmatenější než jakýkoliv špalek od Stevena. Děj se odehrává během jednoho dne a moc postav v něm nevystupuje. Popisy jsou však natolik zmatené, že jsem několikrát opravdu netušil kdo, kde a proč. Na druhou stranu má autor svůj styl a věřím, že další knihy budou lepší a lepší. Nicméně souhlasím s tím, že tato událost by byla zajímavěji popsána z pohledu jiných postav (v podstatě od kohokoliv z větších hráčů). Takto máme jen útržky informací od postav netušící, která vlastně bije. Na to jsem si už v malazu zvykl, takže hodnotím jako nadprůměr a budu čekat na další díly.

Dext1  | ****1/2 01.06.2013 19:00

Já jsem rozhodně spokojen, knížečka je to sice útlá, ale mě autor o tom, že má na to psát skvělé romány, přesvědčil. Je pravdou, že kniha postrádá humor, ale nijak mi tam nescházel – ani Erikson jím v některých dílech zrovna nehýří, tak třeba nás ICE ještě překvapí. Jen doufám, že k tomu dostane příležitost a nějaké další jeho knihy u nás vyjdou…

seelya  | **** 03.01.2015 13:32

Pre fanúšikov Malazu povinnosť, ale myslím, že knihu by mohli oceniť aj ostatní, lebo v porovnaní s haldami nových fantasy kníh je to nadpriemer. Mne osobne sa páčila, dobre sa čítala, navyše potešili toľko očakávané vysvetlenia. Body dole dávam akurát za občasnú chaotickosť, hlavne v bojových scénach, kde som sa trocha strácala a ešte za Kisku, ktorá mi neuveriteľne liezla na nervy (ale to nedávam za vinu ICE, tento typ postáv ma irituje aj v iných knihách).

furunkl  | **** 02.02.2015 07:19

Podle ohlasů na internetu jsem to čekal horší. Taková průměrná fantasy. Napsané je to dost kostrbatě, ale to byly Měsíční zahrady taky. Každý začátek je holt těžký. Příběh byl napínavý a hlavně byl z Malazského světa, tedy body na víc. Žádná postava mě nijak neiritovala. Otravné bylo, že na každé stránce někdo „zavřískl“. Epilog už připomínal nejlepšího Eriksona. Po přečtení Chromého boha, se pro mě stal Malaz takovým fenoménem, že jsem spokojen s každoým střípkem informací i kdyby to napsal cvičený šimpanz.

Strider  | *** 15.07.2015 13:40

Hlavným prínosom Noci nožov je osvetlenie niektorých dejinných súvislostí Malazského sveta (nečakane osud Prvého meča ríše je zaujímavejší ako hlavná téma knihy). Novým čitateľom, ktorý Eriksonovu ságu nepoznajú, by som ale radil sa do nej nepúšťať, utopili by sa pod prílivom neznámych pojmov a mien. Dokonca aj starý harcovník bude mať problémy, lebo kniha je napísaná dosť kostrbato vo veľmi nevyrovnanom tempe a hlavne ku koncu značne neprehľadne.

Mne osobne sa čítala veľmi ťažko a to i napriek tomu, že je veľmi útla. V zásade jednoduchý dej bol spomaľovaný veľmi popisným štýlom písania a neustále prerušovaný výletmi do iných dimenzii, flashbackmi a náhodnými stretnutiami. K hlavným postavám som si vzťah nevybudoval, motivácie ich chovania boli veľmi nepresvedčivé. Nechýbali ani problémy nadväznosťou na udalostí v Malazskej knihe padlých.

Čítanie vyslovene len pre fanúšikov Malazu, ktorá nemôže byť za fanfiction označená len kvôli posväteniu od Eriksona. Ak by tu ale nebolo toto previazanie, tak by som bol v hodnotení ešte prísnejší. 5+/10

trudoš  | ***1/2 03.06.2018 22:42

Svět Malazské říše není jen z hlavy Stevena Eriksona. Ty hlavy byly hned dvě a ta druhá patřila Ianu C. Esslemontovi, jehož literární kariéra měla výraznější zpoždění oproti jeho dlouholetému příteli.
Noc nožů nás zavádí do neklidného období vlády Mrzeny, konkrétně k momentu, kdy se strhl boj o trůn Říše stínu – krvavá událost, která byla v Měsíčních zahradách jen letmo zmíněna. Takže řežba od začátku do konce, sliboval jsem si. Po dvaceti stranách se však naděje rozplynuly a v polovině knihy už definitivně zmizely. Řežby jsem se sice dočkal, ale autorův neosobní styl vyprávění byl na můj vkus jednoduše nudný. K tomu ještě množství postav, které se zásadně chovaly dle potřeb scénáře, plus absence jakéhokoliv překvapení stran finálního vyvrcholení. A bylo vymalováno. Esslemont je zkrátka jiný než Erikson. V mém případě selhává hlavně vtáhnutím do děje, což na tak malém rozsahu je až zarážející. Už teď se pomalu děsím, jak to bude fungovat u dalšího dílu, který má o trojnásobek víc stran.

Methat  | ***1/2 17.01.2019 18:18

Ako to už mnohí písali predomnou, Esslemont nie je Erikson, no ak máte radi Malaz a prečítali ste všetkých 10 kníh od Eriksona, odporúčam pokračovať s Esslemontom. Z času na čas to malo atmošku Malazu a cítili ste sa ako doma – hlavne v odbočke s Dassemom. Z hlavných postáv (Kalem / Kiska) sa mi viac páčil Kalem, toho si obľúbi každý. Kniha sa čítala ťažko, aj keď mala len niečo cez 200 strán, ale rád som sa dozvedel viac o Kellanvedovi, Tanečníkovi, Dassemovi a tróne stínu.