kniha » Brasyl
chce si přečíst 5 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 40
hodnotilo: 32
77%
Brasyl

Ian McDonald

Brasyl

Kategorie: sci-fi

originální název: Brasyl ˙
originál vyšel: 05/2007

vydání: Triton (web), Argo (web) 2010

odkazy: 1x [ukázka], 6x [recenze]



Komentáře:
Pepa 62  | **** 26.04.2011 20:12

Po Indii a před Tureckem přišla na řadu Brazílie.Aneb další skvělá kniha od McDonalda.Nadměrné užívání portugalských výrazů a slovíček, které autor zřejmě zvolil pro zvýšení autenticity, mě sice trochu rozptylovalo, ale jinak mě zvolený koncept tří střídajících se dějových linií ( trochu na způsob Atlasu mraků od Mitchella ) vyloženě bavil.Teď ještě, aby McDonalda bavilo psát dál a Argo, aby „bavilo“ McDonalda dál vydávat.

Gaarq  | **** 15.05.2011 11:59

ta brazílie… mcdonald je nápaditý autor s vypsanou rukou. v obou dosud vyšlých částech téhle volné trilogie si vybírá divoká, dynamická prostředí (indie, brazílie), která mají společného mnohem víc, než se na první pohled zdá: propastný kontrast mezi chudobou a bohatstvím, lidové polyteistické víry (katolicizmus a hinduizmus), dravost a touha po všem novém, co může změnit sociální status, neustálý vířící chaos s pevnými pravidly pohybu v něm. to, co jsem na řece bohů obdivoval – samonosnost, spád, energičnost – to vše mi u brasylu chybí v patřičné míře. aby nedošlo ke zmatení, autor opět hýří skvělými nápady (tady jsme u smyčkové gravitační teorie a teorie multiverza) a dílko je stylisticky uměřené (tři časové linie mají každá vlastní stylistickou rovinu, i když ne nadměrně výraznou), ale vytratila se živost, kompozičně do sebe linie nezapadají nejlépe a námět začal pro mě být zajímavý až v poslední třetině knihy, do té doby jsem se vážně plácal ve vodě a neviděl břehu. a teď ta nešťastná brazílie – fotbal, transvestité, madony, fotbal, vedro, fotbal, telenovely – to vše jde mimo mě, na míle. jo a nezapomněl jsem na fotbal? tak ten taky. jako absolutně nejlepší už od začátku hodnotím třetí linii odehrávající se v XVIII. století, potom linii futuristickou a jako minimálně zajímavou tu časově aktuální. ovšem začlenění teorie multiversa je dost dobré ve všech ohledech (q-nůž, zlaté žáby atp.), ale přijde mi, že autor nedokázal tohoto lepidla dostatečně dobře využít. závěr také vyžaduje podstatně více mentálních systémových prostředků než u řeky bohů, kde byl „jednoznačnější“.

brasyl je pořád mimořádné dílo, ale vyžaduje jiné předporozumění, než se nachází v lebeni tohoto nehodného čtenáře. hodně jsem se těšil na tureckou část v the dervish house, který kvůli propadu prodeje románu brasyl u nás už takřka s jistotou nevyjde. tož, opět poslouží abebooks. škoda.

MartinJ  | ** 02.09.2011 23:56

Já se přiznám, že jsem byl knihou celkem zklamán. Měla velmi pozitivní recenze, jak je pro náročné čtenáře apod., ale asi už to na mě bylo náročné moc. Nevadilo mi spousta portugalských slov, ani témata pro mě méně zajímavá (již zmíněný fotbal či transvestité), vadilo mi, že to bylo tak trochu nedomyšlené a nedotažené do konce. Jak už bylo řečeno, první dvě třetiny knihy se nic vlastně nic neděje, sem tam nějaký záblesk dějů příštích (to by také nevadilo a rovněž souhlasím, že nejlépe se mi četla ta dějová linie z minulosti). A pak konec, kde se mělo vše vysvětlit a spojit, ale podle mě se nevysvětlilo nic moc. Jasně, bylo vysvětleno, jaká je vlastně podstata světa a nápad to byl velmi originální, který by se podle mě dal vytěžit mnohem lépe, ale vůbec jsem např. nepochopil motivace Řádu a těch, kdo jsou proti němu, a ani to, co vlastně jedni či druzí dělají a proč je to důležité, že za to stojí vraždit. Ani jsem nepochopil proč je vlastně správné přidat se na jednu či druhou stranu, proč je správné dělat to, co dělají, a ne to, co dělá ta protistrana. Možná to bylo dáno jenom mým nepochopením knihy, takže pokud to někdo pochopil, budu vděčný za vysvětlení.

Madam Brbla  | ***1/2 10.12.2014 14:19

Při četbě „Brasyl“ jsem se průběžně uváděla do brazilské nálady sledováním filmů jako „Město bohů“, „Tropa de Elite“, na TyTrubko jsem si pouštěla ukázky capoeiry a zavzpomínala jsem si (se škodolibým úsměvem) na poslední fotbalové MS v Brazílii, konkrétně na utkání oslavovaného domácího týmu s Německem. Přes veškerou psychickou přípravu mi kniha přinesla lehce rozporuplné pocity. Nebyl až takový problém přijmout McDonaldovo multiversum, ale z těch všemožných kvantových teorií jsem přece jen měla poněkud zamotanou šišku, jakkoliv autor vše podal ve verzi pro blbé. Každá ze tří dějových linií měla svá pozitiva i negativa, to samé platí o hlavních postavách, žádné z nich jsem docela nepropadla. Nejčtivější a nejsnáze představitelná byla historická část putování jezuity Quinna a vědce Falcona oblastmi Amazonie. Nejkontroverznější a zpočátku lehce matoucí byl příběh z budoucnosti v Sao Paolu (stejně jako Edson, průvodce tímto světem). Osobně se mi nijak špatně nečetla ani linie ze současnosti, fotbalu tam nebylo zas tolik (a já nejsem odpůrcem tohoto sportu, pokud týmy mají kvalitu a dá se na jejich hru koukat). Jako bonus jsem se dozvěděla něco nového o capoeiře, což je z mého hlediska fascinující bojové umění/tanec. Množství brazilských výrazů bylo bez obtíží domyslitelných, případně dohledatelných v rejstříku na konci knihy (až na výjimky, například často zmiňované „jeito“ jsem si musela vygooglit – náznak vysvětlení román nabídl až někdy v závěrečné čtvrtině).
Jak shrnout své chaotické dojmy? Nejsem zklamaná, času takto zprostředkovaně tráveného v různých realitách Brazílie nelituji (a cestovat se tam nechystám:-)), ovšem nadšená taky nejsem. Souhlasím s MartinemJ, že motivace obou bojujících frakcí působila chatrně, nedokázala jsem v sobě vůči „těm špatným“ vyburcovat odpor… a byli opravdu ti špatní? Nebýt historické linie, neměla bych to ani jak poznat. Snad mě Ian McDonald více osloví „Řekou bohů“. 74%

gan112  | ** 19.10.2015 20:44

Keby nebolo zaujímaveho námetu asi by som to uplne pochoval bez jedinej star. No žaby z toho autor vyťažil dosť sa nedá povedať. Už len sám jazyk ktorim je román pisaný je pre mna katastrofa katasttrofa katastrofa, ktorá ma štvala moc moc moc. Nadbitočna opisnosť, retrospektívi len tak porozhadzovanè v texte a zbytočne, opakovanie slov, divný slovosled, nudnè akčne scèny, nútená coolovost textu (majú byt cielovou skupinov teenegery?). Ale nielen forma bola zlá, cele to bolo nedotiahnute, dej minimálne do polovice vata, zápletka prehliadnutelná, osoby nevykreslenè (hlavne mnoho vedlajších postáv), dej zmetočny, myšlienkový presah skoro nulovy (slová=dej), pointa a rozuzlenie predvidatelne (navyše takýmto „rozuzlením“ sa niektore aj priemernè sf filmy len rozbiehaju). Asi najlepsie by bolo prepisat to na poviedku, aj kedsa mi zda ze podobnu som uz niekde čital.



WebArchiv - archiv českého webu