LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Tim Powers

Brány Anubisovy

Tato kniha je částí i jiných knih: Brány Anubisovy[+]

Kategorie: fantasy - steampunk - cestování časem

originální název: The Anubis Gates
originál vyšel: 1983

vydání: Najáda 1996; Laser-books (web) 2005

odkazy: 4x [recenze]

Komentáře:

Thorgos  | ***** 18.09.2006 21:23

Vynikajúca kniha s vynikajúco vykresleným prostredím a dobovou atmosférou, má síce aj svoje horšie miesta ale záver všetko vynahrádza a za všetko hovorí moje hodnotenie.

biker11  | *** 30.12.2006 08:42

som sklamaný z tej to knihy – príbeh celkom sa dá, len som sa troška strácal – naznačí niečo a potom o 100 strán ďalej rozvedie a potom opäť… zbytočne rozťahané. Inak super vykreslený Londýn, ale …

shpina  | ***** 26.02.2007 12:57

Výborná kniha, i po téměř čtvrtstoletí neztrácí na čtivosti. Skvěle propracovaný děj, kde se „každá pistole dočká svého výstřelu“ – každičký detail má své místo. Skvělá jízda na vlně autorovy fantazie – a to mistrně zvládnutá. Pro někoho však může být problém, že některé věci se vysvětlí až třeba o 100 stránek později a ti méně pozorní čtenáři se začnou v ději ztrácet. V hodnocení bych se ale spíše klonil k 9/10. Přeci jen začátek je poněkud rozvláčný, něco se začne dít až po 70-ti stranách a ústřední hrdina románu mi v první části knihy přijde poměrně nezajímavý, více jsem fandil egyptským mágům, než jemu.

avatar2  | **** 24.06.2007 20:41

Dobře napsaná kniha z důkladně vymyšlenou zápletkou a pěkně popsanými reáliemi Londýna devatenáctého století. Celý koncept magie v této fantasy se mi sice zdál trochu podivný a přitažený za vlasy, ale bude to spíš tím, že se tak moc odlišuje od „mainstreamové“ fantasy. Jeden bod knize srážím za občasnou nepřehlednost v ději, především při častém převtělování postav.

Doubravka  | ***** 09.11.2007 09:09

Tahle kniha mě velice příjemně překvapila. Vysoko hodnocených knih se už občas i bojím, ale Brány Anubisovy si v mých očích vysoké bodování vysloužily. Kniha je psaná velice čtivě, postavy jsou výborně vykreslené a již zmiňované reálie Londýna předminulého století – skvělé. Líbilo se mi, jak pozvolna spousta zpočátku podružných informací či detailů nabývala na významu, jak do sebe věci zapadaly a nakonec i to, že když už si byl člověk jist, že ví, kam přesně děj směřuje, autor ho zase zaskočil a příběh posunul o trochu jinak. Na knize mě nudil snad jen samotný začátek – úplně první kapitola, než jsem se začala chytat, jinak mi ale nepřehledná nepřišla. Jsem nadmíru potěšena a vřele doporučuju ;)

weBRA  | ***** 05.08.2008 22:46

V roce 98 jsem docetl NIKDYKDE a mel jsem chut na neco podobneho, diky doporuceni prodavace jsem se dostal k teto vynikajici knize, potazmo autoru. Dodnes nelituji a jeste jednou dekuji.

cyberstorm  | ****1/2 21.01.2010 02:48

Naozaj, velmi dobra kniha. Fantasy moc nemusim a tak som bol sokovany, v tom prijemnom slova zmysle. Pribeh je dost akcny a citatela udrzi v napati, v knihe sa prakticky nevyslytuju ziadne dlhe a nudne pasaze. Jedine co mi mozno vadilo bol fakt, ze sa o romane vsade vravi ako o steampunku: ja som tam zial, ziaden nevidel. Hodnotenie ****1/2

Madam Brbla  | ****1/2 24.07.2010 20:57

„Brány Anubisovy“ – dobrodružná jízda v proudech času. Brendan Doyle je literární odborník na básníky 19. století, což jej předurčí k zajímavému výletu. Londýnské ulice minulosti se však ukáží být velmi nebezpečným místem a zoufale nepřipravený hlavní hrdina musí čelit nejen všemožným hrdlořezům, ale také mágům a jejich výtvorům. Román je velmi svižný, za několik desítek stran čtenáře spolehlivě vtáhne a nechá pohltit skvělou atmosférou. Zdařile mixuje temnou fantasy s prvky humoru, ukazuje podivná zákoutí londýnského podsvětí i běžný městský život, nezvykle (a povedeně) pracuje s magií. Navzdory neustálému přísunu dobrodružství a akce je nutné se na četbu pečlivě soustředit, vnímat detaily, jinak bude časem akutně hrozit ztráta souvislostí. Některé události sice lze snadno předvídat ve značném předstihu, jindy je zapotřebí se urputně přehrabovat v paměti a hledat záchytný bod. Tim Powers totiž nepovažuje své čtenáře za hlupáky, nechává je dedukovat samotné a málokdy se uchýlí k polopatickému vysvětlování. Výjimečnost „Bran Anubisových“, jejich originalita a čtivost, dovolují velkomyslně mávnout rukou nad (egyptskými) bohy ve stroji. Místy imho malinko pozlobil překlad: občas se mi nějaké souvětí těžko soukalo mozkovými závity, sem tam zarazilo nezvyklé slovní spojení, z obratu „interviewovat“ jsem se osypala beďarama. Drobné výmoly na této nadmíru zajímavé cestě mi nicméně nezkazily zážitek, mé první setkání s tvorbou Tima Powerse dopadlo nad očekávání dobře. Jestliže i vy hledáte netradiční dobrodružství, otevřete „Brány Anubisovy“ a směle vstupte. 88%

Strýček Biolit  | ****1/2 20.04.2012 00:31

Ačkoli tomuto žánru neholduji, tak jsem Brány doslova zhltnul. Skvěle napsané, čtivé, žádné zbytečnosti a nádherná ponurá atmosféra (nejenom) starého Londýna. Co by se dalo autorovi trochu vytknout (hnidopišsky :)) je fakt, že příliš neřeší časové paradoxy. Ovšem to knize na kvalitě opravdu nic neubírá, takže si svých 90 % zaslouží. A jako bonus k tomu všemu líbivá mystická obálka (vydání od Laseru). No neberte to!

Majkl  | **** 06.11.2012 16:56

Po dlhšej dobe som sa opäť dostal ku knihe, ku ktorej som sa nedostal už pekných pár rokov odvtedy, čo som ju kúpil. Brány sa na mňa neurazili, nesklamali ma, ale ukázali mi príbeh kombinujúci históriu s fikciou, cestovanie v čase s mágiou, štipka hororu a to všetko zabalené do skatuľky s názvom dobrodružstvo. Miernu podobnosť som našiel so Simmonsom, keďže si Powers tiež vyberá históriu a v tomto prípade aj významné postavy literatúry, vyznenie je však úplne iné – zatiaľčo Simmons stavia predovšetkým na faktoch a prirodzenom previazaní s fikciou, prevažne vo vážnom tóne, Powersovi ide najmä o pobavenie čitateľa dobrodružstvom a humorom. Jedná sa o mix, ktorý nemusí zachutiť každému, a v konečnom dôsledku aj preto je hodnotenie nie stopercentné. Tempo knihy bolo občas tak zbesilé, že som strácal prehľad v dianí, finálne zúčtovanie mi zas pripadalo odbyté a fádne (v štýle: čitateľ je napnutý ako guma v trenkách, zrazu strih na inú postavu a už je to za nami), taktiež som niečo úplne nepochopil. Taktiež egyptská mytológia podľa mňa nebola adekvátne a plne využitá. 80% je myslím tak akurát, rozhodne to však znamená, že sa Powersovi časom pozriem aj na iné knihy.

trudoš  | **** 01.01.2016 03:01

Naneštěstí patřím ke skupině těch, jimž genialita románu zůstala skryta. Jistě, je to skutečná adrenalinová jízda, která jak se jednou rozjede, nezastaví se, dokud není konec. Jenže díky nepříliš sympatické hlavní postavě mě ta jízda vlastně neměla čím strhnout, protože jeho zoufalé unikání mi bylo putna. Časové paradoxy jsou navíc bez problémů odhadnutelné a kromě toho, že hrdina častokrát honí sám sebe, mě to ničím novým neohromilo. Naopak panteon vedlejších postaviček je fantastický, ať už se jedná o individua kladná či záporná. V mnoha ohledech mě osudy komparzu zajímaly víc, než průběh hlavní dějové linie.
Přes veškeré mé výhrady se Branám Anubisovým nedá upřít svébytné kouzlo. Ačkoliv já dávám přednost spíše titulům Stáčení temného piva a Poslední výzva, kouzlo propracované časové dobrodružky románu upřít rozhodně nelze. Na co jiní autoři potřebují desítky dílů (a při rozepsaném jedenáctém si umřou), zvládne Tim Powers bez problémů na pěti stech stranách. Až se to zdá neskutečné.

Dilvermoon  | ***** 18.07.2016 17:46

Brány Anubisovy jsem si teď přečetl z důvodu, že někdy před dvaceti lety jsem byl naprosto nadšen při první četbě. Takže není divu, že mám pocity velmi podobné (no.. snad jen bez toho naprosto) a dám plný počet. Pěkně propracovaný nejednoduchý příběh vyžadující pozornost. Ono všechny ty přeskoky identit a posuny v čase uhlídat nemusí být pro každého možná jednoduché, ale podle mého názoru do sebe vše pěkně zapadá. Navíc atraktivní prostředí a nečekaná pointa. Snad jen přizpůsobení Brendana Doyla nové situaci v drsné minulosti mi připadalo dost snadné, ale v rámci příběhu to asi jinak ani nešlo.

Skabandari  | ****1/2 12.11.2016 18:07

Někde sem čet, že se jedná o nejlepší knihu o cestování časem, od té doby sem ji chtěl přečíst, jenže se mi to nějak nedařilo sehnat, teď se povedlo, no a dojmy jsou prostě skvělé. Čekal sem, že se bude víc skákat z jedné časové osy do druhé, místo toho se skákalo z těla do těla, což byl mnohem lepší prvek, navíc k tomu se pár postav vyskytovalo ve své kopii, další se vydávaly za někoho jiného. No vypadá to jako slušný propletenec, ale autor to zvládl bravurně a vše je naprosto srozumitelné. Dobově mi to přišlo velmi přesvědčivé, postavy perfektně vykreslené. Konečně se mi dostal do ruky taky pořádný epilog, ne jen nějaká zdlouhavá verze žili šťastně až do smrti, fakt sem ho s chutí přečetl, i když mi bylo jasné co se tam stane, tak mě zajímalo jak k tomu dojde./Jediná výtka je, jak Doyle nepoznal Joa, když ho měl přímo před sebou a navíc mu mělo už předtím dojít, že čekat týden na provedení plánu je riziko, když ví že se komplic s Joem setkal a pokecal s ním, já vycházel čistě z informací, co měl právě Doyle a bylo mi to jasné, proto si myslím, že jemu by mělo taky, nebo mu to mohlo aspoň časem dojít. Kvůli tomu nedávám plný počet, i když zbytek byl perfektně promyšlený.

jirikk  | *** 19.03.2023 16:34

Kniha mě před skoro třemi dekádami (1. vydání od Najády) naprosto nadchla, od té doby jsem se k ní chtěl opět vrátit, zároveň se však bál zklamání, přeci jen jsem se od toho roku 96 možná čtenářsky trochu posunul jinam. No, minulý týden jsem si konečně dodal odvahy a knihu otevřel a…neměl jsem to dělat. Překlad je dle očekávání ne zrovna ideální (inu, polovina devadesátých let ve fantastice věnovala této disciplíně o dost menší pozornost než dnes) a snad i jeho zásluhou se staré okouzlení nedostavilo. První polovina knihy ještě šla a bavila mě, prostředí londýnských žebráků je vykresleno poutavě, zhruba od skoku do 17. století se ale vše stalo již příliš neúnosným. Literární vědec se pere jako superman (ještě ve svém původním tělě), děj se znepřehledňuje až příliš a celé to magické skákání z těla do těla se jen obtížně sledovalo. Hlavně jsem ale postupně naprosto ztratil zájem o to, jak příběh dopadne a posledních 50–60 stran jsem jen prolistoval metodou čertova mlýnu. Dvakrát do stejné řeky se tentokrát vstoupit nepodařilo, tenhle výlet do minulosti jsem si měl odpustit. Ty tři hvězdy, na které pomižuji původní absolutní hodnocení, jsou stejně především z nostalgie.

cojone  | **1/2 28.09.2023 21:30

Kniha mi pořád evokovala Drooda od Simmonse, ale bohužel jeho kvalit za mě nedosáhla. Nevím, jestli to bylo překladem (ty přímé řeči ze 17. století byly fakt hrozné), nebo samotným autorem, ale prostě mi to nesedlo.