LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Stephen King

Pod kupolí

Kniha vyšla i pod názvem:
Pod kupolou
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: sci-fi - horor - podle filmu/zfilmováno

originální název: Under the Dome
originál vyšel: 10/11/2009

vydání: Beta (web) 2010; Ikar (SK) (web) 2010; Ikar (SK) (web) 2015; Beta (web) 2018; Beta (web) 2023

odkazy: 6x [recenze], 2x [seriál]

Komentáře:

T'Ana  | ****1/2 23.11.2010 09:16

Myslím, že hodně z vás zajímá, jestli má cenu si tuto knihu za tu cenu kupovat. Já si ji půjčila. :) A musím konstatovat – konečně pořádná Kingovka! Po různých pokusech z poslední doby jsem usoudila, že King už vyšuměl a to nejlepší má dávno za sebou. Tímto se mistrovi omlouvám. Není to vrchol, tím pro mne zůstává To a Řbitov zvířátek, nicméně je to jen kousek pod tím. Nic polosnového, žádná brutalita na efekt – i když ta nechybí, v rámci děje je to OK, a z dost scének vás zamrazí. A nemusíte se bát, není to kopie Svědectví ani ničeho jiného. Teď trochu negativ. Chvílemi se mi to zdá ucourané a postavy raději mluví než jednají, přijdou mi dost pasivní. Také jisté zjednodušené fanatické myšlení, které sice věřím, že u někoho funguje, ale pokud je použito plošně v takové míře a po tak krátké době, nemyslím, že je to reálné. A pak samozřejmě závěr, bolavá pata většiny Kingovek. Mohl být zpackaný více, ale že bych z toho byla na větvi, to nejsem, vadí mi ta sci-fi část. Nicméně i tak je to velmi dobrá kniha a jestli váháte, zda se pustit do takového špalku, jen do toho, litovat nebudete.

avatar2  | **** 18.12.2010 20:23

Tohle asi není to nejlepší co King kdy napsal, ale je to velmi dobré, skoro bych knihu datoval o patnáct let nazpět. Pryč je nostalgie, pryč jsou úvahy o umírání a osamělosti, tohle je parádní sociální thriller jako zamlada. Město izolované od zbytku světa, schopný mocichtivý manipulátor, lidé jako stádo ovcí a pár spravedlivých. Ano, trochu šablonovité, lidé víceméně jasně rozděleni na dobré a špatné, ale nevadí to. Tahle kniha se vychutnává, její čtení plyne ani nevíte jak. Nic přelomového, ale parádní sci-fi thriller.

petaSk  | ***1/2 03.01.2011 21:02

Jeden z nejlepších Kingových románů. Hrdinové jsou perfektně prokreslení a celý román se jen hemží roztodivnými postavičkami. Pod kupolí se tématicky pohybuje někde na rozmezí mezi Nezbytnými věcmi a Svědectvím. King ale bohužel opět sahá po jakémsi deus ex machina, což považuji za velkou pohodlnost. Městečko smete oheň a za všechno vlastně může Bůh – mimozemšťané. Ale ono v románu vlastně nešlo ani tak o kupoli jako o lidi a jejich reakce na narůstající stres a beznaděj. A ještě jedna poznámka: kéž by si King odpustil to neustále pomočování a výkaly, mi přijde, že se v každé jeho knížce musí každý minimálně jednou podělat. Upozorňování na to, už je jaksi samoúčelné, a už to ani nešokuje.

Honzeecheck  | **** 24.01.2011 09:50

Moje teprv třetí Kingovka a už začínam jasně rozpoznávat mustr podle kterýho jede a kam to směřuje. I tak ale dokáže překvapit, obzvlášť když mi morduje mý oblíbený postavy nebo i děti. O SF až tak moc nejde, je to o problémech, který můžou nastat v uzavřený komunitě lidí totálně odstřihlý od svýho okolí. Akcelerace knihy je neskutečně rychlá a fakt jsem si neuměl představit jak to bude vypadat ke konci, když na straně 100 už jsou hroamdy mrtvol. Pak trochu zvolní a přibržďuje do zatáček, ale i tak to má neskutečnej spád… Jedinej problém bych viděl ve vysvětlování kupole, který je prostě neuspokojivý. Kdyby kupole prostě nakonec zmizela stejně náhle jako se objevila tak by to bylo asi lepší. I tak – výborný čtivo!

BoredSeal  | ** 25.01.2011 14:40

Zklamání. Jasně, oddaný čtenář už pár let ví, že King má napsání největších klasik za sebou. Ale po poměrně dobrém Ostrovu Duma Key jsem pocítil s vydáním „Pod kupolí“ jistou naději, přece jen se King umí psát o lidech v ohrožení v širším měřítku. Zajímavý nápad ale hatí styl. Děj sice odsýpá, ale jeho líčení se neskutečně vleče. Mezi postavami jsem si nenašel žádnou oblíbenou – všichni kladní pořád jen žvaní, záporní jsou sadisti, náboženští fanatici, prospěcháři, zákeřní – zjednodušené a černobílé líčení postav je u Kinga nepříjemným překvapením. Za poměrně krátkou dobu děj dospěje až k mizernému závěru a absurdním nápadům, které kazí zážitek kterémukoliv přemýšlejícímu čtenáři. Nemluvě o důvodu, proč tu je Kupole. Navíc mám pocit, že Kinga už docela dlouho spíš baví líčit nejrůznější formy nechuťáren, ponižování a násilí víc než se věnovat knize jako celku. Ach jo. Nezbytné věci rozhodně nečekejte.

Speedemon  | **** 19.02.2011 18:32

Kingova tuším třetí nejtlustší kniha po To a Svědectví odehrávající se ale v nejkratším čase. Hlavní postavou je zde městeško Chester's Mill, které zažívá své krušné chvíle. Žije v něm spousta roztodivných postav, které se mohou sejít snad je na stránkách knih mistra hororu. Tempo je perfektní a i když jsem knihu četl skoro měsíc, nebyl pro mě problém se kdykoliv začíst a orientovat se ve velkém množství postav. Závěrečná pointa je úsměvná, ale ještě se to dá snést. Celkem dost povedená kingovka, která dokazuje, že Stephen nám má ještě co říct.

vokis  | ***** 17.03.2011 20:18

Je až neuvěřitelné jak autor po více jak 30 letech tvůrčího psané dokáže psát stále tak dobré knihy. Na téměř 1000 str. se člověk nenudí kniha si drží velmi vysoké tempo a i přes velké množství postav není moc velký problém se v nich vyznat zamilovat se do nich, nebo je bezmezně nenávidět :)

minduton  | ** 31.12.2011 20:21

Je to strašně roztahané. Rozvláčné. Rozplizlé. Nemá to žádnou dějovou hutnost. V tomto tedy žel typická kingovka. Nenašel jsem síly to dočíst. Skončil jsem asi v 1/3… a pak jsem se přistihl, že přeskakuji stránky… Tak jsem se pak na to tedy vysral (pomyslně i fyzicky) a po návratu z WC si rovnou přečetl poslední kapitolu.

Závěr knihy mě tedy taktéž krapet zklamal. Čekal jsem popravdě podstatně údernější a překvapivější rozuzlení. Ale zase – ten zkratkovitý konec je pro Kinga typický. Ten chlap snad nemá žádnou fantazii při ukončování knih, to je jeho slabá stránka. :-)

Na knize mi vadilo i příliš mnoho postav v ději (čtenář pak z toho má v hlavě maglajz guláš a nevychutná si příběh. Autor se při jejich počtu v nich možná ještě orientuje /jak sám k tomu poznamenává v doslovu/ – ale já nikoliv), řada z nich až příliš lajnovitě archetypálních (hrdina, úlisňák, přikyvovač, zneuctěná, apd…). Z toho plyne i určitá postupná předvídatelnost děje (někdo snad doufal, že ty rakety projdou? Kdyby byl King nápaditější, nechal by kopuli třebas po výbuchu 1. rakety na sotva pár minut zmizet a tak, tím by se dal děj řádně okořenit).

Zkrátka je to řemeslně odvedený produkt spisovatele – ale nic víc.

quelhar  | ***** 01.05.2012 16:26

Asi jsem divny, ale ja tohle radim k tomu nejlepsimu, co King napsal a tak nizke hodnoceni me docela prekvapuje. Ja jsem se tedy na rozsahu temer tisice stran ani chvili nenudil, naopak dej podle me docela rychle odsypa a kniha se cte velmi dobre (takovy pocit jsem napriklad nemel v rozsirene verzi Svedectvi, ktere ma podobny rozsah). Popis deni pod kupoli povazuju za pomerne verohodny, alespon tedy vzhledem k pozoruhodnym pocatecnim podminkam, kdy se v jednom malomeste nachazi soubezne tolik podivnych lidi a veci.

Madam Brbla  | **** 15.08.2012 10:00

Překvapení se nekonalo: co jsem od knihy (respektive od jejího autora) čekala, to jsem taky dostala. Nemám důvod nadšením metat kozelce, ale v žádném případě nemůžu mluvit o zklamání, jsem zkrátka s tímto Kingovým poměrně čerstvým, obézním literárním dítkem spokojená.
Námět nejspíš vyvolá na rtech úsměv ctitelům žluté rodinky Simpsonových – Springfield si ve filmu taktéž prošel izolací díky kupoli, ovšem tím veškerá podobnost končí. V průběhu neveselých událostí pan spisovatel sice občas na pár vteřin odlehčí atmosféru, většinou však nechává promlouvat napětí, vztek, smutek, tíseň a v mnoha pasážích vyloženě hrůzu. Nepotřebuje k tomu žádné bubáky ze skříně či ohavná slizká monstra s ostrými spáry, bohatě si vystačí s lidskými charaktery.
Není to poprvé, kdy Stephen King rozdělil postavy na kladné hrdiny a přívržence zla (namátkou „Svědectví“, „Nezbytné věci“, „Mlha“), ale tentokrát jsou okolnosti pro rozbujení diktátorského ega, agresivních sklonů, náboženského fanatismu a všemožných individuálních i davových psychóz přímo dokonalé. Jednoho dne totiž obklopila městečko Chester's Mill záhadná kupole – není ji vidět, nepronikne jí žádný předmět, nedá se podhrabat ani přeletět. Obyvatelé městečka nemohou ven a nikdo zvenčí nemůže k nim. V nepatrné míře je průchozí akorát voda a vzduch. Na tomto omezeném kolbišti sledujeme nejen hlavní postavy a jejich vzájemnou interakci, autor pro dokreslení atmosféry zmaru popisuje také desítky méně významných, většinou tragických osudů. Ušetřen nezůstane nikdo: muži, ženy, děti, starci, psi ani jiná zvířata. Několikrát se mi během čtení zamlžily písmenka díky zvlhlým očím, po zádech často vytrvale běhal mráz.
Nějakou dobu mi trvalo si v přehršli různorodých osob najít oblíbence, rozhodně mi však nebylo lhostejné, co se stane s ostatními. Jednoduše jsem knihu prožívala, cítila bezmocný vztek, když se dělo bezpráví… a zadostiučinění, pokud boží mlýny semlely některého z padouchů. Černobílost charakterů je obvykle zmírňována, klaďasové mají své vroubky třeba z minulosti, záporáci mají záblesky světlých chvilek nebo jsou různě omlouváni (nemocí, nedostatkem inteligence, nuznými poměry atd.). Cestu jsem tentokrát nenašla k dětským hrdinům (u dřívějších Kingových knih jsem tenhle problém neměla), ti přemoudřelí frikulíni 21. století mi spíše lezli na nervy.
Tradiční slabinou je závěr románu, možná se pan spisovatel neměl podbízet americkým čtenářům a místo kostrbaté snahy o řešení a vysvětlení raději zvolit nepopulární „heavy end“. Bylo by to tak přinejmenším emotivně údernější.
Drobné výhrady bych měla k překladu některých jmen a názvů, ovšem nejde o nic zásadního, dojmy z knihy tím sníženy nebyly. Také přiložená mapka imho postrádá pár důležitých informací, přesto je vítaným zpestřením.
Suma sumárum: pobyt v Chester's Millu byl příjemně nepříjemnou dovolenou, co navzdory délce utekl rychleji než voda z děravého kýblu. Jistě, našly by se pasáže, kde bylo možné škrtat bez větších škod, nicméně navzdory úctyhodnému rozsahu „Pod kupolí“ nebyl prostor pro nudu. Docela mě pobavilo zjištění z doslovu, že toto je verze notně splasklá po četných zásazích Kingovy editorky:-). 81%

MirabelkaP  | ****1/2 23.09.2012 15:20

Super! Opět úžasně vykreslená sociální skupina, tentokrát větší než obvykle, ve které najdeme rozmanité povahy a setkáme s psychopatií na všechny možné způsoby. Postavy jsou sice poněkud černo-bílé, ale v konečné mozaice to vůbec nevadí. Plný počet nedávám pouze proto, že mě román nedokázal úplně upoutat a nedonutil mě číst a číst a číst, jako jeho předchůdci. Není to určitě vinou tempa, které je jako vždy svižné. Spíš jde o uzavřenost jednotlivých částí, které připomínají seriál, na který můžete s uspokojením koukat třeba 2× týdně a i když víte že další díl vás bude bavit a těšíte se na něj nemáte potřebu probdít nad ním noc (neplatí pro posledních ca 100 stran). Pocity a myšlenky během i po přečtení (srovnávání s vlastními zkušenostmi, vzpomínkami, činy apod.) ve mě dokáže vyvolat opravdu málokdo :)

thorir  | **** 11.08.2013 16:20

O knize jsem se dozvěděl díky hranému seriálu a je první od Kinga co jsem přečetl. I přes fakt, že se zde jakýsi motiv sf (možná) objevuje, knihu bych do kategorie sf zařadil skutečně pouze z formálních důvodů. Není to ani postapo, i když popis vývoje skupiny lidí v extrémní situaci zvládá King velmi dobře. Takže co? Kniha je předně dost slušně napsaný příběh amerického městečka, které se ocitne v dosti nepříjemné situaci – název mnohé napoví. A situace se zhoršuje každým dnem, zejmnéna díky krokům a činům hlavního „záporáka“, který koná, jak jinak, v „dobré víře“ a pro „dobro“ obyvatel. Již dlouho jsem alergický na vyjádření typu „je to pro jejich dobro“, „pro dobro lidu“, „lidé neví co je pro ně dobré“ apod. A během čtení tato moje alergie narostla v pravdě do obludných rozměrů. Krásný popis jak se z „hajzla“ zrodí v extrémní situaci ještě větší „hajzl“ a k tomu navíc diktátor. Všichni, kdo máte podobné tendence, nechte lidi napokoji ať si žijou svoje životy! Vaše touha po moci nikoho nezajímá! King exceluje v popisu motivů jednotlivých postav, jejich chování a důvodů. A i když jsem k žádné tak nějak „nepřilnul“ kniha se čte velmi dobře. Co mě trochu zarazilo však byla lehce nelogická „fyzika“ kopule a potom lehké zklamání z Deus Ex Machina závěru. Příliš snadné, příliš průhledné. Škoda. I tak, 80% je myslím adekvátní hodnocení.

epco55  | **** 10.09.2013 13:11

King sa opäť a možno len krátkodobo prepol do polohy ako som ho mal rád, do polohy 80-tych rokov. Obľúbená téma amerického malomesta, ktoré je konfrontované s niečim nezvyčajným je okorenené doslova vytvorením mikro klímy, ktorá dáva naplno prepuknúť všetkému tomu čo človeku vrie pod kožou. V niektorých momentoch výrazné čierno biela, ale stále dostatočne silná sonda do hlbín odvrátenej strany ľudského ja.

lenivec  | *** 25.09.2013 16:26

To a Svedectví sú asi najdlhšie knihy, ktoré považujem za dobré. V prípade To až za päť hviezdičkové. Preto som sa rozhodol, že napriek výhradám nebudem Pod kupolou, kritizovať za rozsah. No knihe vytýkam úvod a záver. Nápad aby mestečko „uzavreli“ je priam ideálny pre Kinga, až sa divím, že to predtým neskúsil v inej forme pretým. (ostrov; loď; väzenie). Ale mesto je super voľba. Prináša to prvú mínusku, a to že na prvých 100 stranách sa mi postavy miešali. Nástup Kinga akého mám rád nastal po spomínaných cca 100 stranách. King rozohrá hru s postavami v extrémnej situácii. V tom je najlepší a jediný, ktorý sa mu môže rovnať je Herbert so svetlými chvýlkami v Dune. Otázka na záver prečo prechádzajú Kingovi tieto závery?

vpadysak  | **** 29.09.2013 12:14

King vo svojej knihe vytvára prostredie akejsi reality show, keď izoluje pomerne veľkú skupinu rôznorodých občanov malého mestečka Chester’s Mill neznámou bariérou.

Pod kopulou je zrazu všetko zosilnené, zvýraznené. Na povrch sa dostávajú aj tie vlastnosti a sklony, ktoré by za bežných okolnosti nikdy nenašli prostredie na uplatnenie a zostali by spiace niekde vnútri.

Jazyk celej knihy je surový, cynický a niekedy aj vulgárny, čo podtrhuje prostredie v ktorom sa príbeh odohráva.

Kniha pekne graduje od začiatočného prekvapenia obyvateľov a nádeje, že všetko zajtra bude zasa OK. Lenže zajtra nič nieje OK a postavy, ktorých je celkom dosť, sa s novou situáciou musia vyrovnať. Vyrovnávajú sa každý po svojom a to je priestor pre vykreslenie ich vnútorného sveta.

Keď si predstavíme zhoršujúce sa životné prostredie v tomto mega teráriu, obraz je dokonalý.

Koniec knihy ako už niekto písal je zvláštny. Možno je to tak naschvál, pretože vôbec nieje dôležitý a je v knihe, lebo sa patrí aby v nej nejaký koniec bol.

SONP  | ***1/2 30.06.2017 19:55

Pár let předtím, než se strejda Donald stal prezidentem USA a než jsme vůbec u nás doma poznali strejdu Andreje, napsal Stephen King tenhle antipopulistický epos o slabosti většiny a síle menšiny obyčejných lidí, a definitivně se vybarvil coby příznivec amerických demokratů. Scifi prvek je tu jen velmi slabě přítomen a posloužil autorovi jen k tomu, aby na jeho oblíbené americké maloměsto mohl položit kupoli a vytvořil z něj akvárium k pozorování toho lidského hemžení a vzájemného požírání (a občasných kladných vlastností). Velmi chvályhodné, ale muselo mít tohle dílko opravdu 1.000 stran? A to podle doslovu zapracovala mistrova editorka a zkrátila toho dinosaura do přijatelných mezí! To bych ovšem nechtěl vidět, jak to vypadalo předtím. Odboček a rozličných dějových linií tu nejsou desítky, ale snad stovky. Každá z nich je sice obsazena kingovskými postavičkami, takže číst se to kupodivu dá, ale jen s velkým vypětím. Přes sílu knihy byl proto celkový zážitek rozmělněn do tří hvězd, ale to závěrečné komorní finále v závěrečné desetině knihy má u mne pět (růžových) hvězdiček. 70%, ale teď mám fakt chuť přečíst si něco hodně svižného.

jasonix  | ****1/2 15.11.2020 17:18

Tak tohle byla jízda! Dlouhá, rychlá a bezohledná. Přes mrtvoly. Přesněji přes hromady mrtvol, včetně žen, dětí a zvířat. Ale zatraceně čtivá jízda. Mistr si vzal obrovské sousto. Zavřít do zavařovací sklenice celé americké město s veškerým obyvatelstvem jako mravenečky a bavit se tím, jak si budou navzájem ukusovat tykadla a hlavy. A přitom nezanedbat ani chemismus a meteorologii sklenice. Epickou šíří a množstvím obětí si nezadá s válečnými romány. Hororových scén je méně, než jsem u něj zvyklý, zato akčními vysloveně hýří. Psychologické profily psychopatů, úchylů, náboženských fanatiků (to vše koncentrované v osobách bezohledných komunálních politiků) jsou ve své karikované podobě velmi přesvědčivé. Pán much v makro měřítku, krystalické davové šílenství, opojení mocí, manipulace, strach. A aby to bylo spravedlivé, i u kladných postav se vynořují dávná traumata (včetně školní šikany) a kostlivci ze skříní, přesněji z tělocvičen. Ale nic tu není bezúčelně, každá odbočka do minulosti tu svou roli sehraje, včetně finální scény.

Nebývalé množství postav se mi kupodivu nepletlo, díky plastickému prokreslení a také zásluhou rozdělení na „kladné a záporné týmy“. Část nerozhodných se postupně zařadí. Usilovně jsem fandil těm statečným, spílal zbabělcům a nejkrutější odplatu přivolával na bandu záporáků. Na tu jsem si ale musel počkat až do konce. Velký Jim Rennie je lidská zrůda, jemuž (spolu s nemocným ale o to nebezpečnějším synátorem) nelze než přát to nehorší. Po takové zkušenosti člověk ztratí i poslední zbytky důvěry k policii a politikům. :-) Na druhou stranu je zajímavé, jak i některé záporné postavy chtě nechtě budí místy pobavení, okouzlení a téměř sympatie (viz šéf Bushey s kalašnikovem pojmenovaným Boží bojovník).

Závěrečný sci-fi motiv není k zahození. Dal se vytušit i když jsem si netroufal očekávat, že by zrovna S. King k něčemu takto Simakovsko-Wyndhamovskému sáhl. Asi by to fungovalo i bez „malých“ mimozemských tyranů. Ti závěr posunou do podoby fantaskní pohádky á la Nekonečný příběh či magického podobenství o lidském svědomí a odpovědnosti jednotlivce za celek jako např. v Pikniku u cesty. Čekal jsem větší rafinovanost, ale po těch dvou tisícovkách obětí jsem byl za cosi jako happyend vlastně rád. Zkoušel jsem se zamýšlet nad tím, jak by to dopadlo, kdyby takováto „kupole“ dopadla u nás. a jestli by se i tady podobně vyhrotily sociální interakce a mechanismy boje o moc. Ale hned mě napadá, že kupole vlastně už dopadla. A to na celou naší malou středoevropskou zemičku. Má tvar velké roušky a opět zajímavě demonstruje, jak se dá s lidmi manipulovat pomocí strachu a dezinterpretace a co všechno si nechají líbit. Ale v tomto případě bohužel neexistuje „svět za kupolí“.

Samozřejmě nějaké nelogičnosti by se v Kupoli asi našly, např. jak by spalovací motory fungovaly v prostředí bez kyslíku po apokalyptickém výbuchu? Nebo proč záchranné týmy za kupolí nevyužily místo mega větráků také třeba kyslík pod tlakem, když už se tu operuje s polopropustností stěny? Či jak by shromážděné vojsko přežilo bez akutní intoxikace po náhlém „odklopení“ kupole? Ale tyhle výhrady rád odpustím. Příběh mě dokázal udržovat v pozornosti až do konce a neobyčejně mě bavil. Takže za heroický výkon Stephenovi přiděluji 93%.

tiradentes  | **** 12.01.2023 08:33

Po slabom Ostrove Duma Key mi tento román spravil chuť. Opäť raz sa potvrdilo, že King je proste majster psychiky postáv a vykresľovania napätia. Vadili mi iba dve veci – poslabší koniec, taký nemastný-neslaný a nezmyselné blbosti v preklade (čítal som prvé vydanie od vydavateľstva BETA). Koniec rozoberať nebudem, ale k prekladu mám pár poznámok. Veľmi rušivo pôsobí, keď je nejaký typický anglický výraz, ktorý každý pozná (hlavne šlo o názvy piesní), raz preložený a inokedy nie. Čo však bolo najhoršie: Duke je bežné meno používané v anglofónnych krajinách, tak prečo je prezývka policajného náčelníka preložená ako „Vévoda“, kor keď na postavu a jej chovanie nemá žiaden vplyv; waterboarding ako techniku mučenia pozná čeština aj slovenčina a bežne sa s týmto názvom stretneme v médiách, takže nevidím dôvod na zbytočný preklad „vodní mučení“, keďže tento pojem nedáva absolútny zmyslel a nikde sa nepoužíva; najhoršie, do očí bijúce nezmysly však boli „Zázračná žena“ a „mazaná kukučka“, tam mi chvíľu trvalo, než som pochopil, o koho sa vlastne jedná – je to Wonder woman (komiksová postava) a Roadrunner (kreslená postavička). A ešte jeden technický detail – H&K (Heckler & Koch) je útočná puška, nie „automatická kulovnice“. Chce to naštudovať si technické detaily, alebo sa s niekým poradiť. Preklad je takmer ako písanie nového románu a dobrý autor vždy hľadá radu vo veciach, ktorým pramálo rozumie.