LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Štěpán Kopřiva

Holomráz

Kategorie: fantasy - povídková sbírka

vydání: Crew (web) 2010

odkazy: 5x [recenze]

Komentáře:

Sirius  | ***** 12.12.2010 23:25

Tahle kniha je absolutní mazec! Holomráz jsem přelouskal za jeden den a musím říct, že se opět jedná o bombu. Nevím proč, ale četlo se mi to líp než Asfalt (čímž nechci říct, že by byl Holomráz lepší – oba dva tituly jsou stejně dobré). Mám radost, že Kopřiva nezůstal stát na místě a pokračuje dál ve skvělém vývoji. Wolrich je sympaťák, je tu spousta fajn nápadů, popkulturních odkazů, vtipu, hlášek, ironie a navíc je to nehorázně návykové čtivo. Jediný problém je ten, že je kniha moc krátká. Každopádně doporučuji, protože takhle dobrou fantasy jsem nečetl už hodně, hodně dlouho.

Vlask  | **** 18.12.2010 22:01

Mno po Asfaltu a hlavně Aktivním olovu jsem čekal kule (a jiné orgány) rvoucí fantasy plné ironie a nejčernějšího humoru. Inu byl jsem zklamán. Vyklubala se z toho na české poměry standartní realistická fantasy. Průměru se vyhýbá díky hlavní postavě, která je typický životem protřelý podvodník. Kvůli celkové negativitě osudu to navozuje podobný dojem jako Dítě skály od Neomillnerové. Po třech hlavním povídkách následují různé nesouvisející krátké pokusy autora o povídky. Jak jsem se dozvědel z vynikajícího doslovu, tak evidentně zkouší, co všechno mu ještě vydavatelé a čtenáři sežerou i s navijákem. Za sebe můžu říct, že je raději měl nechat hluboko v šuplíku.

Svarec  | ***** 27.12.2010 21:41

Začnu hlavním hrdinou. V prvních dvou povídkách mi přišel v pohodě, sice podvodník, zloděj a lhář, vlastní prospěch až na prvním místě, ale přesto docela sympaťák… V té třetí jsem ho však už moc nemusel, působil na mě jako nesympatický prospěchářský hajzl. Občas jsem měl pocit, že toho antihrdinství je v knize až moc a nějaký ten heroický patos by tomu neuškodil. Na konci si u mě Wolrich trochu šplhnul, ale i tak… Takže tohle je asi jediný malý zápor téhle knihy, protože jinak je Holomráz zábavný, čtivý, vtipný, akční, originální a tak by šlo pokračovat až do nekonečna, přelouskal jsem ho za jediný den (no, přeci jen jsou ty prázdniny a já nemám celý den nic na práci :)). Jednička skoro podtržená. Teda… ještě jeden zápor by možná i byl. Tři závěrečné povídky mají pěknou pointu, ale to je tak všechno. Jinak jsem je přelouskal jen z povinnosti. Ale to už je opravdu jen detail.

Lucc  | ****1/2 30.12.2010 10:39

Mám pocit, že Štěpán Kopřiva stárne. A zraje. V jeho předchozích dílech se objevovaly závažné myšlenky a naléhavá poselství asi v takové podobě, jako v hollywoodských blockbusterech – do počtu. Jako kostra, aby ten příběh měl vůbec na čem držet. Kralovala akce, barvité obrazy, svérázný humor, ovšem na úkor psychologické propracovanosti postav. Wolrich a ostatní hrdinové z jeho povídek však zdaleka tolik šablonovití nejsou. Samozřejmě, z určité části být musí, protože by to už nebyla sranda. Autor do nich ale vpašoval mnohem víc nejistoty, mnohem víc lidství, aniž by polevil v přívalu všech výše zmíněných předností, proto musím prohlásit, že Holomráz je zatím Kopřivovo nejlepší dílo. Je to mimo jiné i proto, že jde o povídkovou sbírku (i když titulní povídka má rozsah kratšího románu a koneckonců i jeho atributy). Chybí zde syndrom Asfaltu a Zabíjení – příliš velký rozsah a nudné pasáže. Holomráz je hutný a čte se jedním dechem. Mé oči hltali text jako voyerův dalekohled sousedčino okno. Některé pasáže, obzvláště popisy bolesti hlavní postavy, jsou sice už přehnané a zkrátil bych je, případně zcela vypustil, ale většina věcí v textu je dávkována přesně. Když tohle všechno dám dohromady, vychází mi z toho potěšující zjištění, že Holomráz je dílem, na kterém si může pochutnat skoro každý. Jak puberťák, hledající jen a jen akci, tak náročnější čtenář, který se chce odreagovat, ale zároveň nečíst úplně hloupou literaturu. Přirovnal bych to k filmům jako Kung-fu Hustle nebo Team America. V Holomrazu je, stejně jako v těchto filmech, pro každého něco.

Drobný dovětek. Bonusové mikropovídky považuji za vynikající, možná lepší než ty s Wolrichem. Rozhodně jsem rád, že v Holomrazu vyšly.

BlackDawn  | **** 11.01.2011 13:19

Talent , ten kopřiva má talent.Co víc říci…Všechny 3 povídky jsou čtivé a knížku jsem dal téměř v rekordním čase.Hlavní a nejdelší text Holomráz je navíc skvělý.Ale…Naprosto nechápu, proč do knihy přidaly ty bonusy.Kristova noho to jsou kraviny.To jsou texty, kterých leží všem spisovatelům doma plné šuple.Jako bonus třeba na webovou stránku ok, ale jako součást takhle nadějné knihy?Kdyby místo toho Štěpán napsal krátký závěr o Wolrichovi,který by popsal jeho smrt a knihu ukončil, jinak velice originální závěr od Jirky Pavlovskýho, bylo by to jasně na plný počet.Takhle 8/10 a už se těším, na další dílka.

GeRony  | **** 31.03.2011 14:22

Kopriva sa vytiahol. Po Asfalte nieco uplne ine (no, az tak celkom uplne nie, ale…) minimalne rovnako kvalitne. Subor troch poviedok (+ bonus) o kuzelnikovi a podvodnikovi, ktore pretekaju cynizmom, ciernym humorom, morbidnostami ale aj, cuduj sa svete, latkou na zamyslenie sa a miestami zimomriavkovym pocitom. Zabijeni sa mi velmi nepacilo, Asfalt bol skvely a v tomto trende pokracuje Kopriva dalej. A tesim sa na jeho dalsiu knihu.

Roggy  | ****1/2 19.05.2011 18:52

Řemeslně moc dobře zpracované, postavy skutečně živoucí, prostřední dost dobře atmosférické, nápady povídek dobré (i když zpracování mi nepřišlo až tak úžasné v porovnání s těmi třemi hlavními povídkami) a celkově hodně zajímavá knížka.

Majkl  | ****1/2 29.08.2011 09:22

Od Štěpána Koprivu som čítal obe splatterové knihy. Prečítať poslednú štvrtinu Zabíjení som už nedokázal, Asfalt som si však s chuťou prečítal už dva-trikrát. Po Asfalte som čakal ďalší vyvážený splatter, ale príbeh na pokračovanie Aktívne olovo sa ku koncu priblížil viac ku Zabíjení, takže som nevedel, ktorým smerom sa Holomráz uberie – veľmi dobre fungujúci splatter alebo rutinná brutalita? Recenzie na Holomráz boli pomerne priaznivé, komentáre tu na Legii tiež, ale vždy som pri nákupe kúpil niečo iné. Až ma pred pár dňami naštvali súrodenci, ktorých som mal na starosť, odbehol som do Brlohu a pri prehľadávaní regálu ma napadlo, že presne toto potrebujem. Odreagovať sa pri nenáročnom čítaní, prípadne sa naučiť nové nadávky, ktoré pri mojich krpcoch určite použijem. No Holomráz ma prekvapil. Väčšinu knihy zaberajú tri životné etapy najväčšieho klamára a podvodníka pod slnkom, ktoré sú akčné, vtipné, občas nechutné a vždy antihrdinské. Nič prekvapivé, avšak v tejto chutnej zmesi som našiel prísadu, ktorú som nečakal – myšleinkový presah. Kopřiva v postave Wolricha nepriniesol len ďalšieho sympatického antihrdinu, ale zároveň sa vŕta v jeho psychike a odhaľuje prečo je Wolrich taký, aký je. Mimochodom, myslím, že ďalšia poviedka z Wolrichovho života nie je potrebná (a možno ju autor ani nenapíše), cieľ primäť čitateľa k zamysleniu je splnený. A zdá sa, že je to spojenie nespojiteľného, braková (v najlepšom zmysle slova) akcia a vážnejšie myšlienky, no ono to naozaj funguje. Na konci knihy sú ako bonus zaradené tri krátke poviedky, ktoré ukazujú Kopřivu v inom svetle – originálne nápady, smršť popkultúrnych odkazov, mierne mrazivé pointy, to všetko hravé, v krátkom rozsahu a bez akcie. Chápem sklamaných čitateľov, ale ich sklamanie nezdieľam. Len je nutné prepnúť myseľ do iného módu, čo po závere tretej poviedky bolo pre mňa jednoduché. Komentár zakončím infantilne – chcem akčný brak s myšlienkovým presahom, chcem hravosť a originálne nápady, ktoré na krátkom priestore strhnú a zaujmú. Chcem ďalšie dielo Štěpána Koprivu! :)

The_Star_Rover  | **** 16.09.2011 00:07

Byla to sranda. Tempo perfektní, od začátku až do konce. Je příjemný si počíst konečně o pořádným hajzlovi, kterej je schopnej prodat i svýho syna na práci do dolů jen za pár babek. Jedna povídka z mládí, druhá z kristových let a třetí ze stáří. Celou knihu tedy sledujeme jak se Wolrich vyvíjí a je z něj čím dál větší bastard. Cynismu je kniha doslova plná. Kopřiva ale píše vtipně a s nadsázkou. V posledních bonusových povídkách možná až nadmíru. Povídky jsou ale jen bonusové, takže ber nebo nech bejt. Mě rozhodně alespoň pobavili.

greatsun  | ***1/2 29.07.2012 11:03

První kniha co jsem od Štěpána Kopřivy četl. Můžu potvrdit, že se to čte velmi dobře. Svižné tempo, správná dávka cynismu. Docela dobré nenáročné čtení…

Madam Brbla  | **** 13.09.2012 10:20

Byla jsem zvědavá, kam (a jestli vůbec) se autor se svou tvorbou pohnul. Nic proti Kopřivovým předchozím akčním vraždírnám, byly zábavně ujeté, ale „Holomráz“ jej v mých očích přece jen pozvedl na vyšší spisovatelský level. Tyto ne zcela tradiční fantasy příběhy postrádají obvyklá hrdinská klišé, případně je zpracovávají podstatně cyničtějším způsobem. Jistě, existuje více knih s podobným antiheroickým přístupem, ovšem ne každá v sobě má dostatečnou nadsázku i hloubku, svérázné dialogy a spád bez zbytečné vaty.
Wolrich je výborná postava a vůbec bych se nezlobila, kdyby se množství povídek s ním a o něm rozrostlo. Nedá se říct, že bych si tohoto pragmatického podvodníka, zloděje a sebestředného hajzla vyloženě oblíbila, naživo bych ho potkat nechtěla, rozhodně jsem ho však chápala. Všechny ty duševní pochody, sarkastické poznámky, trefná přirovnání a dobré postřehy… užívala jsem si to víc než děj samotný (ten byl samozřejmě v každé povídce taky fajn, ale bez osobnosti Wolricha by šlo o poloviční zážitek).
V prvním příběhu „Idol“ se podíváme do čtenářsky atraktivních prostor sirotčince, budeme svědky toho nejdůležitějšího, co zformovalo charakter hlavního nehrdiny (povídku jsem ohodnotila na 84%;-)). Poté se přeneseme o nějaké čtvrtstoletí dál a staneme se svědkem honičky za „Bednou“, za záchranou života oblíbené asistentky. Hodně akce a málo přesahu, ovšem četlo se to výborně (74%). Třetí povídka je majstrštyk – z Wolricha je slavný, bohatý, životem unavený šedesátník a čeká na něj největší, nejnáročnější představení jeho života, když je vmanévrován do bitvy proti nepřátelské armádě (95%).
Ani k zbývajícím třem Kopřivovým povídkám nemám vážnější výhrady, byť nejsou z Wolrichova světa. „Tajnější než ilumináti, mocnější než zednáři“ jsou zábavným pohledem do zákulisí vysoké politiky a zároveň zamyšlením nad dětskou duší (74%). „Den, kdy zemřel Richard Stark“ v první polovině až tak nebaví, ovšem jakmile autor prozradí pointu, je to síla – znepokojivá a nepříjemná (70%). „Literární bomba roku“ je krátká, poměrně zajímavá hříčka (64%).
Pochvalnou zmínku si určitě zaslouží i povedený doslov, vtipný a poctivý rozbor autorova díla. Redakční práce zaškobrtala jen minimálně a obálka se mi sice nelíbí, v knihkupectví by můj zrak nepřitáhla, nicméně je to spíš problém pro mě nezajímavého kouzelnického motivu, než výtvarného stylu.
Na knížku jsem potřebovala dva večery a opravdu se těším, s čím Štěpán Kopřiva přijde příště, „Holomrazem“ si nastavil laťku dost vysoko. Zdejších (současných) 82% odpovídá mému celkovému dojmu.

trudoš  | ***** 01.01.2016 01:55

Tři ústřední povídky shrnují životní etapy (ne)čaroděje Wolricha, charismatického antihrdiny, který žije, aby lhal a lže, aby žil. Velmi rozporuplná existence, které jsem přesto držel všech deset prstů až do poslední stránky, i když mi bylo jasné, že po celou dobu lže stoprocentně i mně jako čtenáři. Základem všech příběhů je časová tíseň, nesplnitelný úkol, zběsilá honba a střet s překážkami silnějšími, než je únosné, čímž Štěpán Kopřiva nenápadně skládá hold klasikovi noirové literatury Cornellu Woolrichovi. To vše je samozřejmě okořeněno notnou dávkou cynického až sadistického humoru.
Zbylé tři povídky lze označit za literární hříčky. První zaujme jak jazykem, tak pointou, druhá nostalgií, třetí experimentálností. Ve všech se projevuje autorova šíře schopností, kde vedle bohapusté legrace dokáže přijít i s osobní výpovědí, aniž byste měli pocit, že jste v jiném vesmíru.

Polinius  | ***** 25.07.2017 20:29

Nemohu hodnotit jinak než, plným počtem hvězd. Postavy životné, tři ústřední povídky propojené a vývoj děje překvapivý. Jak už se píše v doslovu ,,Štěpán Kopřiva nedává čtenáři co chce, ale to co chce on, on si hraje s textem a hraje si s ním mistrně, brutálně a s chirurgickou přesností". Oproti knize si připadám jako malá bílá laboratorní myš, která dostala dárkem krásně zabalenou živou krajtu s mašličkou na krku. Sss!

louza  | ****1/2 28.07.2022 16:44

Fantasy od Kopřivy je už z definice zárukou úspěchu. Po vcelku vyvedeném Asfaltu velmi očekávaná kniha, která nezklamala. Jeho pojetí fantastiky je na hony vzdálené běžným konvencím a i když hrdina Wolrich nepatří zrovna mezi supr klaďasy, není ani dnes tak populární přesvědčený anti cokoli. Spíš jde o velmi raritní inkarnaci takovýho normálního chlápka, který se prostě chce jen mít trochu dobře a neváhá mírně slevit ze svých morálních dilemat, aby toho dosáhl. Rozdělení knihy na tři povídky mapující jednotlivé životní etapy hrdiny je taktéž super nápad a i když se formálně jedná o naprosto běžnou hrdinskou agendu, motivace za jeho chováním jsou až zarážejícně světské. Tohle prostě funguje ve všech směrech, má to spád, dobře se to čte a má to asi tak sedmnáctkrát větší opodstatnění, než nějaký Martinův blábol na blábol, nebo nepochopitelný Maltz. Škoda, že Štěpán vyslyšel volání divočiny, opustil žánrovou literaturu a ponořil se více do krimi a thrilleroidních vod. Právě takové soudruhy jako on bychom ve svých řadách potřebovali, protože a to si soudruzi upřímně přiznejme, poslední žánrové pětiletky neměly výnosnost zrovna na sto deset procent.

Bonusové povídky jen potvrzují díru na trhu, kterou může vyplnit jen ucelená sbírka autorských prací (takzvaný literární grupáč) Kopřiva – Pavlovský z jejichž vypsaného pera vám vzrušením vstanou vlasy i na holé lebce. Po té sbírce volám už roky naprosto nevyslyšen. Tak aspoň tady malá náplast na extra velké bebí.