LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jan Kotouč

Příliš blízké setkání

série: Sektor Hirano
díl v sérii: 2

Kategorie: sci-fi - military

vydání: Epocha (web) 2010

Komentáře:

Svarec  | **** 05.01.2011 18:35

Po několika slabších kusech konečně v edici Pevnost vyšlo něco pořádného, co se dá bez problémů dočíst. Ani jsem se nemusel přemáhat, spíš naopak, musel jsem se krotit, abych to nedočetl a nezjistil, že je jedna ráno :) Je to příjemná space opera, která nepřináší nic moc nového, ale hodně dobře se to čte a hlavní hrdinka mi přišla celkem sympatická. Jediné, s čím jsem měl možná trochu problém, byl děj, který plyne až do konce bez jediného překvapivého zvratu a trochu neprokreslené vedlejší postavy. Té knize by slušela tak stovka stran navíc, trochu víc rozvinout příběh a postavy. Jinak spokojenost, od tohoto autora si budu muset sehnat víc…

Caderly  | **1/2 13.01.2011 11:39

Vzhledem k tomu, že military sci-fi a space opera patří k mým oblíbeným žánrům a Kotoučova první kniha Pokračování diplomacie se mi celkem líbila, na Příliš blízké setkání jsem se těšil. Kniha však pro mne byla jednoznačným zklamáním. Zápletka mi přišla s výjimkou jednoho nebo dvou momentů předvídatelná, akční scény byly přinejlepším průměrné, mimozemšťané vyvolávali spíše dojem trapnosti. Chování jednotlivých aktérů mi často přišlo poměrně nevěrohodné, většina postav (snad kromě vědců a jedné pilotky) jsou jen jména postrádající jakýkoliv „zlidšťující“ prvek a hlavní hrdinka na mne příliš sympatickým dojmem nepůsobila (na vině je možná skutečnost, že nám ji autor více nepřiblížil a její chování na lodi se mi po většinu času zdá být spíše v rozporu s tím málem, co o ní víme). Autorova inspirace Davidem Weberem se mi jinak spíše líbí, avšak v případě osoby dr. Malthuse už zašel příliš daleko (v podstatě jde o naprostou kopii ctihodného Reginalda Housemana z Weberova románu Čest královny; to samé platí i v případě vyvrcholení knihy, které je ovšem u Webera mnohem lépe a věrohodněji napsané). Celkově pak platí, že sice nemohu říci, že bych měl problém knihu dočíst, avšak na druhou stranu jsem se při jejím čtení ani nijak zvlášť nebavil (54%).

Mrowka  | *** 18.01.2011 16:14

Docela příjemné počtení. V edici Pevnost ideální.

Potan  | ***** 14.06.2011 18:07

Po hrůzách, co se v edici pevnosti objevili, je Příliš blízké setkání darem z nebes. Minimálně v letošní edici, se jedná o jasný TOP (nečetl jsem zatím posledního Kyšu). Příběh se potřeboval rozjet, ale od druhé poloviny se knížka četla sama. Konečně nabrala po rozvleklé první půlce pořádný spád, i když tu závěřečnou deus ex machinu musel očekávat snad každý. Ale i tak je to kvalitní knížka, „na pevnost“ až překvapivě. Upřímně se těším na Kotoučovu Tristanskou občanskou válku. V tomhle autorovi je potenciál být českým military SF admirálem a jeho prvotina to jen dokazuje…

GeRony  | ***1/2 27.02.2012 11:00

Myslim, ze tych 70% je tak akurat. Pri porovnani s knihou Pokracovani diplomacie od tohto autora je to urcite horsie dielo, ak vsak porovname ostatne knihy z edicie Pevnost, je to nadpriemerne dielko. Zaujali niektore myslienky, postavy, aj ked im chyba hlbka, su zaujimave, napady ako riesit rozne situacie potesili. A toto dielo doplna informacie o vesmire Jana Kotouca, ktory nestagnuje, ale vyvija sa… Nie je to povinne citanie, ale odporucam…

epco55  | ***1/2 04.10.2012 08:20

Príjemné prvé stretnutie s autorom. Oddychová jednohubka, ktorá síce neprináša nič nové a objavné ale číta sa hladko, všetko je svojom mieste a človek po dočitaní automaticky otáča hlavou hľadá kde by našiel duplu.

Schramm  | **** 26.12.2012 19:49

Kniha, která si na nic nehraje a nic nepředstírá. Na jedné straně je limitována svým rozsahem, na straně druhé ho plně zužitkovala. Bavil jsem se bez jediného zaškobrtnutí od první do poslední stránky a knihu jsem přečetl jedním dechem. Velice oceňuju realističnost postav i zápletky, velice mě oslovila tematika, podané ovšem bez syndromu zeleného mozku, motiv kulturního konfliktu a nepochopení, jakkoliv není nový, se mi velmi líbil, stejně tak to, že díky tomu v knize není klasický černočerný záporák, což je osvěžující. Pro mne první setkání s tvorbou Jana Kotouče – leč rozhodně nikoliv poslední. Český David Weber rozhodně zaujal :)