kniha » Dům u vycházejícího slunce
v Top10 1 | chce si přečíst 2 | má v knihovně 8
Dům u vycházejícího slunce

Aleksandra Janusz

Dům u vycházejícího slunce

série: Město mágů
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy

originální název: Dom Wschodzącego Słońca
originál vyšel: 2006

vydání: Brokilon (web) 2011

odkazy: 3x [recenze]



Komentáře:
Majkl  | **** 24.03.2011 09:24

Dům u vycházejícího slunce je príjemnou mestskou fantasy so zaujímavými, sympatickými a nedokonalými postavami. Práve vďaka nim, ich kostlivcom v skrini a boľavým ranám z minulosti, som do čítania knihy vždy plynule naskočil, aj keď som mal posledné dni málo času na čítanie. Kniha nie je celistvým románom, ale štyrmi voľne prepojenými príbehmi so spoločnými postavami (štyri kapitoly). V prvej kapitole spolu s Eunice, rebelujúcou puberťáčkou, objavíte mágiu, v druhej autorka odhalí drsnú Gabrielovu minulosť a narcistického speváka skupiny Neverland nechá riešiť problém s jednostrannou láskou. V treťom príbehu konfrontuje Lloyda Darka, dvojmetrového japonského Angličana… či anglického Japončana? …skrátka flegmatického cholerika :) konfrontuje s plodmi hriechov minulosti. Posledný príbeh s názvom Márnotratný otec zaberá viac než polovicu knihy. Eunice Wightová prežíva obzvlášť silný záchvat rebélie, čo zisťujú aj jej priatelia z Domu u Vychádzajúceho slnka, keď sa snažia zastúpiť rodičovskú úlohu. Tiež sa objaví dávno stratený Eunicin otec, no na „rodičovský“ pokec nie je čas. V uliciach Farewellu sa potuluje niečo, pred čím majú rešpekt aj upíri, niečo brutálne vraždiace a hľadajúce. Niekoho a niečo. Prvé tri kapitoly slúžia najmä na predstavenie reálií a vykreslenie hrdinov bývajúcich v Dome u Vychádzajúceho slnka, mágov, ktorí prežili Temnú vojnu a starajú sa o bezpečie mesta Farewell. Autorka zasadila príbeh do menšieho tichého mestečka, ktoré však trpí neduhmi súčasnosti, ako sú odpadky, graffity a pod. Dom u Vychádzajúceho slnka nie je jediným sídlom moci, tiež je tu Mandala a tajomný Zrkadlový zámok a časti mesta s priliehavým názvom Stoky vládne upír Julio – mier je veľmi krehký. Štvrtý príbeh využíva všetko, čo autorka v predošlých príbehoch vykreslila, je rýchly, napínavý a aj keď ide o „jednoduché“ zastavenie mýtickej obludy, spoľahlivo ma donútila obracať stránky až do uspokojivého konca. Temná obálka neklame, atmosféra knihy je aj napriek sympatickým postavám a občasnému záblesku humoru („Apage, čuráku!“ :D) hustá a výrazne temná. Prvá veta z anotácie „Román o magii, monstrech a rockové hudbě“ tiež knihu pekne vystihuje – autorka sa zaoberá mágiou vcelku podrobne, čitateľovi vysvetľuje základné princípy jej fungovania a rozhodne tým nenudí. Zaujal ma pohľad na informačné technológie, matematika či informáciami by sa dali prirovnať k osobitému druhu mágie a takto tu máme napríklad aj kybermága :) Monštrá z mytológie nesklamali, ale čakal som výraznejšiu úlohu rockovej hudby (možno tiež ako druh mágie), ale aj pár odkazov na rock, hrdina-rocker a anglické texty piesní Neverlandu, ma potešili.

Madam Brbla  | ***1/2 21.04.2011 14:38

Jsou knihy, ke kterým se komentáře píšou prakticky samy. „Dům u vycházejícího slunce“ patří (imho) do druhé skupiny: mezi romány, k jakým se obtížně hledají slova… a proto si musí čtenář vystačit s vysvětlujícími berličkami, proč není o díle schopen napsat nic kloudného;-).

Polská autorka popadla naši realitu a napěchovala ji nadpřirozenem – my, běžní smrtelníci, samozřejmě nemáme tušení o bytostech a silách, co kolem nás existují, o běžných soubojích i krutých válkách mezi mágy a temnými tvory. Jen málokdo je vyvolený prohlédnout závoj všednosti a spatřit onu mysteriózní podstatu.

Knížka má potenciál zaujmout široký okruh čtenářů: teenageři se snadno ztotožní s mladou rebelkou Eunice a jejími problémy, křehké dívky nejspíš naleznou zalíbení v krásném zpěvákovi Gabrielovi, akcechtiví drsňáci budou fandit motorkáři/samu­rajovi Lloydu Darkovi a pro „ajťáky“ je tady invalidní kybermág Timothy. S každým z nich se seznámíme poměrně detailně; svůj prostor dostanou mýty, poezie, magické rituály, rodinné vztahy, zběsilé honičky, krvavé půtky i živé dialogy. Bonusem je zvláštní městská atmosféra a promyšlené fungování světa Aleksandry Januszové.

Zatím jsem chválila a tak je třeba zmínit, proč „pouze“ 3 a půl hvězdičky. Vyjmenovala jsem hlavní hrdiny, ale sama jsem měla problém si mezi nimi najít oblíbence. Žádný mi nevadil, všichni mi byli docela sympatičtí, ovšem ani jsem s žádným z mágů „Domu u vycházejícího slunce“ takříkajíc nedýchala. Dále mi osobně trochu vadilo, jak jsou zmiňovány různé velké události, přesto se o nich čtenář dozví jen málo. Připadala jsem si, jako bych přišla do divadla v půlce představení… nebo přesněji jako bych koukala v kině na „Dvě věže“, aniž bych znala „Společenstvo prstenu“. Předpokládám, že se vše v průběhu série doplní a vyjasní, no v této knize mě mozaika střípků malinko rozčilovala. Přesto si dovolím knížku doporučit, zvláště pro fanynky „Stmívání“ a podobných klonů by „Město mágů“ mohlo představovat objev vyššího levelu fantasy literatury, vkusnějšího, hlubšího, zajímavějšího – ba i těch svých upírů se dočkají, byť veškerá romantika je zatím na vedlejší koleji. Být čerstvě dospělá, s lepším hodnocením bych neváhala – 74%.

Svarec  | **** 07.05.2011 13:16

Souhlasím s Janou: hrdinové jsou do jednoho sympatičtí, rozhodně se však do nich nějak nevžijete, ani vám nepřirostou k srdci, na to jsou popsáni příliš jednoduše. To samé lze říci i o samotných příbězích – především o posledním. Něco jim chybí. Ano, jsou čtivé, zábavné, ale… nedokážu to nijak popsat :) Poslední povídka mi už pak připadala zbytečně zdlouhavá a na to, že zabírá přes polovinu knihy, velmi, velmi jednoduchá. Jen díky sympatickým postavám jsem ji dočetl. Takže výsledkem je zajímavý a poměrně zábavný, nikoliv však nějak světoborný povídkový román. Druhý díl si určitě koupím, i když priority budu mít jiné…



WebArchiv - archiv českého webu